Ovzduší na Spořilově

Čistota ovzduší se v Praze po roce 1989 výrazně zlepšila, i když současným problémem jsou především oxidy dusíku, které produkují spalovací motory čím dál tím většího počtu aut. Spořilov, který je doslova obehnán sítí komunikací dálničního typu není výjimkou.

Zdaleka nejhorší znečištění ovzduší bylo na Spořilově pravidelně zaznamenáváno v polovině 80. let 20 stol., kdy byla v provozu stacionární manuální stanice, kterou zřídil ČHMÚ. Čistota ovzduší se zde měřila od 31.12.1975 a měření bylo ukončeno 31.12.1988. Stanice č.435 - Praha-Spořilov ležela v nízké sídlištní zástavbě (tří podlažní budovy) ve vzdálenosti asi 100 metrů od frekventované komunikace (Lešanská ulice) v budově polikliniky. Sonda byla umístěna na střeše budovy s orientací k východu. Budova tehdejšího OÚNZ (dnešní polikliniky) leží jihozápadně od Michelské plynárny na mírném svahu exponovaném k severovýchodu, tedy právě směrem k plynárně.
Používání tuhých paliv k topení na Starém Spořilově, nekvalitní olovnatý benzín používaný tehdy v Československu a poloha Spořilova v pražské kotlině, to byly faktory, které přispívaly k tomu, že měla tato čtvrť velice špatné ovzduší, i když na rozdíl od centra města má Spořilov poměrně dobrou polohu pro rozptyl znečištěného vzduchu (krajina otevřená pro západní proudění). Situace se zlepšila, ale rozhodně není a výhledově ani nebude ideální. Západně od Spořilova se totiž nachází absolutně nejrušnější a nejzatíženější křižovatka v České republice (ulice-dálnice 5.května s Jižní spojkou), která na čistotě ovzduší moc nepřidá. Severně od Spořilova se zase nachází Plynárna Michle. Nejhorší ovzduší na současném Spořilově je logicky v nejbližším okolí Jižní spojky a Spořilovské ulice. O něco málo lepší je potom situace v centrální části Starého Spořilova a okolí východně od Choceradské ulice na Sídlišti Spořilov II. Nejčistší je v tomto ohledu okolí Hamerského rybníka s sadu Třešňovky, kde je také nejvíce zeleně.