Následoval jeho druhý filmový cyklus toulek po Čechách nazvaný „Čechy krásné, Čechy mé !“.
Autor k jejímu natáčení poznamenává: „Paradoxem bylo, že tato známá píseň znějící na úvod každého z deseti pokračování, nebyla na žádném nosiči. Nakonec ji nazpívaly děti od Františkánů od sv. Panny Marie Sněžné. Deset dílů trvalo pět let.
Kvůli herectví jsem prakticky nikde nebyl. Dal jsem si za úkol vše napravit a natočil jsem všechny krásné kouty naší země. Filmoval jsem a zároveň si svoji zemi prohlížel. Jsem nekonečným hledačem a obdivovatelem její krásy. Mám z natáčení krásné zážitky. V kinosále Státního archivu na Chodovci se pak cyklus promítal. Lidem se to líbilo, mnozí plakali.
Jsem šťastný, že má práce má takovou odezvu,“ říká.
V prosinci, na sklonku roku 2010, tak došlo k naplnění uměleckých i osobních přání Viktora Maurera, spořilovského herce – velkého vlastence, který vyznává:
„A kdybych se znovu narodil, chtěl bych být znovu Čechem a českým hercem.“
Jeho světlá památka mu budiž věčná!

Vladimír Prchlík
/2.1.2011/