Starosta odpověděl na dopis občanů
Autor: Tomáš Hromádka <noviny(at)sporilov.info>,
Téma: Místní politika,
Vydáno dne: 24. 01. 2006
Před několika dny jsme vyzvali starostu MČ Praha 4 a Radu MČ Praha 4, aby reagovali na text otevřeného dopisu týkající se lokality Trojmezí, jehož elektronická verze je zveřejněna ve Spořilovských novinách a tištěná verze se objevuje na různých veřejných spořilovských vývěskách a koluje mezi občany. Starosta Bohumil Koukal na naši výzvu velmi rychle reagoval. Konkrétně nám odpověděl:
"K otevřenému dopisu občanů Spořilova Vám sděluji, že Rada MČ Praha 4 se již situací zabývala na základě podnětů z řad občanů a konkrétně odpověděla přiloženým dopisem xxxxxxxxxxxxxxxx (jméno konkrétní osoby vymazala redakce SN), na řadu vyjádřených obav občanů, které záměr vyvolal. V současné době jsou podněty řešeny v komisi pro výstavbu a územní rozvoj MČ Praha 4 a o vývoji situace budou uvedeny informace mimo jiné v "Tučňáku".
V příloze starosta zaslal dopis paní W., kde odpověděl i na některé dotazy položené v otevřeném dopisu. Z odpovědi vyjímáme:
"Úvodem odpovědi na Váš podnět je třeba připomenout Vám zřejmě známý fakt, že pořizovatelem územního plánu a tedy i jeho změna na území hlavního města je hlavní město Praha, zastoupené příslušným odborem Magistrátu hl. m. Prahy – odborem územního plánu a nikoliv místně příslušné městské části.
Problematika změny územního plánu v lokalitě „Trojmezí„, které se nachází na území městských částí Praha 10, Praha 11 a Praha 15 a které sousedí s východní hranicí naší městské části, je významným zásahem do stávající organizace územního plánu v Praze a jako taková projde příslušnými nadstandardními procedurami oproti „běžným„ změnám pražského územního plánu.
Jedná se o velké území s významnými přírodními hodnotami i širšími urbanistickými i dopravními vazbami v jižním sektoru Prahy. V rámci vlny změn územního plánu 06 je ve fázi tzv. návrhu zadání předmětná změna projednávána hl. m. Prahou pod číslem Z 1175/06. Tato změna byla podána společným podání výše zmíněných městských částí, v jejichž působnosti se dané území nachází. Dotyčný návrh zadání byl podán jako prosté vymezení území bez bližší specifikace nově navržených funkčních ploch, což samozřejmě může vzbudit obavy, že by mohlo dojít k náhlému schválení změn bez dostatečné možnosti připomínkování řešení ze strany veřejnosti i příslušných úřadů. Situace je ovšem ve skutečnosti taková, že po vymezení rozsahu území změny a zhodnocení, zda je změna územního plánu v daném území v principu možná, bude na podkladě připravované urbanistické studie veřejně projednán nejen konkrétní návrh změny územního plánu, ale tento návrh bude ještě předem navíc podléhat procesu posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, což je procedura, která je v gesci resortu životního prostředí a jejímž účelem je veřejně posoudit možné dopady záměrů a koncepcí (tj. v tomto případě změny územního plánu) na všechny složky životního prostředí, tedy například i na čistotu ovzduší, hlukovou zátěž a pohodu bydlení.
Vážím si Vašeho zájmu o kvalitu prostředí městské části Praha 4 i o přírodní prostředí jako takové a mohu Vás ubezpečit, že městská část Praha 4 bude v rámci příslušných procedur sledovat a připomínkovat nejen průběh změn územního plánu na vlastním území, ale i změn, které by se mohly dotknout obyvatel městské části, jako je například řešení změny územního plánu v oblasti „Trojmezí„ a s tím spjatých naznačených pokusů realizovat dopravu z dotyčného území do blízkosti obytných částí Prahy 4. Problematika zachování přírodních rekreačních prostor navazujících na sídliště Spořilov II bude samozřejmě ze strany odborných orgánů městské části náležitě sledována, neboť nedílnou součástí kvalitního životního prostředí a pohody bydlení obyvatel Prahy 4 není jen kvalitní bytový fond a související infrastruktura, ale v první řadě také dostatečné množství kvalitních a přístupných ploch zeleně.
Závěrem bych chtěl ještě jednou poděkovat za Váš zájem o území městské části, jejíž jste obyvatelkou, a připomenout, že procedury změny územního plánu i posuzování vlivů na životní prostředí jsou příslušnými právními předpisy záměrně koncipovány tak, aby při nich mohla své názory veřejnost prezentovat také přímo a ne pouze prostřednictví úřadů a samospráv, neboť při rozhodování o výhledovém rozvoji území je přímý kontakt s občany nejen podnětný, ale v podstatě nepostradatelný.