Zelený ostrůvek na Hamráku ožil na jaře díky Spořilovákům

Autor: Marek Mahdal <mahdal(at)sporilov.info>, Téma: Kolem Spořilova, Zdroj: Pracovní skupina - ZOH, Vydáno dne: 17. 04. 2005

V realitu se konečně proměnil dávný sen mnoha generací obyvatel Spořilova a okolí - a to mít na spořilovském Hamerském rybníku (Hamráku) svůj vlastní zelený ostrůvek. Ano, sen se splnil, od slov a plánů se přešlo k činům a patnáctý dubnový den roku 2005 se ostrůvek uprostřed našeho rybníka zazelenal ve své kráse - přibyly zde totiž tři krásné stromy. Dvě vrby a jeden pyramidální dub.

Naloďování stromků na loď. Celý ojedinělý projekt vznikl v myšlenkách věrných spořilováků na počátku roku 2005, a po několika týdnech je nyní úspěšně završen. Pracovní skupina - ZOH - nebo-li "Zelený ostrov Hamrák", která vznikla při internetových Spořilovských novinách, se v pátek 15.4.2005 scházela na místě předem avizovaného srazu již před 16. hodinou.

Na místě u rybníka byla již připravena laminátová zelená pramice a během poledne se zde společně s ní objevily i stromy, dovezené přímo z lesnické školky. Hladina Hamerského rybníka byla již delší dobu níže než obvykle, a tak před členy ZOH, kteří se mezitím na místo činu dostavili, ležel velmi težký úkol - přeprava nářadí (lopaty, rýče, hrábě...), osob a v neposlední řadě také stromů. První přišla na řadu zahradnická výzbroj. Premiérová jízda na ostrůvek byla zahájena v 16:15 hod., kdy se kompletní redakce SN, jen několik metrů nalevo od dřevěného mola vydala na plavbu k břehům ostrůvku Hamráku.

Autor článku dokazuje, že v Hamerském rybníku moc vody nebylo. Hladina byla vcelku klidná, to ovšem nelze říci o dně rybníka. Na břehu bylo bahnité, uprostřed vod místy štěrkovité a vodní sloupec kolísal mezi 20 cm až 1 metrem. Přesto první lidé od konce letošní zimy vkročili živí a zdráví na štěrkové břehy této nevelké, o to více nádherné spořilovské ostrovní země. Nejprve byl obhlídnut terén, posbírány odpadky (plastové láhve, igelitové tašky z okolních hypermarketů, krabičky od cigaret a plechovky od piva...) a část posádky se poté vrátila zpět na pevninu pro první ze tří stromů. Mezitím se členové ZOH sešli na břehu v plném počtu, a tak po odvezení třetího stromu (pyramidálního dubu), bylo započato s přepravou pracovních sil. Všichni byli velmi překvapeni, když se první rýč zaryl do ostrovní půdy, která byla měkká a na první, laický pohled - kvalitní.

Během necelé hodiny intenzivní práce byly vykopány tři jámy o hloubce 30-40 cm, široké téměř 50 cm. Dále bylo přistoupeno k odstranění staré suché trávy a rákosí, což si vyžádalo další půlhodinu namáhavé práce v téměř pětadvacetistupňovém horku. Mezitím bylo dalším "spojem" dopraveno na ostrov občerstvení v podobě dobrého vína od Kalašů z Lechovického sklípku, které pro členy pracovní skupiny ZOH, objednal spořilovák pan Lukavec (dodatečně děkujeme). Touto lodí ovšem necestoval pouze Modrý portugal, nýbrž i český spořilovský zahradník Jan Fischer, který krátce předtím přijel svým vozem přímo před Lechovický sklípek.

Zasazení všech tří stromů nebyla žádná legrace. Do nevelké lodi bylo poskládáno zahradnické nářadí, dovezené v přívěsu, a pět kvalitních dřevěných sloupků o délce 250 cm. Po doplutí na ostrůvek, což trvalo vždy tak 10-15 minut, třebaže to bylo jen několik desítek metrů, byla celá skupina ZOH na ostrůvku v téměř kompletním počtu, a těšila se na poslední - nejdůležitější etapu projektu, a to na vlastní zasazení stromů.

Spořilovský zahradník, pan Fischer se ukázal jako člověk na pravém místě. Projekt bez něho by patrně nebyl nikdy dokončen. Radou a prací odborníka na slovo vzatého bylo úderem šesté hodiny večerní přikročeno k zasazení stromů...

Jámy pro kořenový systém byly po dohodě ještě více rozšířeny a stromy byly do nich vsazeny. Místní hlína a kvalitní kompost od Tomáše Ledviny, jim jistě bude prospívat.
Náročnější operací bylo vztyčení podpěrných kůlů, které v případě pyramidálního dubu byly do půdy vsazeny tak, aby tvořili větru a nepřízni počasí odolný "trojúhelník". I to se povedlo, třebaže někteří z členů ZOH cedili za to vlastní krev. Na závěr vlastního sázení byla na kůly připevněna železná cedulka, nesoucí nápis - "Zasadili čtenáři Spořilovských novin, Jaro 2005". Po dokončení výsadby byla ještě jednou shrabána ležící suchá tráva kolem, do míst na břehu kolem celého ostrova byly vsazeny desítky vrbových proutků z ořezů, a veškerý "organický nepořádek" z ostrůvku, pohltily až třímetrové plameny ohně, který byl založen na štěrku přímo u vodní hladiny Hamráku. Poté bylo ještě okolí nově zasazených stromů upraveno do téměř parkové podoby. Jen na dvoumetrovou pneumatiku od traktoru, která ležela ve vodě (a stále bohužel leží) při severním břehu ostrůvku už nebyl čas, ani síly. Ing. Jan Fischer při práci.
Na hladinu rybníka padlo šero, ochladilo se a bylo nutno pomýšlet na návrat na pevninu, respektive do útulného vinného šenku manželů Kalašových. Opět několik nočních jízd a odvoz všeho materiálu, nářadí a lidí z ostrůvku, který pak osiřel v temnotě, nad kterým již v té době kroužilo několik netopýrů...

V 21 hod. byla celá pracovní akce úspěšně dokončena a členové ZOH, společně s jejich blízkými a přihlížejícími čtenáři Spořilovských novin, kterých se sešlo kolem dvaceti, zasedli ke džbánku dobrého moravského vína a vynikající kolobáse z udírny. Akce byla oficiálně prohlášena za ukončenou a všichni byli spokojení.

Ano, ostrůvek na Hamráku se změnil. Změnil se k lepšímu. Není už to jen placka, kde jsou tři křoviska a desítky kopřiv. Jsou tu přece tři krásné mladé stromy, které zasadili obyvatelé Spořilova, čtenáři Spořilovských novin. Projekt se zdařil a společně věřme, že tu naše stromy budou i za 100 let...

Poselství budoucím generacím Spořilováků: Na jaře Léta Páně 2005 se v myslích čtenářů internetových novin Spořilovských zrodil nápad velice to hezký a záslužný. Ostrůvek uprostřed rybníka Hamerského se tyčící, rozhodli se níže podepsaní zachrániti a na věky věků zde založit malý sad o několika vrbách a jednom dubu pyramidálním. Neboť výsadníci žili tehdy v době byrokratické, museli před splněním úkolu tohoto, souhlasná vyjádření pánů úřednických získati. Stalo se. Posléze již nebránilo nic v cestě na ostrůvek neobydlený se na pramici vypraviti, jámy hloubky příslušné zde za pomocí nářadí zahradnického vyhloubiti a stromy odborníkem pečlivě vybrané do země zdejší zasaditi.


Foto: Marek Mahdal, Tomáš Hromádka


V příštích dnech zveřejníme další články k projektu ZOH včetně fotogalerie.