Dopis Adolfa Branalda

Autor: Redakce <noviny(at)sporilov.info>, Téma: Zajímavosti, Vydáno dne: 13. 12. 2007



13. prosince 2007

Vážený pane řediteli, omlouvám se, že nemohu přijít ze zdravotních důvodů na dnešní shromáždění. Uznáte-li to za vhodné, přečtěte prosím můj názor na obnovení sochy bojujícího legionáře.
Socha měla ve své době aktuální význam. Hrozila válka a legionář v bojové póze vyzýval k obraně vlasti. Socha stála jen pouhé čtyři roky, ale zapsala se do srdcí tehdejších obyvatel. Obávám se však, že kdyby byla vztyčena dnes, působila by poněkud jako anachronismus.
Utvořená komise se bude patrně zabývat i uměleckou hodnotou sochy. Podle Tomanova Slovníku byl Karel Babka vyučený modelář a pracoval zejména v oboru dekorativního sochařství. Jako člen české družiny postavil řadu pomníků českých dobrovolců, což sice neubírá nic na uznání kvality díla, ale napoví proč a kolik investovat do obnovy. Já se alespoň domnívám, že v našem případě nepůjde o výjimečný originál.
Legionářský odboj má nesporně naši úctu a dík. Vyvolává ovšem otázku, jak jsme na tom s díkem pokud jde o naše součastníky, bojující a trpící zvůle totalitní moci. Oběti nacionalismu mají alespoň desky. Dávám proto přede všemi ostatními přednost návrhu pana Krištofa, třetí eventualitě, tak jak byla navržena ve vánočním čísle Tučňáka: Když pomník, tedy všem.

S pozdravem Branald