abych se tam dostal. Ačkoli dnešní školu z třídních schůzek znám, nechám na sebe dýchnout tu atmosféru 70. let, kdy v úterý odpoledne byly dvě hodiny pracovní výchovy a ve středu od dvou pionýr; děti teď přinesly domů dotazník "Uveďte učitele, na které vzpomínáte..." - napsal jsem tam dva seznamy, na "+" učitelky Novotnou, Pálkovou, Vrbovou a Slávkovou, na "-" mi to doma zatrhli... že prý dotyčné kantorky jsou ještě naživu... takže storno a nový lísteček. Vzpomínky byly asi příliš živé.

Jsem docela zvědav, jak se podařilo přebudovat komunistickou kadetku na moderní vzdělávací ústav. Rád se nechám přesvědčit o tom, že "Na Chodovci" může evokovat i něco jiného, než smrad shnilých brambor z větracích mříží do sklepa, překližkové židličky plné skvrn od školního mléka a upocené šatny před tělocvičnou. Je mi líto, ale po půlnoci moc veselejších vzpomínek nevyhrabu.

Jen možná jednu souhru náhod: paní učitelka Bonaventurová učila mou matku kdysi ve Slaném a pak pár let ve škole Na Chodovci mne. Svět je malý.

Ale dosti nostalgie - základní (devítiletá) škola je jen epizodou v života běhu :-D

no, jsem z ročníku, který školu v podstatě křtil. začátek druhé třídy jsem v září 1965 začal chodil na Starý Spořilov, ale od listopadu už začal chodit do nové školy...
bohužel, oslavy jsem prošvihl, ale paní profesorka Jitka Vrbová byla fajn... na hudebku i na češtinu. taky pan profesor Vitha, Laštovička, Zach (nebo Hach?) a hlavně pan tělocvikář Václav Krupka (zasloužilý odbojář) - jeho parakotoul už bych nezvládl a ze skoků z výšky naslepo mám dodneska oddělaná kolena. ale vím, že to myslel dobře...:-)