Solení ničí zeleň - nic nového pod sluncem
Autor: Jan Fischer <zahr.sluzby(at)volny.cz>,
Téma: Stíny Spořilova,
Vydáno dne: 10. 04. 2005
Výzkumný ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích prováděl v letech 1972-75 „Výzkum vlivu posypu vozovek a chodníků solí na městskou zeleň“
Výzkum reagoval na akutní poškození pražských uličních stromořadí, která „dosahují v posledních letech i v ČSSR enormního a místy přímo katastrofického rozsahu. Mnohé stromy již uschly a musely být poraženy, ještě více jich živoří a v krátkém čase rovněž uschnou“. Za dominantního původce odumírání stromů určil solení vozovek, které bylo reakcí na tehdejší prudký rozvoje automobilismu.
Jimi popisované příznaky onemocnění vlivem přebytku soli se zcela shodují s dnešní situací na Spořilově. Ta byla podrobně popsána v předchozích článcích – postupné zasychání listů od okrajů k řapíku, jejich odumírání a opadávání. Časté rašení nových listů, jejich opětovná nekrotizace a předčasný opad. To může probíhat na celém stromě, nebo jen na nejpostiženější straně koruny. Dalším příznakem je zasychání postižených větví nebo celé části koruny.
Výzkum konstatuje, že způsoby, jak odstranit sůl z půdy, jsou velmi omezené. Jakmile chlorid vstoupí do stromu, musí projít jeho tělem až do listů, kde je ukládán a kde posléze způsobuje zničení listové plochy. Teprve po opadu listů může být listí s chloridy shrabáno a odstraněno.
V roce 1974 výzkumníci vysledovali snižování obsahu chloridu ve starších větvičkách na místech, kde klesla hladina zasolení půd. Existuje tedy tendence postupného ozdravování stromu v případě, že se zamezí dalšímu přívodu solí do půdy.
Výsledky výzkumu jasně konstatují, že na stromy sice působí více negativních vlivů (přehřívání, emise, sucho, městské prostředí), které vystupují v komplexu, ale působení soli zůstává jako hlavní příčina tohoto typu poškození stromů. Dokládají to rozbory obsahu solí v půdě a listech stromů, které klesají se vzdáleností stromu od komunikace.
Rozbory ukázaly, že do půdy přímo pod korunou stromu se dostalo vyhrnováním nasoleného sněhu, průsakem, posypem a rozstřikem břečky od 1,16 až do 4,7 kg soli na 1m2.
V 70. letech přišla pomoc pro stromy pozdě. Většina stromořadí ve městě musela být vykácena. Některé stromy padly dříve než byl výzkum jejich poškození vůbec dokončen. Tenkrát se na neřešení problému podepsalo nadřazování „budování“ nad životním prostředím.