Dědeček automobil připomene 100. narozeniny Adolfa Branalda

Autor: Redakce <noviny(at)sporilov.info>, Téma: Kultura, Vydáno dne: 12. 09. 2010

Adolf Branald: Dědeček automobil (7. vydání, 2010)Nakladatelství Fortuna Libri vydává u příležitosti 100. výročí narození významného spořilovského občana Adolfa Branalda již sedmé vydání populární knihy DĚDEČEK AUTOMOBIL.
Slavnostní křest knihy se uskuteční ve čtvrtek 30. září 2010 ve 14.00 hodin v Paláci knih Luxor, Václavské nám. 41, Praha 1.
Moderuje Vráťa Ebr. Knihu pokřtí herec Dalimil Klapka (český Columbo), zpěvačka Zdenka Lorencová, spisovatel Josef Formánek a fotograf Josef Louda za účasti potomků Adolfa Branalda a Kamila Lhotáka.


Kniha vychází v nové grafické úpravě Františka Jelena a je určena klukům od 10 do 100 let, zkrátka všem, jež rozechvěje pohled na nablýskaného veterána. Od prvního vydání v roce 1955 doprovázejí Branaldův text originální ilustrace milovníka a znalce starých strojů Kamila Lhotáka. Kniha je oslavou legendárních průkopníků českého automobilismu, mechaniků slavné mladoboleslavské automobilky Laurin & Klement a neméně slavných závodníků, kteří šířili dobré jméno českého průmyslu po celém světě. Hrdinou příběhu, který se dočkal filmové i muzikálové podoby, je František Projsa. Tento mechanik nastoupil jako mladík do továrny Laurin & Klement a zůstal jí věrný po celý život. Byl svědkem nezapomenutelných chvil, kdy čeští závodníci vítězili v tvrdé mezinárodní konkurenci a nechávali za sebou borce zvučných jmen z Německa či Francie.
Adolf Branald, celým jménem Adolf Karel Branald, se narodil 4. října roku 1910 v Praze v herecké rodině. Dětství prožíval na cestách s divadelní společností svého otce a velmi brzy se tak dostal na prkna, která znamenají svět. Jako malý kluk hrál i v několika filmech, poprvé se objevil ve filmu Venoušek a Stázička a posléze i ve filmové reklamě. Vystudoval obchodní akademii a po absolvování vojenské služby nastoupil do banky jako praktikant. Do roku 1960, kdy se začal věnovat výhradně psaní, prošel nejrůznějšími zaměstnáními: byl vedoucím prodejen u firmy Speedwell Oils, hrál na klavír při projekci němých filmů, pracoval v reklamě, v knihkupectví i v autodílně. Několik let strávil u státních drah jako telegrafista a výpravčí.
Na Masarykově nádraží, kde působil v letech 1939-1945 se podílel na ilegální protiokupační činnosti. Po válce pracoval jako tiskový referent na ministerstvu dopravy, poté získal místo redaktora v nakladatelství Československý spisovatel a od šedesátých let byl spisovatelem z povolání. Proti okupaci Československa, tentokrát ze strany vojsk Varšavské smlouvy, vystoupil i v roce 1968, za což si vysloužil na několik let zákaz publikovat.
Roku 1940 se Adolf Branald oženil. Vzal si dceru svých sousedů ze Spořilova, kterou znal od dětství, a prožil s ní pětašedesát let. Vychovali spolu dvě dcery – Helenu a Karlu – a syna Richarda a dočkali se šesti vnoučat.
Adolf Branald patří k nejvýznamnějším spisovatelům 20. století, ale dvě jeho knihy byly vydány ve století jednadvacátém. Poslední – Tichý společník – vyšla, když bylo jejímu autorovi neuvěřitelných devadesát pět let. Adolf Branald, který si uchoval vtip a duševní svěžest až do konce svých dnů, zemřel v Praze 28. září roku 2008. Téhož roku byl prezidentem republiky vyznamenán in memoriam Medailí za zásluhy o stát v oblasti kultury I. stupně.
Adolf Branald vydal zhruba tři desítky próz. Za všechny jmenujme alespoň Skříňku s líčidly, Severní nádraží, Valčík z Lohengrina, Vizita či Převleky mého města. Spolupracoval s rozhlasem a televizí. Podílel se na scénářích k filmům, které byly natočeny podle jeho románů. (podle tiskové zprávy nakl. Fortuna Libri)