Rozloučení s Adolfem Branaldem bude v úzkém kruhu rodiny

(Ze zprávy ČTK) - Poslední rozloučení se spisovatelem a dramatikem Adolfem Branaldem, který zemřel 28. září ve věku 97 let, se uskuteční v úzkém rodinném kruhu. Na dotaz ČTK to dnes řekla jeho dcera.
Úmrtí tohoto nestora české literatury zarmoutilo herečku Jiřinu Jiráskovou. Před pětadvaceti lety ztvárnila jednu z hlavních rolí v Kachyňově filmu Sestřičky, který vznikl na motivy Branaldova románu Vizita.

"Pro mě tento autor znamenal právě v souvislosti se svým lidsky hřejivým příběhem nesmírně mnoho. Byl to jeden z nejkrásnějších filmových projektů, které jsem natočila - a že jsem jich natočila požehnaně," řekla Jirásková ČTK. Adolfa Branalda označila za kumštýře, který viděl do lidí.
"A uměl o tom krásně vyprávět," dodala Jirásková, která byla právě dnes po čtvrt roce propuštěna z nemocnice a odjela domů. "V listopadu už točím další sérii televizního seriálu a těším se i na divadelní jeviště," podotkla.
Právě román Vizita patří spolu s knihou Dědeček automobil k Branaldovým nejčtenějším dílům, která byla také úspěšně zfilmována. Lyrickou komedii o průkopnících automobilismu převedl na plátno už v polovině 50. let režisér Alfréd Radok; jako asistent režie tehdy debutoval Miloš Forman.
Režisérka Věra Chytilová věnovala Branaldovi před šesti lety krátký televizní dokument, ve kterém zmapovala i jeho pestré začátky. Málokdo totiž ví, že byl prvním československým hercem, když se v roce 1918 objevil ve filmu svého tatínka Lojza vyhrál los. Proslavil se i hlavní rolí v němém filmu Venoušek a Stázička - to se psal rok 1922. Branald byl také bankovním úředníkem, obchodním cestujícím, agentem s olejem, správcem autodílny, pianistou v kině, úředníkem na dráze, výpravčím i redaktorem v knižním nakladatelství. Z každého povolání čerpal při svém psaní, jemuž se profesionálně věnoval od konce 50. let.
Dokument z cyklu Gen nazvaný Adolf Branald pohledem Věry Chytilové uvede dnes pozdě večer Česká televize na programu ČT2. "Vše, co jsem chtěla vypovědět, jsem tehdy vložila do tohoto snímku," řekla Chytilová ČTK a Branalda označila za živoucí kroniku uplynulého století. Na podzim 2005 představil tehdy pětadevadesátiletý Branald v Praze svou nejnovější knihu Tichý společník, v níž vzpomínal na Jaroslava Seiferta, Františka Hrubína, Jana Wericha, Bohumila Hrabala a další osobnosti, s nimiž ho spojovaly přátelské vztahy. "Už jsem chtěl odejít, ale nevěděl jsem, co bych celé dny dělal. Procházky po Spořilově mi vystačí tak na hodinku denně," komentoval to tehdy autor, který prý nikdy nedělal nic pro to, aby se tak vysokého věku dožil. "Stále kouřím své tři cigarety denně," prozradil.