VZÁCNÝ ARCHIVNÍ NÁLEZ: SPOŘILOVŠTÍ BOJOVNÍCI V AKCI

Krátce po veřejném projednání obnovy Památníku dvou odbojů na Roztylském náměstí v Praze 4 na Spořilově jsem navštívil sklepení naší radnice v Nuslích. Poprvé a s jistou zvědavostí jsem vstoupil do útrob tohoto úřednho místa pro ukládání spisů z dob minulých…
Podrobné studium a poznání minulosti je vždy nezbytné tehdy, pokud o ní dosud toho víme velmi málo nebo dokonce nic. Jinak debata o tom, co bylo, a hodnocení významu takové události a nebýt při tom jejím přímým účastníkem znamená, že to vede k vážným pochybením a často svádí k překroucení události. Události se hodnotí podle subjektivního názoru či dojmu diskutující osoby či dokonce jejího účelového soudu v duchu tzv. žhavé současnosti. To plně platí pro některé vášnivé diskutéry na veřejném projednání obnovy Památníku dvou odbojů, kteří soustavně na veřejnosti jednají s jistotou pamětníků. Téma jednání se často stáčelo na takovou maličkost, jako že se „o to“ = památník minulosti, stejně již dnes nikdo nezajímá. V takovém případě je nejlépe vyslechnout všechny „názory“ a pro jistotu se ještě jednou podívat do archívu na to, “jak se ve skutečnosti věci měly“.

V našem historickém příběhu se jedná o památník obětí Pražského povstání, padlých v květnu roku 1945 na Spořilově. Čtyři naši bratři Sokolové položili dobrovolně své mladé nadějné životy v boji za vlast. Je známo, že byli se vší pietou slavnostně jako spořilovští hrdinové za mohutné účasti spořilovských obyvatel uloženi do rodné země v napjatých dnech revolučních bojů tam, kde se nalézá místo nejvhodnější - poblíže samého středu Spořilova, v horní části Roztylského náměstí. Jejich památku a vzácné hrdinství jako příklad příštím generacím se proto sluší s pietou a úctou připomínat i do budoucnosti.
S touto vědomostí jsem tedy s napjetím poodhalil zajímavé dokumenty, jež se ukrývají po dlouhých šedesáttři let v temných útrobách radnice v Nuslích až do dnešních dnů. A co jsem tam objevil?
Nejzajímavější z malého svazku lejster, které mně paní archivářka ochotně vyhledala, byl dvoustránkový útlý zežloutlý spis s názvem: „Národní hřbitov v Praze – Spořilově“. Dovoluji si Vám ocitovat něco málo z jeho zajímavého, historicky cenného textu:

• „Z moci revolučního národního výboru v Praze – Spořilově byl zřízen náš spořilovský národní hřbitov,v němž byli pohřbeni místní padlí bojovníci květnového povstání 1945…Pro svůj národní hřbitov vybral nejpřednější a nejdůstojnější místo v parčíku před kostelem, místo na nejvyšším stupni náměstí s pohledem do vnitřní Prahy
• u vědomí, že dává po zásluze svým padlým hrdinům to nejčestnější, nejveřejnější a nejkrásnější místo k věčnému odpočinku.“

* „Pokrokoví a uvědomělí spořilovští občané s rodinnými příslušníky našich padlých bojovníků si byli vždy vědomi, že jejich národní hřbitov je místem, které zavazuje všechny občany k náležité pozornosti, péči, hlavně k úctě, trvalé lásce k padlým v osvobozeneckém boji, národní hřbitov je půdou, symbolizující vlastenecký boj proti fašizmu, nenáviděným okupantům a jeho místní oběti.“
•„Jsme zavázáni padlým revolučním bojovníkům za to, že dali za svobodu to nejdražší co měli – své mladé životy. Rozhodně je třeba, abychom je vždy a za všech okolností hluboce ctili, viděli je před sebou ve své práci a svém boji, násobili své živé slovo úctou a pietou k jejich oběti. Hroby našich mrtvých jistě stále mluví a musí mluvit k nám, varují i hrozí těm, kteří připravují válku a ještě větší oběti lidstva.“

* „Úprava hrobů národního hřbitova v Praze – Spořilově byla pořízena z nadšení v porevoluční době svépomocí občanů Spořilova a Roztyl za vydatné materiální pomoci závodu PREFA, když větší plány místních architektů nemohly býti uskutečněny pro nedostatek prostředků. Bylo tedy v prvních dobách po osvobození provedeno jen to nejnutnější, hodně zatím dala krásná poloha národního hřbitova a zelený parkový rámec.“

V Praze 4 – Spořilově 20. ledna 1963.
Odbočka SPB spolu se všemi místními organizacemi žádá:
1. O pomoc při dokončení úpravy národního hřbitova, aby prostranství před hroby bylo vhodně a vkusně uzavřeno a doplněné deskou, na kterých by byl seznam padlých v místě při květnovém povstání.
2. O označení národního hřbitova za místo chráněné. SPB doufá, že Obvodní národní výbor v Praze 4 alespoň ve své kompetenci a povinnosti vydatně pomůže tyto dva minimální požadavky splnit v zájmu pietních i veřejných svých úkolů naší části Prahy.
Za Svaz protifašistických bojovníků 54. Místní organizace obvodu Praha 4 na Spořilově
Dr.Šlapák,v.r. předseda, Turčín,v.r., jednatel.

Tolik výpis z cenného historického dokumentu o Národním hřbitově na Spořilově. Co říci na závěr?

Obnova památníku dvou odbojů na Roztylském náměstí na Spořilově, o níž usilujeme, je tedy vážnou událostí veřejnou značného celostátního významu. Není proto v žádném případě jenom náhodnou vzpomínkou, vytrženou ze spořilovské historie. Budoucím následovníkům a obyvatelům Spořilova současným i příštím proto připomínejme pohnuté události naší slavné minulosti, bez nichž by nebylo naší přítomnosti ani budoucnosti, s velkou úctou a s pokornou pietou.