Tak jako to vždy bylo. Čím více tramvají tím lépe. A podstatně omezit hlučné a smradlavé autobusy.

Ředitelství silnic a dálnic opět posunulo termín zprovoznění další částí Pražského okruhu mezi brněnskou D1 a hradeckou D11 - tentokrát až na rok 2024. To je ovšem optimističtější varianta. Pokud v Bruselu nevyjedná výjimku na použití zastaralé studie o vlivu na životní prostředí či prohraje spor s obcemi o trasu okruhu, stavba se zpozdí o dalších pět let.
Praha - Je to již prakticky jistota. Jakmile se píše o dokončení Pražského okruhu, téměř vždy je to proto, že se termín otevření jedné z nejdůležitějších dopravních staveb v republice opět odsouvá.

Ještě počátkem loňského roku počítalo Ředitelství silnic a dálnic s otevřením východní části okruhu – spojnice hradecké a brněnské dálnice – v roce 2021. Během jara ale termín posunulo na rok 2023. A před několika dny pak zveřejnilo další harmonogram. Z něj vyplývá, že se zprovoznění dvanáctikilometrového úseku kolem Běchovic a Říčan nedá očekávat před počátkem roku 2024.

I tento termín ale ohrožují dvě věci: spor o to, zda nebude nutné udělat novou studii EIA o vlivu na životní prostředí, a žaloba obcí kolem plánované stavby. Zatímco o prvním nyní usilovně vyjednává Česko s Bruselem, o druhém rozhodne příští pátek Městský soud v Praze.
Již jednou uspěli

Dvanáct obcí na trase okruhu si stěžuje na to, že jejich připomínky nebyly dostatečně zohledněny. A že Ředitelství silnic a dálnic stanovilo konkrétní variantu, aniž porovnalo, zda by jiná nebyla vhodnější. A podalo žalobu proti Zásadám územního rozvoje, jimiž město vytyčilo trasu sporné části okruhu.

"Nejsme proti okruhu. Samozřejmě víme, že je to nezbytná stavba. Ale je otázka, kudy má vést," uvedl na středečním jednání soudu právní zástupce obcí Michal Bernard.

I když už zazněly závěrečné řeči, verdikt ještě nepadl. Soudkyně Viera Horčicová oznámila, že si jej chce důkladně promyslet a vynese jej až příští pátek. "S ohledem na významnost kauzy si chci připravit písemné odůvodnění," vysvětlila.

Soud dal přitom již jednou obcím za pravdu. A v roce 2011 zásady zrušil, a město tak muselo vypracovat a schválit nové. To trvalo více než čtyři roky. A Ředitelství silnic a dálnic se obává, že soud může stavbu opět oddálit o několik let. "V případě, že dojde ke zrušení okruhu v zásadách územního rozvoje, bude trvat schválení nové aktualizace zásad čtyři až pět let," varuje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová.
A ta stará EIA

Stejně závažný je ovšem problém studie vlivu stavby na životní prostředí (EIA), která na uvedený úsek pochází z roku 2002. Jenže v roce 2015 vstoupil v platnost nový zákon, který na studii EIA stanoví přísnější požadavky. A ty je nutné splnit, aby země dosáhla na evropské peníze.
Česko se sice mohlo pokusit vyjednat s Bruselem výjimku, aby mohlo staré studie použít, ale zaspalo. Problém se přitom netýká jen Pražského okruhu, ale i dalších 63 velkých staveb v Česku za více než 100 miliard korun.

Ministerstvo dopravy se nyní snaží zaváhání napravit a s Bruselem jedná,

Ministerstvo dopravy se nyní snaží zaváhání napravit a s Bruselem jedná, zda by nestačilo již hotové staré EIA pouze aktualizovat. Zda uspěje, zatím netuší. "Zatím je ještě předčasné cokoli v této věci předjímat. O věci stále jednáme, jasněji by mělo být do konce února," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

A právě spor o EIA celou přípravu úseku mezi Běchovicemi a D1 zmrazil. Již v květnu loňského roku ŘSD podalo na ministerstvo životního prostředí žádost, zda může již hotovou EIA použít. "K dnešnímu dni není rozhodnuto, zda bude použita srovnávací studie, nebo bude nutné na žádost Evropské komise zpracovat a projednat variantně novou dokumentaci EIA," dodala Ledvinová, podle níž může zpracování nové dokumentace EIA oddálit stavbu o šest let.
Již měl pět let stát

Spojnice brněnské a hradecké dálnice není jediným úsekem, který na Pražském okruhu chybí. Ještě více v nedohlednu je 29 km dlouhá severní část mezi Ruzyní, Suchdolem a Satalicemi.
I proti ní ostře protestují obce a i ony dosáhly toho, že soud trasování v okolí Suchdola zrušil. Většina této trasy ale leží ve Středočeském kraji – a ten nové zásady územního rozvoje schválí nejdříve v roce 2017. Až tehdy bude známá nová trasa.

Ještě počátkem devadesátých let přitom Praha plánovala, že celý pražský okruh o délce 83 kilometrů bude dokončen kolem roku 2010. Nyní ho stojí necelá polovina – jen 39 kilometrů.

A s rokem 2010 počítaly i stavební úřady, když vydávaly stavební povolení na tunel Blanka. Jako jedna ze stěžejních podmínek povolení byla ta, že Blanka může být uvedena do provozu až poté, co bude dokončen a zprovozněn Pražský okruh. Aby mohla řidiče do Blanky pustit, použila Praha kličku a povolila zkušební provoz. Řidiči tak jezdí nezkolaudovanou stavbou; zkolaudovat ji půjde až po zprovoznění celého Pražského okruhu.

Prosím SN o mazání nesouvisejících příspěvků.

bonzáku.....