potvrzuji, že svařák z Lechoviského sklípku je vynikající, taky jsem se na jeden stavil...
v souvislosti s tímto článkem bych ale rád poukázal na něco, co by nemělo zapadnout, a sice na opětovné upozornění na zmenšující se ostrůvek na Hamráku. dá se nějak zorganizovat zasazení stromu nebo pár stromků na tomto ostrůvku?...

Domnívám se, že jestli bude mít akce na záchranu spořilovských srtromů úspěch, a já doufám, že ano, tak by se časem mohlo vysazovat na Spořilově více nových stromů. Ostrůvek už ale leží v Praze 10, a tak je to na koordinaci mezi MČ Praha 4 a 10. MM

a je třeba do toho úřady vůbec nějak zatahovat? vysazení stromku je zakázáno?

Není důležité, jestli je to či ono zakázáno, ale zda to člověk hodlá respektovat.
Ohledně sázení zeleně je třeba tolik potvrzení a povolení, že na to padne víc papíru než se z 1 stromu vyrobí.
Proto jsem se už před lety stal "ekoteroristou" a sázím stromky, keře a popínavky všude tak, kde to považuji za vhodné.
Je samozřejmě dobré znát základní zásady ohledně vhodnosti daného druhu vegetace pro dané místo a také něco jako urbanistický cit.
Jediné co člověku v praxi hrozí je, že mu to zeleň nějaká firma vykope, protože v zemi pod ní vede kabel. To riziko beru. Nehledě na to, že zeleň sázím podél betonových protihlukových barier a tam se žádný úředník ani budovatel inženýrských sítí nedohrabe.
Ekoteroriské všech sídlišť spojte se!

velmi správně. na ostrůvku zcela jistě žádný kabel není a celkem si nedovedu představit, že by se úřady začaly vážně zabývat , jak zasazený strom z ostrůvku odstranit (i když hlavu bych na to taky nedal). tak ekoteroristo, jdeš do toho?...:-)

Dobré návrhy... Bylo by pěkné, aby třeba v roce 2050 někdo při procházce kolem Hamráku řekl: Tak tohle je lípa, kterou tady před téměř 50 lety zasadili lidé ze Spořilovských novin.. Fandím tomuto Vašemu návrhu. V dnešní době to je více než obdivuhodné a rozhodně bych to nenazýval ekoterorismem. Nejlepší by bylo zasadit (vzhledem k charakteru půdy na ostrůvku snad asi listnáč ???) na jaře, až se na ostrůvek nebude moci dostat po ledu. (potom třeba na loďce, člunu). Celý rok by pak měl stromek čas na zakořenění. Marek (redakce SN)

no, řekl bych, že padlo od SN docela silné (a sympatické) slovo. vlastně jsem od začátku myslel, že by Spořilovské noviny mohly nad zasazením takového stromku (snad by jich mohlo být i víc - třeba 3) převzít takovou nějakou záštitu nebo patronát - no, obě slova jsou hrozná, vyberte si sami. ale v podstatě je to velká příležitost pro SN a taky pro jeho čtenáře. akorát je třeba asi zajistit na jaře nějakou loď , kterou bychom tam na jaře ty stromy přepravili. má někdo nějaký nápad? jinak lípa je dobrý strom, ale pokud bychom zasadili stromků víc (když už tam poplujem tou loďkou, tak ej škoda tam vézt jenom jeden strom), aspoň jeden z nich by snad mohla být bříza a druhý nějaký jehličnan. asi by taky mohl poradit nějaký přírodovědec, jakým druhům stromu by dané prostředí mohlo nejvíc vyhovovat...

Máte pravdu, že bříza by byla asi nejvhodnější. Je to vlastně plevel, a strom zároveň. Roste rychle a je nenáročná (ruský strom). MM

ale lípa je taky dobrá... doporučuji 3-lístek: lípa-bříza-borovice... kdy to zasadíme?...:-)

Nadšení by bylo, ale odrostlejší sazenice...to je docela finančně náročný :-)

svědomí zahradníka mi nedovoluje navrhnout na ostrůvek břízu, doporučuji některý z dubů, nejlépe místním podmínkám zvyklý dub letní.
Vím o čem mluvím dávám dohromady po povodni Stromovku.

každý se rád v tom roce 2050 pochlubí, že na tu minialej na ostrůvku taky přispěl...:-)

i pro ptáky bude lepší.

držím palce všem udatným nastupujícím ekoteroristům -
a doufám, že jim nadšení vydrží až do jara.
1. pravidlo divokého sázení totiž zní: kdo rychle sází, dvakrát sází. (a také tam pak roste to jeho:-)
ale pozor na pravidlo číslo2:
Kdo hloupě sází, tomu to uhyne. Doporučuji poptat se u odborníků zda např dub je vhodný na toto stanoviště, ev. který z dubů.
Těším se na jarní závody ekoteroristických pramic o první vylodění na ostrově. Ten nejrychlejší může i vykopat (nebo zakopat?) poklad.
Pomalejším připomínám, že je mnoho dalších míst, kde mohou sázet keře a jinou zeleň.

a co vrba? na tu bychom málem zapomněli. vrby přece patří neodmyslitelně ke koloritu hamerského nábřeží a i podmínky u vody by jí mohly vyhovovat úplně nejvíc ze všech stromů...

Geniální!
Já k ní seženu vodníka s pentlemi a kapajícím šosem.
Na ostrově bude vrba v bezpečí.
V roce 1991 jsem na Hameráku organizoval Den Země a přišla na něj i paní presidentová, již zesnulá paní Havlová. Ta se skautíky sázela vrbu na volném místě na břehu mezi Hamrsportem a hrází. Vrba tam vydržela asi 14 dní než si na ní někdo zkoušel svoji sílu. dodnes je to místo prázdné .....

s vrbou na hrázi by neměl být problém, klidně to tam na jaře napíchám :-) proutků bude poblíž víc než dost, ale s lodí na ostrůvek, to jsem naposledy jel někdy v r. 1978 (tedy s lodí... na polystyrénech a dřevěných paletách... :-() - nešlo by to tam nasunout ještě za mrazu, když je led? asi ne, co?

Ostrůvek na Hamerském rybníku
Pro informaci jsem si zjistila, komu, že bychom to vlastně chtěli na jeho pozemeček vysazovat stromeček. Takže: jedná se o parcelu číslo 2695, k.ú. Záběhlice dosud zapsanou na Pražské kanalizace a vodní toky, st.podnik v likvidaci. Přičemž je zažádáno o vydání restituce panu Haagerovi. Restituce zatím neproběhla, takže platí původní.
Chce-li někdo někomu někam něco sázet, měl by mít jeho svolení. Což se vzájemně nevylučuje.

hmmm, nevím, co na to ekoterorista, ale tipuji, že to by nebylo v souladu s ekoteroristickými zásadami...:-) protože první dvě zásady už známe, bude tohle asi zásada tipuju č. 3...:-)

jsem ekoterostista, ne anarchista.
Jestli je žádost o vysazení stromu na ostrůvku záležitostí dvou dopisů a 1 měsíce, rád je napíšu. I rád si nechám poradit co, kdy a jak sázet.
Můj ekoterorismus nastupuje ve chvíli, kdy úřední šiml má sílu slona i jeho věkovitost.
Uvítám radu paní Čermánkové ohledně dalšího postupu.

souhlasím

taky jsem nepochopil, jak může být ostrůvek předmětem restituce, když podle článku o historii rybníku vznikl až v roce 1958-59 při vybagrování rybníku? předtím byl rybník zabahněný a žádný ostrůvek tam nebyl čili nikomu nemohl patřit... nebo má být předmětem restituce celý rybník?

Každému holt něco patří. Ač se to nezdá i rybník je majetek.

nikdo nezpochbNáje, že by rybník nemohl být majetkem. z původní informace výše mě zaujalo jen to, že by měl být předmětem restituce samotný ostrůvek

Prostě parcela (nebo její část), na níž je rybník...

Pokud se někdo chce ujmout organizace akce výsadby dřeviny - dřevin na ostrůvku, tak by měl oslovit PKVT st.podnik, v likvidaci, sídlící v Cihelné 4, Praha 1 - Malá Strana a předložit návrh svého záměru. Vlastník mu to může, ale nemusí dovolit.
Vlastní ostrůvek nemá své parcelní číslo, je pouze pod společným již dříve uvedeným číslem jako celý rybník.
Kolegové z odd. správy vodních toků (odboru městské zeleně Magistrátu hlavního města Prahy) řeší převod velkého množství vodních děl z PKVT na Hlavní město Prahu, s tím, že by i Hamerský rybník měl posléze přejít do správy (a péče) odd. vodních toků, organizace Lesy hl.m.Prahy.
Zatím se tak stát nemůže, právě kvůli nedořešené restituci. Prostě ten rybník před rokem 1948 měl soukromého majitele, stejně jako mlýnské náhony, mlýny a pod., které na Botiči jsou.
Bude-li mít někdo vážný zájem o pomoc se zorganizováním akce, zavolejte na číslo 737213070.
Myslím, že záměr je dobrý a měl by být průchodný.
Ještě k chybným informacím v komentářích dříve. Úřady je třeba žádat v případě určitých podmínek při kácení dřevin (pokud úřady /např. MČ/ zastupují vlastníka plochy, tak i při sázení), ale v každém případě vlastníka při sázení na jeho pozemek( samozřejmě, kdyby někdo chtěl kácet na sousedově zahrádce, tak také jen tak nemůže).
Nebudu připomínat při sázení 38 správců podzemních sítí, která mají svá ochranná pásma.
Málokdo ví, že i stromy mají svoji normu "na životní prostor". Je to ČSN DIN 18 920, ochrana stromů, porostů a ploch určených pro vegetaci při stavebních činnostech. Tyto státní normy nejsou závazné, ale dají se aplikovat do smluv a pod.

fajn. parcela číslo 2695 je v katastru uvedena jako vodní plocha. pokud ostrůvek nemá své vlastní parcelní číslo, v podstatě právně neexistuje. pokud právně neexistuje ostrůvek, nebudou ale právně existovat ani vrby, které se tam případně nasází...

Nejsem právník, ale ze zkušeností vím, že ať na ploše vznikne cokoliv - spontánně - příroda (porosty, naplavený ostrov - viz Slovanský ostrov na Vltavě) nebo uměle - stavba (i ostrůvek mohl být stavěn, stavba byť černá, nemluvě o legální ) patří to vlastníku celé parcely.
Myslím, že toto dilema je nadbytečné, pokud není vlastní souhlas PKVT vyloučen.
Při dobré vůli jde vše.

paní Čermáková, my se bavíme každý o něčem jiném. Já se bavím o tom, že by bylo dobré vysadit na ostrůvku vrby, aby nezanikl a Vy o tom, že je třeba v této věci požádat o souhlas vlastníka pozemku. Pokud v tom opravdu chcete nějak pomoci, nechcete v tomto vyvinout příslušnou iniciativu Vy sama z hlediska svého úředního postavení?

Vážený pane nadšenče.
Domnívám se, že by nebylo fér vyfouknout někomu dobrý nápad, proto nabízím svoji pomoc. Podobných aktivit mám ve své náplni hodně, nechci, aby to byla jedna ze spousta mých aktivit, ale radost pro toho, kdo s první myšlenkou, která se obecně líbí, přišel.
Se stejným úsilím, ač jiné odborné profese než práce s dětmi, chystám již tradiční den dětí ve Stromovce, výsadby stromořadí, cibulovin, opravy schodišť v parcích a vše co se správou parků souvisí.
Neberte to prosím jako výmluvu, jde o nadšené zapojení laiků, ne práci profíka.
Nad těmi dřevinami se určitě sejde dobrá parta lidí, kteří udělají něco pro radost sobě i jiným.

je to velmi dobrý nápad. Vytvoříme společně nějakou pracovní skupinu ohledně sázení stromu na ostrůvku?

OndruH prosím, ať posbírá "nadšence" (stačí alespoň jeden další, i když myslím, že jich bude víc) a můžeme pracovat přímo.

dobrá, na výzvu ohledně vytvoření pracovní skupiny předkládám následující návrh:

I. fáze: únor-březen
- garance projektu a mediální podpora: Spořilovské noviny (formou např. ankety, výzvy k účasti veřejnosti, registrace zájemců, sbírka na sazenice příp. pronájem pramice apod.)
T: po celou dobu

- zajištění úředních formalit a schválení, pokud jsou třeba: paní Čermáková, pokud nutná oficiální žádost měly by ji podat rovněž Spořilovské noviny, a to např. na základě zveřejněné ankety
T: neprodleně

II. fáze: jaro
- zajištění sazenic: zatím neurčeno (není vyloučeno, že někteří zájemci opatří sazenice sami)
T: zatím neurčeno
- zajištění přepravy na ostrůvek: zatím neurčeno (rovněž není vyloučeno, že některý zájemce vypomůže vlastním plavidlem)
T: zatím neurčeno

účast v pracovní skupině čistě dobrovolná, zájemci nechť se hlásí Spořilovským novinám s uvedením, v jaké formě mohou přispět - zda naturální (dle výše uvedeného, což by bylo cennější) nebo aspoň finančně

Gratuluji k iniciativě zachránit "náš" spořilovský ostrůvek a rekultivovat ho do podoby "zeleného ráje". Věřím, že akce přinese své výsledky a že nezůstane jen u slov. Plán pana OndryH je podle mého názoru naprosto dokonalý. MM

Na starost si mohu vzít:
sehnání sazenic i sponzorsky,
sehnání pramičky včetně dopravy, jak jsem již avizovala dříve,
především je však třeba si přesně ujasnit, co chceme a oč chceme PKVT požádat, tj. kolik čeho, jak velké chceme sázet,
potom pomohu s administrativou.


Je nutné počítat s velikostí stromu v dospělosti.

A kdyby nic nevyšlo, tak za vysetý žalud (žaludy) nebo zapíchlé vrbové řízky nám na ostrůvku nikdo hlavu neutrhne, jen by to trvalo trochu déle.
Obora Hvězda byla po nájezdech a vyplenění vojsky x-krát
obnovována výsevem žaludů a buků.

Jistě, je nutné probrat jaký strom, proč a co a jak. Napadá mě někdy koncem příštího týdne (čtvrtek, pátek) udělat kontaktní schůzku případné pracovní skupiny (včera jsme měli redakční poradu v Hamrsportu, je to hned u rybníka, je tam samoobsluha a debata tam může být nerušená) a celou akci rozjet. Zájemci nechť se hlásí.

Dobrý den, děkuji všem zúčastněním za jejich ochotu se prospěšné věci nějak zúčastnit. Na schůzku, pokud bude svolána, se rád stavím

Vážená paní Čermáková,

podle mého názoru by bylo ideální zasadit na ostrůvku 3 stromky (ale pouze jednoho druhu), které mají hluboký kořenový systém a současně poměrně rychlý růst. Stromky by se vysázely do trojúhelníku v přiměřené vzdálenosti od sebe. Půda se tam jeví jako poměrně kvalitní (stačí se podívat na půdu na břehu - erozi). V předešlých příspěvcích jste se stavěla negativně k zasazení břízy. I jako naprostý "zahradnický laik" si i přesto myslím, že by tam byla na místě. Rychle roste, je to pěkný strom a myslím si, že sehnat odrostlejší "sazenici" o velikosti 2 metry je celkem levné (stačilo by najít někde na poli náletovou sazenici a prostě jí přesadit). Vzhledem k tomu, že problematice rozumíte, neboť pracujete v oboru, doporučuji Vám udělat si trochu času a během víkednu osobně navštívit přímo "místo budoucího činu" - Hamerský ostrůvek (teď se tam jde dostat pohodlně po ledu) a osobně rozhodnout o počtu a odrůdě stromů na místě, podle Vašeho uvážení a zhodnocených okolností.

S pozdravem a přáním úspěchu při volbě správného stromu,

S úctou

MM

Ta bříza skutečně na břehy vodotečí nepatří, není to její přirozené stanoviště, má mělkou kořenovou soustavu, kořeny značně vysušují a ochuzují půdu. Většina druhů snáší chudší, písčité a mírně kyselé půdy a sucho (opačné stanoviště než ostrůvek na rybníku)
Chápu, je to krásný, romantický (i když nedlouhověký) strom.
Na břehy (a malé ostrůvky) patří především duby, olše, vrby. Dívejte se v krajině, co na podobných lokalitách najdete. I v sadovnické praxi platí, že poroučet větru dešti se nevyplácí (přemlouvat stromy, aby rostly tam, kde chceme my lidi). Samozřejmě, že výjimka může potvrzovat pravidlo, ale takové jsou dlouhodobé zkušenosti generací zahradníků a lesníků v našich klimatických podmínkách.
Jen pro vaši informaci: s výsevem březového semene se počítá například do letenských strání, kde je extrémně sucho a teplo.

Existuje jedena bříza v našich podmínkách - Bříza pýřitá (Betula pubescens), která roste v horách na rašeliništích a mokrých půdách, podobá se bříze bělokoré, ale není tak hodnotná (menší, jak bych řekla trošičku zakrpatělejší, větvičky i listy má také menší plstnaté a později raší i kvete), ale o té zase nevím ve školkách, to snad opravdu na nějaké rašeliniště udělat výpravu a převézt malý semenáč.

Osobně bych byl pro vrbu nebo dub.

Vzhledem k zaneprázdnění Marka, jednoho z iniciátorů akce, svolávám schůzku pracovní skupiny "Ostrov" na čtvrtek 10. března 2005 do Hamrsportu (případně do Lechovického sklípku). Do té doby ujasněme svoje stanoviska, názory, nabídky pomoci. A hlavně dejte vědět e-mailem na noviny@sporilov.info, co kdo nabízí, popř. přidejte kontakt, ať se operativně domluvíme.

dal bych přednost L. sklípku, tak někdy kolem sedmé... co vy na to?

Osobně jsem pro. Když zamluvíte stůl v Lechovickém sklípku, na den, kdy to bude všem vyhovovat, tak to nemá chybu. Považuji ale za nezbytne přítomnost paní Ing. Čermákové (je profesionál ve svém oboru a garant akce, kterou bych nazval - "Zelený ostůvek Hmrák" - ZOH). V Lechovickém sklípku je ale v Pondělí a ve Úterý zavřeno....

Ideální je tedy středa, pátek, sobota, neděle. Hovoříme stále o týdnu 7. - 13. března 2005.

Souhlasím. Středa 9.3.2005 nemá myslím chybu. Co ostatní ???

6 členů spolku při Spořilovských novinách "ZOH" - Zelený ostrov Hamrák.

Tito spořilováci (bez titulů)

1) Václava Čermáková
2) Tomáš Hromádka
3) Marek Mahdal
4) OndraH (čtenář SN, jehož jméno doposud neznáme)
5) HonzaV (čtenář SN, jehož jméno doposud neznáme)
6) ekoterorista, (čtenář SN, jehož jméno doposud neznáme)

MM

asi by měl být návrh odsouhlasován v daném pořadí, které hlavně na prvních 3 místech je dáno důležitostí jednotlivých osob pro realizaci daného projektu... prosím, navrhněte taky čas (já mohu nejdříve v 18,00)

Jsem pro 9. března od cca + - 19 hod.

Navrhuji 19:00 hod. středa 9.března 2005 před Lechovickým sklípkem u Hamráku. S sebou doporučuji vzít poznámkový blok Ohledně času rozhodně nemůžu mluvit za ostatní, ale myslím, že by to pro nikoho neměl být větší problém. Jak psala paní Ing.Čermáková, středa je sice úřední den, ale hodina na cestu z Malé Strany na Spořilov by měla stačit. Vyhovuje Vám to paní inženýrko?

Předběžný program jednání - dle návrhu pana OndryH
- rozhodnutí o výsadbě stromů a další zeleně na ostrůvku, které si naše dosud neregistrované a neformální "sdružení" - ZOH vzalo pod svoji patronaci.

Lechovický sklípek je malý a pokud nebude stůl rezervován, asi si tam po 19. hod. nesedneme. Z toho důvodu bych osobně viděl jako vhodnější Hamrsport, kde není třeba nic rezervovat a při troše štěstí můžeme mít stůl s výhledem na ostrůvek. Ale souhlasím s názorem, že především se musí čas schůzky hodit paní Čermákové...

Patrně se někde zatoulal můj poslední mail, protože jsem již odpovídala, že 9.3. v 19.00 do Lechovického sklípku dorazím.
Takže na shledanou se těší Čermáková

tak já to u pí. Kalašové zítra zamluvím a postnu sem, jak to dopadlo.

hotovo, ve sklípku bloknut jeden stůl na středu 9. 3. od 19h.

Honzo, na jaké jméno či heslo je zamluven stůl?...

na jméno to není, paní Kalašová říkala, že ve středu na sedmou tam žádný nával nebude a že si určitě sedneme. Já se chystám, že si sednu do zadní místnosti na první lavici u vstupu vpravo, tak snad se nějak poznáme :-).

POZOR - Sraz je venku!!!!

je nutné se scházet venku? jak poznáte, že jsme všichni? dokdy se bude čekat? dal bych přednost se sejít uvnitř u stolu, jak popisuje HonzaV - čekající sí aspoň mohou čekání zkrátit sklenkou...

Předpokládám, že nikdo ze zúčastněných nemá zašitou pusu, aby ji použil v případě, že na místě před sklípkem nebude včas a pokud příjde dříve, vždycky na smluvený čas může ven vylézt.
Počasí je všelijaké - nechme to "koňovi" Obsluha bude informovaná a té se může zeptat každý.

Prostě - sraz v 19 hod. venku, odsud přesun do sklípku, kdo přijde pozdě, jistě nás pozná a uslyší, zeptá se. Zatím se na mail noviny@sporilov.info ozvalo pět lidí.

Na rybnik koukam z okna a absenci ostruvku bych pres srdce neprenesl, tudiz se hlasim k sazeci akci. Dorazim se sousedem HonzouV :o).

abychom se tam nakonec vešli...:-)

Cestou od doktora z internetové kavárny: Zánět průdušnice je bohužel silnější než já. Jsem minimálně 14 dní práce neschopen. Mrzí mě to, ale nemohu proto příjít. Na setkání bude reprezentovat redakci SN pouze kolega Marek.

OK. Ve středu 9.března 2005 v 19:00 v Lechovickém sklípku. Marek Mahdal

Ráda bych se schůzky zúčastnila, ale mám na 10.března lístky do divadla, takže se omlouvám.
Pokud se schůzka realizuje, prosím domluvte si nějaký názor a vyšlete ke mně svého zástupce, kterému pomohu s vyřízením celé legality akce.
Pramičku už jsem dojednala. Prověřeny jsou již i okolní břehové pozemky.
Nabízím čas setkání kdykoliv v úřední den tj. pondělí nebo středy, kdy jsem na pracovišti přítomna od 3/4 na 7 v pondělí do 17.00 a ve středu od 3/4 na 7 do 18.00 hod.
OMZ se nalézá na adrese: Letenská 8, Praha 1, PKVT Cihelná je kousek odtud, lze tam i osobně zajít.
tel: 236005833 nebo 737213070 ( přes den)
Pokud se nehodí úřední den, tak po telefonické domluvě, téměř kdykoliv.

aby se na redakční mail ozvali všichni potenciální členové pracovní skupiny, <b> kteří tak zatím neučinili </b>a rádi by se podíleli na aktivitě kolem případné výsadby na ostrůvku Hamerského rybníka. Jde o OndruH, HonzuV a Ekoteroristu, případně i další zájemce. Ozvěte se prosím na noviny@sporilov.info Díky. T. Hromádka (Spořilovské noviny)