Žádné nepochopitelné značení ulic naši předkové na Spořilově nezavedli. Je tomu právě naopak. Problém je jen v tom, že jsme si dnes (na rozdíl od našich dědů a otců) odvykli logicky myslet, uvažovat a bohužel i jednat. (To ostatně dokládá i nedávný skandál s počítání procent Ministerstvem vnitra.) Hlavní třída dělí Spořilov na jižní (směrem nahoru) a severní (dolů) část. Ulice kolmé na Hlavní třídu nahoru jsou tedy Jižní a dolů Severní. (Číslované jsou od kraje Spořilova.) Roztylské náměstí s kostelem dělí Spořilov na východní a západní část. No a pak jsou logicky v dolní (severní) části ulice na východ Severovýchodní, na druhou (západní stranu) Severozápadní. A obdobně je to "nahoře", na jihu. Na východ Jihovýchodní a na západ Jihozápadní.
Údivu tudíž netřeba. Spíše to chce přemýšlet. Jako malí školáci jsme to (kdysi) zcela přirozeně chápali a také se podle toho orientovali.

S tím musím souhlasit. Spočítejte si, kolik ulic na starém Spořilově je a představte si, že těch několik desítek ulic by bylo pojmenováno jako jinde - jména osobností, měst ... apod. To by se vůbec nedalo zapamatovat! Tohle je jednoduché a přehledné, když někdo hledá určitou ulici a nevím přesně, která to je, tak aspoň můžu říct: je to pod (nad) Hlavní třídou nalevo (napravo) od kostela.

Přidávám svůj souhlas s předchozími komentářemi. Když jsem se v roce 1988 přistěhovala, procházela jsem uličkami a nacházela systém. Pro našince je to systém logický, pro pošťáka taky, pro příchozího trochu zmatek, chápu. Ale systém je vlastně geniálně jednoduchý, jak se píše výše. Ani zastávky se nejmenují tak, jak popisuje pan Sígl. Škoda, že někteří z nás přestávají myslet na druhé, a taky se dívat dopředu, ne stále se ohlížet dozadu. Dětem už legionářskou duši nepředáme, a já říkám otevřeně : zaplať pánu Bohu za to.