Nezapomínáme, bratři legionáři! Zářný příklad nezměrného hrdinství a opravdového českého vlastenectví (1)

Autor: Vladimír Prchlík <vladimir.prchlik(at)seznam.cz>, Téma: Historie, Vydáno dne: 10. 12. 2007

Legionář od Zborova (k podpoře rozhodnutí starosty Městské části Praha 4 o obnovu pomníku bojovníka od Zborova v Praze 4 – Spořilově u příležitosti 90. výročí bitvy u Zborova)

Po zveřejnění informace a výzvy občanům k poskytnutí historických podkladů v novinách Městské části Praha 4 – TUČŇÁK o záměru obnovit na Roztylském náměstí na Spořilově sochu bojovníka od Zborova ( za nacistické okupace byla socha odvezena na neznámé místo) , se podařilo objevit a získat řadu velmi cenných a vzácných dokumentů. Svědčí to o zájmu občanů Spořilova o osud tohoto překrásného památníku jako symbolu boje za národní osvobození, na jehož vítězném konci v roce 1918 došlo k založení samostatného státu - svobodné a demokratické Československé republiky.

V době I. světové války vrcholí historický staletý boj o rovnoprávné postavení Čechů a Slováků v rodině evropských národů. Na protiruské frontě vznikají prvé vojenské organizace – československé legie jako armáda státu, který se teprve ustavoval a žil jenom v srdcích dobrovolníků, kteří se hlásili do legií především z krajanských spolků a hlavně z ruských zajateckých táborů. Značná část bojovníků v legiích byli příslušníci vlastenecké tělocvičné organizace SOKOL, kteří vynikali vzornou vnitřní organizací, pevnou kázní a pravidelnou fyzickou a duševní přípravou. Byli též dobře vybaveni jazykově, proto byli nasazováni na frontě nejčastěji ve výzvědných a průzkumných jednotkách. V památné bitvě u Zborova prolomili naši legionáři frontu a zvítězili v první bitvě, která znamenala počátek československého vojska, jež se stalo po dramatickém návratu do osvobozené vlasti záštitou a zárukou nové svobodné republiky Československé. Zborov umožnil organizaci zahraniční armády, která byla nezbytnou podmínkou svobody a samostatnosti.

Původní pomník na paměť vítězných bojů 41. ruské pěší divize v době ofenzivy gen.Brusilova v Osovci na řece Strypě v Haliči byl vztyčen druhou četou 3. roty České družiny v květnu roku 1916. Navrhli jej a jeho postavení řídili dva dobrovolníci – ruští legionáři - sochař bratr Václav Zunt, který byl později těžce raněn do nohy v boji o ruské město Penzu, po třech týdnech však ráně podlehl, a bratr Vojtěch Holub, který padl v bitvě u Zborova. Z dostupných pramenů se dovídáme, že socha i podstavec byly zhotoveny z materiálu určeného pro stavbu zákopového opevnění – z cementu, železa a ostnatého drátu.

Na přední straně pomníku byl tento nápis:
„Slávou ověnčenému vítěznému vojínu od Čechů – dobrovolců 41. pěší divise v Osovci na řece Strypě 6. května 1916.“

(pokračování příště)