K odhalení busty TGM v ZŠ Jižní

Výročí narození T. G. Masaryka si připomněli občané, žáci a zaměstnanci ZŠ Jižní IV. na Spořilově slavnostním setkáním v hale staré budovy dne 10. 3. 2010. Pan ředitel Mgr. Bc. Daniel Kaiser přivítal v úvodu vzácné hosty – pana starostu MČ Praha 4 Ing. Pavla Horálka, předsedu Školské rady ZŠ Jižní IV., pana Schneidera, starostu Sokola Spořilov, pana Kubíčka, představitele Veleoobce baráčníků a další hosty a spoluobčany. Hosté byli seznámeni se základními životními daty presidenta Osvoboditele. Žáci 5. ročníku přítomným představili svůj projekt o našem prvním prezidentovi a připomněli výzdobu, nástěnky, internet a další zdroje svého bádání. V další části programu žáci zazpívali Masarykovu oblíbenou píseň „Ach synku, synku“, většina účastníků se přidala a zanotovala si s dětmi. Ředitel školy přečetl několik úryvků ze školní kroniky, která dokumentuje vliv společnosti na život školy, pěstění tradic, vlastenectví. Zápisy dokladují, jak doba Protektorátu a po Únoru 1948 znemožnila vzdávat hold TGM.

V roce 1938 u příležitosti nedožitých devadesátin T. G. Masaryka byla ve škole instalována jeho busta. Zhotovil ji za peníze získané divadelními představeními žactva spořilovský občan akad. sochař. J. Jiříkovský. Po nastolení Protektorátu řídící učitel Ladislav Muchka bustu TGM sejmul a ukryl.
Po válce byla v hale vystavěna pamětní deska padlým spořilovským spoluobčanům podle návrhu dalšího místního občana ing. arch. Aloise E. Brože. Vedle desky byla zhotovena i konzole, na kterou byla umístěna z úkrytu vynesená busta TGM. Někdy na počátku padesátých let se na její místo dostala busta Julia Fučíka a TGM zmizel. V kronice školy se dochovala pouze fotografie busty TGM.
Marně jsme pátrali po soše. Pan Petr Pavlík, občan Prahy 4 – Braníka, se o naší školní bustě dozvěděl z měsíčníku Tučňák a poskytl ze svého majetku bustu TGM, která měla obdobný osud. Velmi mu děkujeme za projevenou důvěru. Pan Pavlík přítomné pozdravil a vyprávěl příběh rodinné busty. Vzápětí spolu s panem starostou Horálkem odhalili bustu. Na závěr zazněla státní hymna.

---

Projev pana Pavlíka, dárce busty škole

Vážený pane řediteli, vážený pane starosto, dámy a panové a milé děti,
je mi ctí, že mohu u slavnostní příležitosti 160. výročí narození našeho prvního prezidenta předat Vaší škole bustu tohoto velkého muže naší moderní historie a státnosti - Tomáše Garrigua Masaryka. Při památce svého otce, který si jako velký ctitel „tatíčka Masaryka“ tuto bustu pořídil, s radostí vyjadřuji naději i přesvědčení, že se tato kopie významného sochařského díla Jana Štursy stane pro žáky a pedagogy zdejší školy trvalým symbolem masarykovské demokracie, morálky a etiky.
Dovolte mi jen kratičkou vzpomínku na životní dráhu této busty. V naší rodině jsme měli busty dvě. Jednu si tatínek pořídil ve 38. roce minulého století a druhou získal ještě před druhou světovou válkou z pozůstalosti svého bratra Josefa. Obě nás pak provázely až do dnes. Obě to však neměly v dobách minulých vůbec lehké. Za války byly ze známých důvodů schovány ve sklepě pod uhlím, ale po válce již navždy i přes nepřízeň osudu po komunistickém puči ve 48. roce vydržely na nejprestižnějším místě našeho bytu – na skleníkové komodě v obývacím pokoji. Dobře si z dětství pamatuji jak tatínek vždy obě busty otáčel čelem vzad když se u nás při nějaké slavnostnější chvíli objevil na stole alkohol, což zpravidla doprovázel následujícími slovy: „tak to by se starému pánovi nelíbilo“. A proto i nám dětem již tenkrát bylo jasné, že „tatíček Masaryk“ byl důstojný a přísný muž.
Dámy a pánové, děkuji panu řediteli Kaiserovi, že mi umožnil naplnit odkaz mého otce, aby se busta dostala do správných rukou. Děkuji Vám za pozornost a dovolte abych se s Vámi rozloučil citací jedné z mnoha myšlenek zakladatele našeho státu:
„Demokracie politická a stejně demokracie hospodářská a sociální přepokládá právě značné vzdělání, a to nejen vzdělání vůdců, nýbrž všeho lidu.“

10. března L.P.2010
Ing. Petr Pavlík