Výročí třetího čtvrtletí 2008

• Staroměstské náměstí (1. července 1922) - vystavení ostatků Neznámého vojína, převezených z místa bitvy u Zborova (2. července 1917)
• Fráňa Šrámek (19.1.1877-1.7.1952) – básník, prozaik a dramatik
• Zborov (2.7.1917) – slavná bitva brigády - tří pluků československých legií s rakouskými jednotkami . Pouhých 3 530 legionářů útočilo na 6,5 km širokém úseku fronty, legie pronikly do hloubky 3 – 5,5 km a zajaly 3 100 vojáků. Bylo to první samostatné vystoupení československého vojska za první světové války. Bitva u Zborova se stala základním kamenem bojových tradic československé armády.
• Arnold Jirásek (3.7.1887 – 1960) – chirurg, zakladatel oboru neurochirurgie, autor monografie o České a slovenské chirurgii v letech 1898 až 1945.
• Heliodor Pika (3.7.1897 – 21.6.1949) – československý generál, jedna z prvních obětí justičních vražd komunistického režimu
• František Křižík (6.7.1847 – 22.1. 1941) – elektrotechnik, vynálezce a podnikatel. Vybudoval v roce 1903 první plně elektrifikovanou dráhu v Rakousko-Uhersku.
• Václav Hollar (25.3.1677 – 13.7.1607) – slavný grafik
• Boleslav I. ( + 15.7. 972 nebo 967 ?) – kníže z rodu Přemyslovců . Na knížecí stolec se dostal vraždou bratra Václava roku 929 nebo 935). Jeho rozporuplný zjev charakterizuje období 10. století, kdy byly položeny základy tisícileté české státnosti. Upevnil středověký český stát, Čechy se povznesly hospodářsky. Boleslav I. nechal v Praze razit první české mince – stříbrné denáry.
• Rudolf II. (18.7.1552 – 20.1.1612) – český a uherský král a římskoněmecký císař z rodu Habsburků, který udivoval nákladnou sběratelskou vášní , mecenášskou podporou alchymistů, šarlatánů, avšak i skutečných umělců a badatelů na svém dvoře. Přesunem císařského dvora do Prahy a do Čech a římského nuncia začal postupný nástup rekatolizace v zemi.
• Stanislav Bechyně (20.7.1887 – 15.10.1973) – nejvýznamnější stavitel , zakladatel betonového stavitelství. V letech 1913 až 1917 na sebe upozornil výstavbou pražského paláce Lucerna, kde použil železobetonové prostorové rámy o velkém rozpětí a sloupy z ovinutého betonu. Před 2. světovou válkou se podílel a výstavbě pevnostního obranného systému. V roce 1944 projektoval dálniční most u Senohrab. S architektem Bohumírem Kozákem vyprojektoval železobetonový most přes Nuselské údolí, který nebyl použit. Se třemi oblouky o rozpětí 115 metrů. V roce 1955 vytvořil projekt mostu přes Váh v Komárně. Jeho četné publikace a učebnice tvoří dnešní základ betonového stavitelství.
• Kamil Lhoták (25.7.1912 – 22.10.1990) – malíř, grafik, ilustrátor
• Vojtěch Preissig (31.7. 1873 – 11.6. 1944) – malíř a grafik. Účastník prvního a druhého odboje za svobodu. Zakladatel časopisu „V boj“. Pro svoji protinacistickou odbojovou činnost byl zatčen a umučen v koncentračním táboře Dachau. Jeho manželka Irena Bernášková pod jménem „paní INKA“ byla pro ilegální činnost proti nacistům zatčena a popravena ve věznici Plötzensee u Berlína dne 26.8.1942.
• František Ladislav Čelakovský (7.3.1799 – 5.8.1852) – básník a vědec. Čeští obrozenci v čele s Fr.Lad. Čelakovským usilovali o vytvoření české národní poesie. Zdroje jejich tvorby byly jednak cizí vzory, jednak národní písně. Čelakovský přeložil do češtiny mnoho významných děl cizích autorů (Herder, Goethe, Scott, Puškin aj.) a vedle J. Kollára stanul jako „první současný básník český“. V srpnu roku 1849 byl Čelakovský ustaven profesorem slavistiky na pražské universitě Karlově.
• Josef Charvát (6.8.1897 – 31.1.1984) – slavný lékař-internista. Roku 1945 založil III. Interní kliniku University Karlovy, jejímž přednostou byl do roku 1970. Do paměti pražských občanů se nesmazatelně zapsal projevem z balkónu filosofické fakulty 24.1.1969 v předvečer pohřbu Jana Palacha. Byl zakladatelem české endokrinologie a původní koncepce o vztazích mezi hormony a centrální nervovou soustavou. Charvátových vědeckých prací je nejvíce oceňována první česká učebnice endokrinologie z roku 1935.
• Karel Kludský (17.12.1864 – 8.8.1987).- artista, majitel cirkusu, zakladatel dosud existující nejstarší cirkusové dynastie na světě. Původně studoval na kněze, avšak žádný z jeho 19. bratrů se nechtěl po otcově smrti ujmout cirkusu. Proto opustil studia. Cirkus pod jeho vedením patřil k největším v Evropě.
• Korunovace Františka II. českým králem 9.8.1792. Za tři dny se konala korunovace Marie Terezie Neapolské českou královnou.
• Ladislav Stroupežnický (6.1.1850 – 11.8.1892) – dramatik.
• Dr. Jiří Červený (14.8.1887 – 6.5.1962) – hudební skladatel, textař, kabaretiér, spisovatel a dramatik. Jako student v roce 1909 založil kabaret Červená sedma , jehož byl ředitelem, všestranným autorem a interpretem. Červeného činnost v kabaretu má trvalý zakladatelský význam. V divadelní kultuře první poloviny 20.století.
• Adolf Hoffmeister (15.8.1902 – 24.7.1973) – výtvarný umělec, spisovatel, publicista a kulturní pracovník. V roce 1920 stál u zrodu Devětsilu , od roku 1927 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, spolupracoval s Osvobozeným divadlem Jiřího Voskovce, Jana Wericha, Jaroslava Ježka a s divadlem E.F. Buriana, byl redaktorem Lidových novin, kreslíř do mnoha časopisů, významný karikaturista slavných domácích a zahraničních osobností, autor koláží. V roce 1939 utekl před nacismem do Paříže, v roce 1941 se dostal do USA a opět spolupracoval s trojicí autorů z Osvobozeného divadla. Po válce působil ve vlasti jako esejista, ilustrátor a karikaturista.
• Z Vídně do Prahy byly po železnici převezeny dne 28. a 29.8.1866 české korunovační klenoty (do úschovy do Vídně byly odvezeny v květnu 1866 před blížící se rakousko-pruskou válkou).
• Na Pražském hradě dne 2.9.1347 se konala korunovace Karla Lucemburského a Blanky z Valois za české vladaře. Šlo o první korunovaci, při níž bylo po prvé použito nové královské koruny. Na paměť korunovace byl den po korunovaci na Novém Městě Pražském založen chrám Panny Marie Sněžné.
• Zvláštním císařským nařízením dne 2.9.1602 se zakazovala činnost českobratrských sborů. Na statcích krále a některých římskokatolických šlechticů bylo přikázáno poddaným přestoupit k římskému katolictví. Jaroslav Bořita z Martinic nařídil svým poddaným pod tretem vyhoštění, aby o velikonocích přišli ke zpovědi a přijali svátost oltářní jen pod způsobou chleba.
• Dr. Eduard Beneš, druhý prezident Československé republiky. Ze svého úřadu prezidanta republiky odstoupil v červnu 1948 poté, co odmítl podepsat ko unistickou ústavu. Střežen státní bezpečností ve své vile v Sezimově Ústí zemřel dne 3. září 1948. Státní pohřeb byl stanovan na 8. září. Státní bezpečnost se obávala demonstrací proti režimu a proto zastavila příliv účastníků pohřbu a zejména Sokolů do Prahy a zmobilizovala 4 000 příslušníků Lidových milicí jako pořadatelů. Při pohřebním obřadu došlo k nepokojům , zatýkání a zákrokům policie.,
• Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Frýda (17.2.1853 – 9.9.1912) – básník, dramatik, prozaik, překladatel – za svého života vydal 270 knih. Převážně psal poezii, která mu vydobyla vůdčí postavení mezi básníky tzv. lumírovské školy. Překládal prózu i poezii ze všech hlavních světových jazyků, a rozšířil tak rozhled českých čtenářů po světové literatuře.
• Třem ministrům vlády (P.Zenklovi, P.Drtinovi a J.Masarykovi) byla dne 10.9.1947 zaslána poštou krabička s náloží tritolu. Krabičky vyrobil stolař J. Kopka z Krčmaně. Tzv. krčmaňský „krabičkový“ případ se přenesl na půdu parlamentu i do vlády a stal se předehrou únorových událostí.
• Jindřich Fügner (12.9.1822 - 15.11.1864) – spoluzakladatel Sokola, první starosta Sokola Pražského. Svými zkušenostmi a organizačními schopnostmi výborně doplňoval o deset let mladšího blízkého přítele, zetě a zároveň hlavní osobnosti sokolského hnutí Miroslava Tyrše. Fügner byl vlastenec a demokrat. Fügner navrhl mj. a zavedl „tykání“ všech členů Sokola a oslovování „bratře“. Také jako první přišel v červené blůze, jakou nosil italský revolucionář G. Garibaldi a která se stala součástí sokolského stejnokroje. Vlastním majetkem zajistil postavení v té době nejmodernější tělocvičny v Evropě. Soukromým studiem a dlouhodobým pobytem v cizině získal Fügner všestranné vzdělání, široký rozhled a ovládal několik jazyků. Patřil k průkopníkům těsnopisu u nás.
• Tomáš Garrigue Masaryk (7.3. 1850 – 14.9. 1937) - první prezident Československé republiky, jenž svým rozsáhlým vzděláním filozofickým, historickým, sociologickým, znalostí cizích zemí i jazyků , výzkumnou činností vědeckou i pedagogickou, dlouholetou zkušeností politickou i vysokou osobní morálkou založil v české politické kultuře příklad státníka, který se stal pro jeho nástupce značně nedostižným vzorem. T.G. Masaryk vstoupil do Sokola Pražského dne 17. dubna 1884 tj v roce, kdy zemřel jeho zakladatel Dr. Miroslav Tyrš. Když přesídlil na Malou Stranu, přestoupil do Sokola malostranského, jehož členem zůstal až do smrti. Byl tedy členem plných 53 let. V zápisu jednoty se píše, že byl mezi nejpilnějšími členy 5. družstva starších bratří. Náležel ke cvičencům přesným, dochvilným a nejpilnějším. Čím mu bylo cvičení, je patrné i z toho, že když byl poslancem a dlel ve Vídni, cvičil tam v Sokole Vídeň I. Do kroniky Malostranské jednoty napsal: „…Bez sokolování, bez nějakého sportu, zdravý člověk, myslím, ani žít nemůže, alespoň by neměl…“
• Petr Bezruč (vlastním jménem Vladimír Vašek) (15.9.1867 – 17.2.1958) – básník
• Miroslav Tyrš (17.9.1832 – 8.8.1884) – umělecký kritik a historik umění, spoluzakladatel organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách. Umění a Sokolu věnoval Tyrš celý svůj život naplněný prací pro rozvoj českého národa. V Novém Jáchymově na Berounsku se Tyrš seznámil s Jindřichem Fügnerem a z jejich iniciativy vzešly základy českého tělocvičného spolku. Spolu se svým přítelem a otcem své ženy Renáty Jindřichem Fügnerem stál Tyrš u zrodu české tělocvičné organizace SOKOL, založené dne 16. února 1862. Byl spolutvůrcem sokolských idejí a duší praktické činnosti Sokola. Obrovské úsilí věnoval získání a výchově cvičitelského sboru, vypracoval sokolské řády, vytvořil české tělocvičné názvosloví, užívané v podstatě dodnes. Sepsal mnoho publikací, např. Základové tělocviku, kde radí, jak cvičit. Svou statí „Hod olympický“ vnukl ideu olympijské myšlenky čtyřicet let předtím, než svátek sportu opravdu ožil. Podařilo se mu spojit tělovýchovu s antickým ideálem kalokagathie (krásy a dobra), které prosazoval uvnitř sokolské organizace, jako zásadu rozvoje těla i ducha, s bojem českého národa za svobodu a pokrokový společenský život. Z iniciativy Tyrše byl v roce 1882 uspořádán první slet, mohutná přehlídka síly sokolstva a hold sokolů svému náčelníkovi Miroslavu Tyršovi, který byl pověřen velením tohoto historicky prvního sletu na Střeleckém ostrově. Cvičilo se bez hudby, Tyrš udával povely úderem tyče.Výzdoba sletiště byla girlandami pod heslem „Tužme se !“ V roce 1881 byl Tyrš jmenován docentem na České technice a v roce 1883 mimořádným profesorem na Pražské Universitě Karlově pod podmínkou, že zanechá činnosti v Sokole. Nemocný Tyrš odjel v létě roku 1884 na léčení do horské vesničky Oetz v Tyrolských Alpách. Dne 8. srpna se ze své vycházky nevrátil, byl nalezen v horské říčce Aacha.
• Emil Zátopek (19.9.1922 – 22.11 2000) – slavný atlet, olympijský vítěz
• Jarmila Novotná (23.9.1907 – 9.2. 1994) – slavná operní pěvkyně – sopranistka
• Mnichovský diktát dne 30. září 1938 - odstoupení území Sudet Německé říši