Ostrůvek na Hamerském rybníku

Dokonce i náš Spořilov má „svůj ostrov“…. nebo řekněme spíše malý ostrůvek, který najdete přesně uprostřed Hamerského rybníka. Je to takový symbol našeho rybníka. Tento ostrůvek je po většinu roku klidným domovem vodního ptactva a dalších živočichů, ale lidmi trvale „obydlen“ není. Je totiž velký asi jako byt 1+1. Ostrůvek zabírá plochu kolem 30m2. Právě v období, kdy není rybník zamrzlý je i ideálním místem pro zelené keře a traviny všeho druhu. Hustota zeleně ve vegetačním období je dobrá právě pro hnízdící ptactvo, které tady nalézá klid od civilizace a husté zástavby, která je všude kolem. Nejvíce vegetace najdeme ve východní části ostrůvku. Poslední zimy jste tady mohli spatřit hnízdící kachny a dokonce i dvě labutě.

Zimní měsíce, kdy rybník na několik dní zcela zamrzne, přináší jinak nedostupnému ostrůvku na Hamráku postupnou zkázu. Bohužel. Tam, kam mnoho měsíců nevkročila lidská noha se najednou denně objeví desítky a stovky lidí, kteří si zde nazouvají brusle a odkládají objemné tašky s občerstvením, svačinou, termoskou s čajem a s botami na přezutí… Okraj Hamerského ostrůvku je tak po nájezdech bruslařů po skončení sezóny velmi bahnitý a v posledních několika letech je zde patrná silná eroze, zvláště na jižní straně. Ostrůvek se tak rok od roku ze všech stran pomalu zmenšuje a bahno z jeho břehů tak zanáší vody Hamráku. Situace se ale mírně zlepšila po otevření Lechovického sklípku a sportovního centra Hamrsport, kdy v jejich okolí přibylo několik laviček, kde si lidé nazouvají brusle.

Zajímavá je i historie ostrůvku. Hamerský rybník, který prokazatelně existoval již před rokem 1847, původně žádný ostrůvek na své hladině neměl. Ve dvacátých, třicátých a čtyřicátých letech 20. století byl rybník z 1/2 zanesený bahnem, a to v oblasti od přítoku do míst dnešního ostrůvku. V roce 1925 byla sice severní část rybníka částečně vybagrována, ale za několik let bylo vše jako dříve. Od konce čtyřicátých let byl Hamerský rybník zanesený bahnem téměř ze 3/4. Východní polovina rybníka byla pokryta hustým rákosem, a na jaře se do mělkých vod stěhovaly okolo kostela žáby z Botiče, kde se rozmnožovaly. Kvákaní stovek žab můžete slyšet dodnes. Někdy je slyšet dokonce až v ulici Na Chodovci na spořilovském sídlišti. Na silnici ü kostela jich podle pamětníků zůstávalo spousta přejetých. V rákosí zaneseného rybníka hnízdily kachny a potápky, které zde ještě v třicátých letech minulého století na podzim myslivci stříleli. V době nouze za 2. světové války se dokonce zdejší rákosí řezalo na výrobu rohoží. Ale postupem let bylo hnijícího bahna v Hamerském rybníku čím dál více a situace byla již tak neúnosná, do okolí se v horkých dnech šířil takový zápach, že bylo ke konci padesátých let rozhodnuto o „velkém čištění“.

V zimě 1958/1959 byl rybník kompletně vybagrován a odbahněn. Při odvážení vybagrovaných několika desítek tun bahna a písku ze dna rybníka, se zkrátka jedna „várka“ nechala na místě a vznikl tak ostrov. A tak od jara roku 1959 měl Spořilov „svůj první ostrov“. Tento ostrov však vydržel pouze rok…

V únoru roku 1960 bylo při dalším bagrování dna vypuštěného Hamerského rybníka odkryto jakési kamenné zdivo. Při následném archeologickém průzkumu byl zjištěn půdorys několika místností. V hlavní zkoumané místnosti o rozměrech 11 x 7 metrů se zachovala podlaha z pálených cihlových dlaždic, ve vedlejších zdech byly zjištěny stopy po staré dřevěné podlaze. V bahenních nánosech byly nalezeny prejzy ze střechy a četné zlomky keramiky, kterou odborníci datují na přelom 14. a 15. století. Zjištěné poznatky ukazují na to, že v místě ostrůvku pravděpodobně stávala menší tvrz zničená za husitských válek v roce 1420. Pod základy středověkého objektu bylo nalezeno několik zlomků slovanské keramiky, ukazující na mnohem starší osídlení této spořilovské lokality. To dokládá, že místo dnešního ostrůvku je nejstarším osídleným místem na Spořilově a v celých Záběhlicích.
Koncem srpna 1960 byly výzkumné archeologické práce na zbytcích nalezené staré tvrze dokončeny a počátkem září 1960 byla lokalita za pomocí těžké techniky navrácena do stavu z jara roku 1959. Několik týdnů se pak rybník napouštěl a z nové navážky se začal rýsovat ostrůvek. V říjnu 1960 byl již rybník opět plný vody a uprostřed něho se nacházela „nová bahnivá placka“. V následujících letech se pak na povrchu ostrůvku ujaly náletové dřeviny, traviny a keře a celá plocha se postupně „zazelenala“. ..a tak je tomu dodnes.

Obnovený Hamerský ostrůvek, který se po tomto posledním zásahu „posunul“ o 5 metrů východním směrem tak v září 2005 oslaví své 45. „narozeniny“ a stává se tak „nejmladším“ ostrůvkem v Praze.

Autor článku děkuje tímto pamětníkům za poskytnuté informace.