Městská čtvrť Spořilov, nacházející se na katastrálním území Záběhlice v Praze 4, bezesporu patří mezi nejlepší pražské čtvrti, a to hned z několika pohledů. Máte právo být hrdi, že žijete zrovna v této části Prahy. Po pročtení následujících řádků i přespolní patrioti uznají, že právě Spořilov je ideálním místem v Praze. Ne, nepřeháníme, skutečně tomu tak je.
V tomto článku budeme obecně o kvalitách bydlení a života na Spořilově hovořit
jako o celku, tj. bez rozdílu „starého“ a „nového“ Spořilova.
Sídliště
Spořilov II (z převážné většiny cihlové domy ze 60.let 20.století o
6ti. – 9ti. podlažích) a
Starý Spořilov
(převáně dvoupatrové rodinné domy
a vilky z přelomu 20. a 30.let 20. století) mají zásadní výhodu z
hlediska polohy v hlavním městě Praze. Každého z Vás napadne
ihned otázka - Proč tomu tak je ?
Blízkost a bezproblémová dostupnost lokálního centra, kterým je okolí náměstí
bratří Synků v Nuslích, ale i pražského, celoměstského centra, činí
tuto lokalitu neobyčejně zajímavou. Občanská vybavenost v místě je
naprosto dostačující, což činí Spořilov de facto „samostatným městem“ sdvaceti tisíci obyvateli. V dnešní uspěchané době konzumní společnosti jsou to především nákupní možnosti, ale nejenom ty. V bezprostředním okolí obytných domů jsou především supermarketech Albert, Penny Market a v nedalekém největším středisku
-
michelském
Kauflandu.
Menší prodejnou je pak „Želivka“ v Hrusické ulici. Spořilov
disponuje i
„vlastní
pekárnou“,
která směle konkuruje mnohem většímu podniku v nedaleké Michli. Možnosti
kulturního vyžití bez nutnosti opuštění Spořilova jsou především v okolí
hlavní spořilovské ulice –
ulice
Hlavní. Zejména obnovené
kino
Edison (dříve Sigma), skýtá možnost vidět kvalitní filmy za přijatelný
peníz. Součástí kina je i video a DVD půjčovna s bohatým výběrem
filmů všech žánrů. Centrum služeb všeho druhu je nedaleko – jmenuje se
jednoduše a prostě -
„Centrum“
a pomalu, ale jistě prochází rekonstrukcí, která ho zbavuje dojmu
„socialistického sídlištního nákupního střediska“. Spořilovská
poliklinika, ale i ostatní důležité zdravotnické služby, včetně lékárny
jsou nablízku, stejně tak jako pošta na Hlavní ulici. Občanská vybavenost
by nebyla úplná, kdybychom zapomněli na
školy
všeho druhu (od třech mateřských, přes tři klasické základní a jednu základní
uměleckou až po střední školu a jedno kvalitní gymnázium s dlouholetou
tradicí). To vše se nachází pouze
několik stovek metrů od sebe. Stejně daleko je i hlavní dominanta Starého
Spořilova – kostel svaté Aněžky České a svatých patronů českých,
který je nepřehlédnutelnou stavbou. Rádi do něho zavítají věřící
nejen ze Spořilova.
Oproti okolním městským čtvrtím má Spořilov velkou výhodu i z hlediska
dopravního.
Městskou
hromadnou dopravouse
dostaneme pohodlně nejen na základní dopravní tepnu Prahy 4 - trasu metra
„C“ (na výběr máme hned tři stanice metra -
Budějovická, Kačerov, Roztyly), ale stejně rychle nás městské
dopravní prostředky přepraví na Vinohrady a Žižkov (na trasu metra „A“
– stanice Flora, Želivského), Odtud se dá pohodlně a rychle cestovat i do
vzdálenějších čtvrtí města, jako jsou například Vysočany (nová Sazka
Aréna). V neposlední řadě se snadno dostaneme k našim „velkým
jižním sousedům“ – na
Jižní
Město (Praha 11),
které v současné době prochází rozsáhlou modernizací
infrastruktury, a jež se v budoucnu stane zajímavým samostatným dostupným
centrem, nejen pro „spořilovské“. Plusem je i „pevná“ – kolejová
doprava, která již více než sedmdesát let zasahuje na sever Spořilova v podobě
smyčky tramvaje linky číslo 11 a noční 56.
Na Václavské náměstí k Muzeu se tak tramvají pohodlně dostaneme během
dvaceti minut. Stávající železnice, která v současné době nemá pro
Spořilov prakticky žádný význam, čeká na své využití v budoucnu,
kdy by zde měla být vybudována stanice systému„pražský S-Bahn“. Individuální doprava v Praze zaznamenává od devadesátých let 20. století nebývalý nárůst a samozřejmě ani Spořilov v tomto ohledu není výjimkou. Dostupnost hlavních dopravních tahů města je na první pohled zřejmá. Vždyť právě na Spořilově (Exit 1) začíná nejstarší a nejdelší česká dálnice – D1. Jižní spojka, tvořící
severozápadní hranici Spořilova pak dává možnost rychlé jízdy směrem na
západ (Zličín) a na východ (Černý Most), kde se nacházejí největší
obchodně-kulturní společenská centra v Praze. Problémem by se mohlo zdát parkování. Ovšem vzhledem k současnému populačnímu složení
obyvatelstva na Spořilově (mnoho starších starousedlíků) je zde parkování
o něco málo snazší, než-li v okolních čtvrtích, a to z jednoho
prostého důvodu. Sedmdesátiletí a starší již většinou nevlastní
automobil. Navíc je zde (především v severní části Spořilova II),
poměrně velké množství parkovacích ploch, i když stav není úplně ideální.
Navzdory hustotě silniční sítě má Spořilov až překvapivě zachovalé okolí a přírodu a navíc velmi blízko. Na severu je to především oblíbený
Hamerský rybník
(s krásným ostrůvkem uprostřed), obklopen poměrně zachovalou zelení všeho druhu. Již několik generací zdejších obyvatel okolí využívá tuto jedinečnou vodní plochu k zimnímu bruslení a v poslední době, zejména v letních měsících se kolem rybníka jezdí na in-line bruslích. V neposlední řadě je lokalita významná i díky existenci
vynikajícího sportovního centra Hamr - jednoho z nejlepších v Praze. Nad
„Hamerákem“, jak spořilovští rybníku říkají, se tyčí sad ovocných
stromů, tak zvaná „Třešňovka“, která sice stárne, ale za pomoci
městské
části Praha 4,
je postupně nahrazována mladšími stromy. Tuto část Spořilova využívají
především dříve narození, ale nejenom ti, zejména na vycházky se psem,
za slunečních dní pak k opalování. Východně od Spořilova II směrem
na Hostivař se pak rozkládá pěkný přírodní park „Hostivař-Záběhlice“,
jehož součástí je i známé chráněné území
Meandry
Botiče.
Malý kousek odtud směrem na Sídliště Na Košíku jsou i staré „Sady
zahradnické mládeže“, které dotvářejí hezké okolí rozvíjejícího se
Ekologického centra „Toulcův dvůr“.
Nejvýznamnějším přírodním útvarem je pak Michelský, nebo chcete-li
„Krčský les“, kam se spořilovští dostanou nejpohodlněji od stanice
metra „C“ – Roztyly nebo přes lávku v jižní části Starého Spořilova
(nedaleko
GeoParku
- Geofyzikálního a Astronomického ústavu Akademie věd ČR). Kilometry udržovaných cest a stezek jsou vítanou blízkou lokalitou pro jízdu na kole, nebo jen tak
k procházkám. Jedná se o nejrozsáhlejší a nejzachovalejší
lesní komplex v jižní části hlavního města. Výhodou polohy
Spořilova oproti ostatním městským částem je krátká dojezdová vzdálenost
do „divočejších míst v širším okolí“ – Dolní Posázaví, Průhonický
park, Přírodní park Velkopopovicko a další místa).
Spořilov je zajímavý z mnoha úhlů pohledu. Zaprvé svoji věkovou skladbou obyvatel. Starý Spořilov je obydlen v současné době jednak nejstaršími usedlíky (kolem 80 let věku), kteří zde bydlí již od doby vzniku zástavby ve třicátých letech minulého století a jednak „novými usedlíky“, kteří
domky buď zdědili a nebo je zakoupili. Na Sídlišti Spořilov II je situace
prakticky obdobná, jen s tím rozdílem, že zde starousedlíci žijí od
poloviny 60.let, kdy začalo sídliště vznikat. Když už jsme u toho nekonečného
rozdělování, nesmíme zapomenout na menší Sídliště Spořilov I, které
se nachází v severní části Starého Spořilova, a kde zástavba
vznikala již kolem roku 1960. Obecně si starousedlíci jen velmi pomalu zvykají
na své mladší sousedy, což vede nezřídka k drobným konfliktům.
Vlivem skladby obyvatel
je v oblasti Spořilova minimum sociálně nepřizpůsobivých
jedinců. Bezpečnost v naší čtvrti je zajišťována jak dvěma služebnami
Policie České republiky (jedna ve staré a druhá v nové části), tak
dvěma strážníky
Městské
policie Praha, pro okrsek Spořilov (sídlí
v Hlavní ulici).
Samostatnou
kapitolou jsou vyhlášené spořilovské restaurace, hospody, hospůdky a bary.
Ne, že by jich bylo tolik, ale jsou velmi různorodé a hezké. Ve staré části
se jedná především o nově opravenou Velkopopovickou restauraci v dolní
části Roztylského náměstí. V téže lokalitě, ovšem trochu blíže
ke kostelu sv. Aněžky České se nachází patrně nejlepší restaurace co se
týče kvality prostředí i jídla – restaurace Eureka. Zcela v horní
části náměstí je
tak zvaná
Jedová chýše (hospoda U Břízy), známá především svými kulturními
akcemi. Na Hlavní ulici ve staré části čtvrtě se nachází v jedné
vilce hospůdka-vinárna „Svaté peklo“, která vypadá zvenku poměrně
skromně, ovšem uvnitř skrývá velký prostor pro příjemné posezení, včetně
venkovní zahrádky. Na Sídlišti Spořilov II je také dost míst k posezení
u lahodného moku. V jižní části je to Branická restaurace, v Bojanovické
ulici pak Tony Bar. U prodejny Penny Marketu se nachází hospoda „U Řezníků“,
kde je rovněž možnost venkovního posezení. Restaurace je i součástí
Penzionu Spořilov. Dobrá je pizzerie v Měchenické ulici, která je součástí
komplexu malého sportovního centra. Snad nejoriginálnějším a nejvíce
vyhledávaným podnikem v oblasti Spořilova je bezesporu „První Pivní
Tramway“. Tato útulná hospůdka ve stylu interiéru staré tramvaje, byla dříve
sociálním zázemím pro řidiče tramvají, čekající na konečné jedenáctky
na svůj odjezd. Nachází se přímo u zastávkového sloupku výstupní
stanice. Stylové účtenky, výborná kuchyně, zajímavé provedení interiéru
včetně výzdoby WC, to, a mnohem více vede k tomu, že je zde téměř vždy
plno.
Spořilov je navíc místem, kde má své trvalé bydliště i řada známých lidí.
Například
spisovatel Adolf Branald, který Spořilovu věnoval zatím svoji poslední knížku,
folkový písničkář Jan Nedvěd, herecká dvojce Abrahám-Šafránková
a mnoho, mnoho dalších. Natáčelo se zde velké množství filmů, byť
jen dílčí scény (například „Samotáři“ v roce 2000).
Ale abychom jen nevychvalovali… I Spořilov má svá negativa. Tou největší
stinnou stránkou je již od roku 1986 Spořilovská „spojovací“ komunikace
– již zmíněná spojka mezi dálnicí D1 a Jižní spojkou. Tato čtyřproudá
silnice dost necitlivě přeťala přirozené cesty mezi starou a novou částí
čtvrtě. Nyní je pěší spojení realizováno dvěma podchody, jedním
nadchodem a přemostěním V některých částech Spořilova je tím pádem
zvýšená hlučnost, proti které více či méně úspěšně „bojují“
betonové protihlukové stěny. V některých částech jsou již zpestřeny
rozrůstajícím se břečťanem (zejména na jihu), v jiných jsou
„zdobeny“ výtvory sprejerů. Vůbec grafitti je problémem celé Prahy a
ani Spořilov nezůstal ušetřen. Některé výtvory jsou sice téměř uměleckými
díly, ovšem „tagy“ převládají, a to nejenom v podchodech pod Spořilovskou
komunikací, ale především na zdech místních domů. Problémem je i častý
vandalismus (zejména stále rozbité tabule na zastávkách MHD) a neukáznění
pejskaři.
I přes tyto „nedostatky“ je Spořilov
nejlepší čtvrtí v Praze.
Cílem tohoto webu www.sporilov.info
je především vzbudit zájem občanů Spořilova o čtvrť ve které žijí, soustředit veškeré dokumenty o historii, ale především a hlavně být „živou informační stránkou“ – hlavním portálem jedné městské čtvrti, kde občan najde „vše pod jednou střechou“. Trocha zdravého lokálního patriotismu neuškodí. Tento článek podává základní obraz o Spořilovu jako takovém. V ostatních rubrikách na
tomto webu najdete informace, jak z oblasti
dopravy,
kultury,
služeb,
sportu,
školství,
veřejné
správy, tak i různé zajímavosti
a aktuální informace.
Budeme vděčni za každé náměty, připomínky, historické i současné fotografie,
dokumenty o naší čtvrti. Uvítáme je na adrese noviny@sporilov.info