Rychlostnice R243 - prokletí Spořilova

Rychlostnice R243 aneb Spořilovská spojka. Všichni jí znají a málokdo jí má rád. Řeč je o necitlivě položené komunikaci oddělující Starý Spořilova Sídliště Spořilov II ...čtěte dále...

Následující text byl převzat z rozsáhlého a velmi kvalitního serveru o českých dálnicích a rychlostních komunikacích www.dalnice.com

Rychlostní silnice R243 je oproti jiným rychlostnicím dosti výjimečná. Podle čísla komunikace se jedná o silnici II. třídy. Přitom dálnice a rychlostní silnice v ČR jsou ve skutečnosti jen komunikacemi I. třídy. R243 je tedy v Česku výjimka. I když, právě v Praze se nachází spousta silnic pro motorová vozidla a ty nemají číselná označení dokonce žádná, např. samotný Městský okruh. Prostě se jedná jen o pouhé místní komunikace. Doufejme, že Spořilovská spojka, alias R243 se stane příkladem a i ostatní hlavní tepny alespoň zařadí mezi silnice II.třídy. Nic tím totiž neztratí, ve všech případech je stejně správcem komunikace Praha (mimo silnic I. třídy).

Spořilovská spojka má mezi rychlostními silnicemi i další mimořádnost - a to svou délku. Se svými zhruba 1700 metry je totiž nejkratší rychlostnicí v Česku. Její délka se v budoucnu asi jen těžko prodlouží neboť už vlastně ani není kam. Takže nejkratší silnicí pro motorová vozidla zůstane zřejmě navždy.

Jak už samotný název této komunikace napovídá, jedná se opravdu o spojku. Postavena byla na konci 80. let (1986), ve stejné době jako Jižní spojka ze Spořilova do Záběhlic. Obě spojky dokonce musely být zprovozněny současně, jinak by jedna bez druhé neměla smysl.

Původně se Spořilovskou spojkou pro dnešní účel nepočítalo. Mělo se pouze jednat o čtyřpruhovou městskou komunikaci, která měla spojit Vršovice s dálnicí D1. Proto zůstala mezi starým Spořilovem a spořilovským sídlištěm nezastavěná proluka. Jenže když se později začala stavět Jižní spojka z Braníku k dálnici D1, bylo o osudu komunikace rozhodnuto jinak.

Křižovatka mezi dálnicí D1 (Severojižní magistrálou) a Jižní spojkou (Městským okruhem - MO), která byla původně koncipována a také připravena pro úplné propojení obou komunikací, se nakonec dokončila jen částečně. Od dokončení dálnice D1 uplynula řada let, okolí křižovatky se mezitím změnilo a větve křižovatky byly postaveny úplně jinak. Asi i vzhledem k přetížení křižovatky a rozptýlení dopravních proudů bylo rozhodnuto, že se na ní bude odbočovat jen do některých směrů.

Proto musela být postavena i tzv. Spořilovská spojka, která by zbývající směry propojila. Stará spořilovská křižovatka R8(D1)/MO (Spořilov-západ) spojuje hlavně směry mezi Brnem a Plzní. Tedy směr od Braníku k D1 a opačně. Pak je tu ještě důležitý sjezd z MO od Zahradního Města na Severojižní magistrálu směrem do centra a opačně. I když se dá trochu krkolomným způsobem sjet od Zahradního Města směrem k dálnici D1, v opačném směru sjezd chybí. Byl sice připraven, ale zůstal zaslepen. Stejně tak i sjezd od Braníku k Severojižní magistrále do centra. Namísto nich dostaly přednost větve do Spořilova.

Proto se kvůli chybějícím větvím musí od Brna odbočit už na konci dálnice D1, exitu Spořilov (Spořilov-jih) a najet na Spořilovskou spojku. Jedině tak je řidičům umožněno, aby se z dálnice D1 dostali na Městský okruh směrem do Hradce Králové, Liberce nebo Ústí nad Labem. V opačném směru by sice řidiči mohli odbočovat až na Spořilově-západ, ale tento sjezd slouží už spíše jen jako záchrana. Není to značeno, je to ucpáno a navíc je to oklika. Řidiči jsou tedy taktéž nuceni využít Spořilovskou spojku.

Jenže křižovatka mezi MO a R243, umístěná severně od Spořilova (Spořilov-sever), není na takovou zátěž projektována. Spojovací ramena jsou prudká a krátká. Ke všemu jsou i na této křižovatce omezena různá propojení. Není např. možné odbočit z R243 na MO směrem do Braníku a v opačném směru také ne. K tomu je nutné použít křižovatku "Spořilov-západ". Nesmíte se prostě splést a být neustále v pohotovosti. Jedete-li v rychlých pruzích, kamiony v pravém pruhu snadno zakryjí návěsti anebo Vám neumožní odbočit. Pak nezbývá než pokračovat dále a někde se otočit. Vtip je ovšem v tom, že po obrátce cestou zpátky zase musíte odbočit na jiné křižovatce, než kterou jste přehlédli prve. Jinak budete jezdit sem a tam.

Samotná Spořilovská spojka je také plná překvapení. Není nebezpečná, ale na svých sedmnáct set metrů má příliš mnoho různých nájezdů a sjezdů. Tranzitní doprava si jich všímat nemusí, snad jen náhlých zpomalení anebo zničehonic objevení vozidel před nimi.

Bohužel, trasa tak významné a zatížené komunikace vede přímo srdcem obytné zástavby. Sice byla zahloubena a ohrazena protihlukovými stěnami, ale to nic neznamená. Panelové domy podél komunikace jsou mnohem vyšší, takže před hlukem jsou chráněna maximálně přízemní patra. Mnohem horší jsou však zplodiny a i fakt, že tak krátká spojka dokázala neuvěřitelně odporně rozříznout část města napůl. Starý Spořilov se stal ostrovem uprostřed mnohapruhových silnic, z něhož je možné uniknout pouze pomocí některého z mostů. Podobně dopadlo i sídliště Spořilov, které zůstalo tak trochu poloostrovem.

V mnohém zdejším obyvatelům pomůže dokončení okruhu okolo Prahy - R1. Ubude tranzitní doprava, která po Spořilovské spojce zbytečně projíždí a tak se poněkud sníží hluk a zplodiny. Hlubokou jizvu však může zacelit jen zakrytí komunikace. Vedení silnice v hlubokém zářezu k podobnému řešení přímo vybízí. Spořilovská spojka by vedla v hloubeném tunelu a nad ním by mohl vyrůst park, který si zdejší obyvatelé za tu strast určitě zaslouží.

Autor textu a mapy: (c) Jan Slovík - server Dálnice.com

Velká interaktivní mapa celého pražského městského okruhu včetně Spořilovské spojky je ZDE.