Nezapomínáme ani na jaře

Autor: Vladimír Prchlík <vladimir.prchlik(at)seznam.cz>, Téma: Nezapomínáme, Vydáno dne: 28. 04. 2009



• Tomáš Garrigue Masaryk (7.3. 1850 – 14.9. 1937) - první prezident Československé republiky. Svým rozsáhlým vzděláním filozofickým, historickým, sociologickým, znalostí cizích zemí i jazyků , výzkumnou činností vědeckou i pedagogickou, dlouholetou zkušeností politickou i vysokou osobní morálkou založil v české politické kultuře příklad státníka, který se stal pro jeho nástupce nedostižným vzorem.
• Miroslav Disman (17.4. 1904 – 29.4. 1981) – divadelní a rozhlasový režizér, dramaturg, dramatik a pedagog. Svoji dráhu začínal jako učitel. Od počátku věnoval zájem dovadlu, a to především jako prostředku k estetické výchovědětí. V Praze založil na nuselské pokusné škole recitační kroužek dětí, který se stal pod názvem Dismanův recitační a divadelní soubor (DRDS) po roce 1931 stálým externím, spolupracovníkem Čs. rozhlasu, zejména v činohrách pro děti. Od roku 1935 působil Disman v rozhlase jako dramaturg a režizér pro dětské vysílání. Později se věnoval dramaturgii a režii v Čs. rozhlase a ve svém souboru, jehož činnost rozšířil i mimo rozhlas, a v němž začínal svou hereckou dráhu nejeden současný významný český herec.
• Ivan Vyskočil se narodil v Praze dne 27.4.1929 - herec, dramatik a prozaik, jedna z hlavních osobností hnutí malých divadel z přelomu 50. a 60. let. Spolu s Jiřím Suchým v Redutě (1957) uváděl literárně-divadelní večery, tzv. text-appealy. Byl spoluzakladatelem Divadla Na zábradlí, kde se stal v letech 1958 až 1962 uměleckým vedoucím a režizérem činohry. Je spoluautorem her: s Jiřím Suchým (Kdyby tisíc klarinetů, 1958, Faust, Markéta, služka a já, 1959, s Václavem Havlem: Autostop, 1961. Po odchodu z Divadla Na zábradlí řídil soubor Nedivadla a hrál s ním vlastní hry: Křtiny v Břvích anebo Blbá hra, Meziřečí, Haprdáns, Cesta do Úbic. Ve svých hrách využívá poznatků psychologie.
• Antonn Dvořák se narodil v Nelahozevsi dne 1.5.1904 – velký hudební skladatel,
• Alice Masaryková (3.5. 1879 – 5.11. 1966) – socioložka a sociální pracovnice, dcera T.G. Masaryka. Předsedkyně Československého červeného kříže.
• Milán Rastislav Štefánik gen. zahynul při svém návratu do vlasti dne 4.5.1919 – první ministr národní obrany ČSR. Blízký spolupracovník Tomáše Garrigue Masaryka a Edvarda Beneše a spoluzakladatel Československé republiky.
• Bedřich Smetana se narodil dne 12. 5. 1884 – velký hudební skladatel
• František Ženíšek (25.5. 1849 – 15.11. 1916) - malíř, mj. se podílel na výzdobě Národního divadla v Praze
• František Škroup (3.6.1801 - 7.2.1862) - hudební skladatel, autor první původní české opery Dráteník, kapelník Stavovského divadla. Složil národní hymnu „Kde domov můj ?“ na slova Josefa Kajetána Tyla, která napsal v roce 1834 v kasárnách na náměstí Republiky. Tam stávaly pozůstatky císařských vojenských stájí, kde sloužil J.K.Tyl jako furýr 28. pěšího pluku, tj. jako poddůstojník obstarávající účty a záležitosti hospodářské, správní a ubytovací. Píseň zazněla poprvé v Tylově hře se zpěvy Fidlovačka dne 21. prosince 1834 z úst pěvce Karla Strakatého.
• Jaroslav Marvan (11.12. 1901 – 21.5. 1974) – slavný herec, původním povoláním poštovní úředník. Láska k divadlu jej přivedla mezi divadelní ochotníky. Později přešel do Divadla Vlasty Buriana (1925 až 1943). V letech 1954 až 1972 byl členem činohry Národního divadla. Jako herec ve filmu sehrál stovky rolí. Prosadil se v televizi, např. rolí policejního rady Vacátka.
• Edvard Beneš Dr. (28.5.1884 – 3.9.1948) - narodil se v Kožlanech na Rakovnicku jako desáté dítě v rodině malého rolníka. Po absolvování gymnázia v Praze studoval od roku 1904 na univerzitách v Praze, Paříži, Dijonu, Londýně a v Berlíně. Na základě svých vědeckých prací z filozofie, spociologie, historie a práv se stal v roce 1913 docentem oboru filozofie. V roce 1914 působil jako docent na Českém vysokém učení technickém v Praze. Byl členem Sokola Malá Strana. V roce 1922 byl jmenován řádným profesorem sociologie na Karlově univerzitě, V roce 1915 odešel Edvard Beneš za Masarykem do zahraničí. Stal se vedoucím představitelem ilegálního odboje proti Rakousko-Uhersku, tzv. Mafie a po boku T.G.Masaryka se podílel v zahraničí na přípravách samostatného československého státu. Jako generální sekretář Národní rady československé v Paříži dosáhl v roce 1918 uznání vzniku nezávislého státu - Československé republiky. V září roku 1935 byl Edvard Beneš na návrh T.G. Masaryka zvolen za druhého prezidenta Československé republiky. Před vypuknutím druhé světové války odešel Edvard Beneš do exilu do Anglie, kde dosáhl mezinárodního uznání exilové vlády Československa. V roce 1945 se vrátil v roce druhý prezident ČSR, nazývaný též „Budovatel“, jako vítěz do Prahy s cílem navázat na demokratický politický vývoj první republiky. Počátkem roku 1948 byl spolu se svými spolupracovníky z demokratických politických stran vystaven sledování Státní bezpečností. Pod nátlakem komunistické moci odstoupil z úřadu prezidenta republiky v červnu roku 1948 poté, co odmítl podepsat komunistickou ústavu. Po jeho úmrtí v září 1948 došlo k velké účasti při jeho pohřbu, přestože policie na něj předvolala do Prahy na 4 000 příslušníků Lidových milicí, kteří měli zabránit hromadné návštěvě tisíců obyvatel z celé republiky.
• Franz Kafka (3.7. 1883 – 3.6. 1924) – jeden z nejvýznamnějších pražských, německy píšících spisovatelů. Ke svému dílu byl velice kritický, často text škrtal, dokonce i pálil, proto za jeho života jich vyšlo jen málo.. Většina jeho románů u nás vyšla koncem 60. let, ale plné rehabilitace a zpřístupnění jeho děl bylo dosaženo až po roce 1989. Zdravotní potíže a nenaplněné touhy a sny se odrazily v jeho tvorbě. Je plná emocí, smutku, pesimizmu, hledání smyslu jevů i života osamělosti i obav.
• Vojtěch Preissig (31.7. 1873 – 11.6. 1944) – malíř, grafik a ilustrátor. Účastník prvního protirakouského a druhého protinacistického odboje. Zakladatel časopisu „V boj“. Pro svoji protinacistickou odbojovou činnost byl zatčen a umučen v koncentračním táboře Dachau. Jeho starší dcera Irena Bernášková pod jménem „paní INKA“ převzala po svém otci na pražském Spořilově vydávání a šíření časopisu „V boj“. Byla pro ilegální činnost proti nacistům zatčena a popravena ve věznici Plötzensee u Berlína dne 26.8.1942.
• Karel Höger (17.6.1909 - 4.5.1977) – herec
• Heliodor Pika (3.7.1897 – 21.6.1949) – československý generál, jedna z prvních obětí justičních vražd komunistického režimu.