Okruh bude zprovozněn pro automobily na konci září - a co životní prostředí?

První automobily na jihozápadní část pražského okruhu, která propojí plzeňskou dálnici D5 a brněnskou dálnici D1, vyjedou 20. září. Vyplývá to z harmonogramu stavby, který na konci června schválilo Ředitelství silnic a dálnic. Spojka o délce 23 kilometru má výrazně ulevit dopravě v hlavním městě, ale zdá se, že výrazně negativně ovlivní Spořilov. Nová stavba sice mnoho řidičům ulehčí přesun na Strakonickou "R4" či plzeňskou "D5", na druhou stranu ale řidiči kamionů jedoucí po dálnici od Hradce Králové nebudou moci po 20. září najet na Jižní spojku, budou se muset po D1 v podstatě vracet na nový úsek okruhu a zajedou si s dopravními komplikacemi u Spořilova. Stavba dalšího úseku Pražského okruhu od dálnice D1 do Běchovic je zatím v nedohlednu vzhledem k protestům místních obyvatel.

Problematická je ovšem chystaná část okruhu i z jiných důvodů, jak na to upozornily partnerské internetové Noviny Prahy 16 (www.praha16.cz).
K průjezdu části od Jesenic do Slivence a dále bude třeba vlastnit dálniční známku. Sporný je také vliv dopravní stavby na životní prostředí a dalších navazujících projektů (těžba štěrkopísku a vybudování rekreačních jezer).

Ing. Jiří Fencl, odborník na problematiku nivy Vltavy a Berounky u soutoku v Lahohovicích, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá, novinám sdělil: "Systémovou chybou při územním plánování lokality na soutoku Vltavy a Berounky je vzájemné nerespektování, v konečném provedení tří velkých investičních záměrů, tj. dopravní stavby, těžby štěrkopísku a vybudování velkého území rekreace.
Nebyl dodržen logický postup na který legislativa pamatuje, tj. formulování celkové souhrnné koncepce nebo, chcete-li soubor záměrů, ale každý záměr zvlášť. Pak lze skutečně dojít, obecně řečeno, řadou formálně správných rozhodnutí k výslednému nesprávnému rozhodnutí. Na souběh více záměrů ve stejném území by měl upozornit nejpozději závěr příslušného úřadu, pokud nebyl znám předkladateli oznámení záměru a uveden v oznámení. Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je prováděno pomocí tzv. procedury SEA (Strategic Environmental Assessment). Za dominantní a určující faktor je v praxi považován územní plán, na který se obvykle dodatečně roubují nástroje, které měly definování územního plánu předcházet. Příslušná legislativa, týkající se životního prostředí (která je stále a cíleně omezována), předpokládá v podobných případech před hodnocením vlivů jednotlivých záměrů na životní prostředí posuzování vlivů řešení územního plánu jako koncepce na životní prostředí a teprve v případě přijatelnosti územních záměrů, obsažených v územním plánu, posouzení jednotlivých záměrů z hlediska jejich vlivů na životní prostředí.
Tento postup nebyl dodržen. Nelze vyloučit, že v souhrnu těchto tří investičních záměrů je velmi pravděpodobné, že bylo nebo bude překročeno únosné zatížení daného území."
Jisté je, že popsaný způsob současná legislativa umožňuje. Předpokládá se, že po zprovoznění stavby 514 byl měl být sledován stav ovzduší. Přitom např. ve Velké Chuchli občané neúspěšně po místní samosprávě požadovali, aby bylo prováděno podobné měření ještě před stavbou okruhu a to na více místech a v různých vzdálenostech od stavby (např. Zbraslavské náměstí, komunikace Strakonická v Malé Chuchli), aby byla relevantní data. Současnou dopravní zátěž přitom sleduje svojí metodikou Ústav dopravního inženýrství.
Ing. Fencl považuje za důležité i sledování koncentrace přízemního ozonu, protože terén dopravní stavby splňuje předpoklady pro jeho zvýšenou tvorbu. "Škodí lidskému a zvířecímu zdraví, zemědělským plodinám, lesním společenstvím atd. Trvale je také překračována na území Prahy prašnost -prašné aerosoly nebo-li polétavý prach," dodává odborník.

(Připraveno ve spolupráci s Novinami Prahy 16 - www.praha16.cz)