Proč je v České republice stále bagatelizován smrtící vliv imisí?

Vědecké poznatky potvrzují, že znečištěný vzduch postupně zabíjí lidstvo. Nejhorší situace je ve městech. Potvrzují to údaje OECD. Podle WHO ročně zemře ve světě 2,4 milióny lidí kvůli znečištění vzduchu. Znečištění ovzduší způsobuje každý rok předčasnou smrt asi 370.000 Evropanů a 9.000 obyvatel ČR. V některých evropských zemích (Francie, Švýcarsko, Rakousko) zapříčiní znečištěný vzduch ročně 40 000 úmrtí, z čehož asi polovina lidí zemře v souvislosti s emisemi z dopravy. Znečištěné ovzduší je v Británii příčinou 24 000 předčasných úmrtí. Na evropských silnicích má znečištění ovzduší výfukovými plyny na svědomí sedmkrát až osmkrát více životů než dopravní nehody. Znečištění ovzduší jemným prachem zkracuje život Evropanům v průměru o více než 8 měsíců a Čechům o více než 10 měsíců. Na základě analýz z různých měst v USA s různým stupněm znečištění je evidentní, že snížení znečištění ovzduší pozitivně ovlivňuje úmrtnost a střední délku života. Američané jednoznačně považují jemné prachové částice za faktor, který ovlivňuje délku života. V USA zjitili po 15-ti letech sledování půl miliónu lidí v oblasti silně zatížené prachem 22% úmrtnost, při nárůstu prachových částic v ovzduší o 10 µg došlo k nárůstu srdečních onemocnění o 12%, ischemické problémy, které mohou vést až k infarktu, pak postihly 18 % obyvatel.
Citlivějšími skupinami lidí vůči negativním účinkům výfukových plynů jsou zejména děti a staří lidé, stejně tak jako osoby s dýchacími nebo srdečními chorobami. Dlouhodobé zdravotní následky nadměrné dopravy zahrnují chronické dýchací potíže, rakovinu plic, srdeční choroby a dokonce i poškození mozku, nervů, jater a ledvin. Výfukové plyny představují nebezpečí pro srdce, zvyšují riziko infarktu a mozkové mrtvice, mohou přivodit arytmii. Znečištěný vzduch v kombinaci se stravou s vysokým obsahem tuků vede k výraznému nárůstu aterosklerotického povlaku v tepnách.
Dlouhodobá expozice vysokým koncentracím výfukových plynů dieselových motorů vede k nárůstu výskytu rakoviny o 40%. Během života jedné generace dojde k postižení 125 000 osob karcinomem plic v důsledku vdechování výfukových plynů. Toto číslo však může být i 10krát vyšší. Výskyt rakoviny u dětí podle vědců silně souvisí s výfukovými plyny, které vdechují těhotné ženy nebo novorozenci (Journal of Epidemiology and Community Health). Zarážející je neobvyklá koncentrace případů rakoviny v zóně 300 metrů od autobusových nádraží, jak vyplývá ze studie profesora Knoxe z Birminghamské univerzity. Bydliště ve vzdálenosti 500 metrů od autobusového nádraží může podle něho až dvanáctkrát znásobovat riziko, že dítě zemře na rakovinu. Zvýšené nebezpečí úmrtí na rakovinu hrozí dětem, které žijí až kilometr od významného zdroje znečištění, jako jsou kromě autobusových nádraží velké dopravní tepny. Nebezpečné je také časté delší cestování dopravními prostředky, protože hladina škodlivin uvnitř vozidla je zhruba 4x vyšší než ve venkovním prostředí. Pokud dítě tráví v autobuse delší dobu dochází u něho k významnému zvýšení rizika úmrtí na rakovinu. Znečištěné ovzduší ovlivňuje výsledky těhotenství, jak prokazují významné studie z Evropy a USA. Karcinogenní látky v ovzduší, které působí na těhotné matky, snižují porodní váhu novorozenců.
Děti žijící ve vzdálenosti do 500 metrů od silnice jsou díky výfukovým plynům ohroženy trvalým poškozením plic a dožívají se nižšího věku. Děti, žijící v oblastech s intenzivní automobilovou dopravou, jsou častěji postihovány astmatem, alergiemi a respirační dysfunkcí. Kojenecký alergický ekzém vede ke vzniku astmatu, 70% jedinců s astmatem má i alergickou rýmu. Astma se vyskytuje až u 12 % dětí, asi 20 % začíná v kojeneckém a batolecím věku, 10% v předškolním věku, 70% pak ve školním věku a dospívání. V ČR trpí astmatem asi 800 000 lidí a každoročně této nemoci podlehne 90 pacientů. Náklady na léčbu 1 pacienta mohou být ročně až okolo 330 000 Kč. Prachové částice jsou prokazatelně odpovědné za chronickou bronchitidu, přičemž úmrtnost na toto onemocnění je ve světě na 5. místě. Celosvětově trpí chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) asi 600 milionů lidí, v České republice až 800 000 dospělých. Tato choroba výrazně zkracuje život. Na celém světě na ni v posledních letech ročně umírá 2,7 milionu pacientů a v ČR asi 2000 osob ročně. Kromě jiného je u této nemoci významný i vliv výfukových plynů.
Ženy, které žijí v oblastech s vyšším znečištěním ovzduší, jsou více náchylné ke smrtelným nemocem srdce. Kvůli znečištění jsou o 2,8 % častější úmrtí na nemoci srdce a plic v centru Londýna než v nejčistším městě Británie Inverness. Výzkumníci z University of Edinburgh zveřejnili v červenci 2011 v magazínu European Heart Journal studii (Newby a kol., 2011), ve které prokázali, že jemné částice obsažené v dieselových výfukových plynech mohou poškodit krevní cévy. Dochází k vyššímu rozvoji krevních sraženin, čímž se zvyšuje riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody. Lidé s onemocněním srdce by se tedy měli vyhnout dlouhodobého pobytu v oblastech s vysokým znečištěním ovzduší, resp. v místech s velkou dopravní zátěží, jak uvádí profesor Pearson z British Heart Foundation (Nordqvist, 2011). Zdravotní údaje 80 000 pacientů po infarktu byly porovnány s informacemi o znečištění ovzduší. Při vysokém stupni znečištění hrozí rizikových osobám selhání srdce už po několika hodinách, které v takovém prostředí stráví. Vliv výfukových plynů je zkoumán také v souvislosti s rozvojem hypertenze. Hypertenze je nejčastější kardiovaskulární onemocnění a ve vyspělých zemích postihuje až 35% dospělých. Hraje negativní roli v onemocnění srdce a cév. V ČR jimi trpí až 2 milióny lidí a v roce 2010 na ně zemřelo 54 000 lidí, což je více než 50% všech úmrtí.
V této souvislosti je varující vědecké prohlášení American Heart Association z roku 2010. Byly zásadním způsobem posíleny vědecké důkazy, které spojují znečištění vzduchu s infarkty, mrtvicemi a kardiovaskulárními úmrtími, a proto by zejména lidé s vysokým kardiovaskulárním rizikem měli tyto vlivy omezit. Vystavování se jemným prachovým částicím po dobu několika hodin nebo týdnů může vést ke kardiovaskulárním úmrtím, infarktům, srdečnímu selhání a nepravidelnému srdečnímu tepu, a to zvláště u citlivých jedinců. Existuje malá, ale konzistentní spojitost mezi krátkodobým vystavením znečištěnému vzduchu a předčasnou smrti, dále silný stupeň důkazů o souvislosti mezi znečištěním vzduchu a ischemickými srdečními chorobami a v neposlední řadě i mírná, ale rostoucí souvislost mezi znečištěním vzduchu a ischemickou mrtvicí. Starší lidé a ti, kteří již trpí srdečními chorobami, a pravděpodobně i ti, kteří trpí cukrovkou, mohou podléhat vyššímu riziku i při krátkodobém vystavení polétavému prachu (PM2,5).
V souvislosti se znečištěním ovzduší je prokázáno i poškození genetického materiálu. Expozice benzo[a]pyrenu podle závěrů Světové zdravotnické organizace (WHO) vyšší než jeden nanogram způsobuje fragmentaci DNA ve spermiích. Znečištěné ovzduší tedy prokazatelně ovlivňuje plodnost mužů tím, že zhoršuje kvalitu spermií.
Ve zprávě o stavu životního prostředí v České republice se uvádí, že nejvážnějším problémem životního prostředí se stává doprava. Nákladní auta svými výfukovými zplodinami způsobí každý rok škody na lidském zdraví a životním prostředí za desítky miliard. Ministerstvo dopravy ČR uvádí, že nákladní auta mají za následek externí náklady (nehody, hluk, znečištění ovzduší) ve výši více než 60 miliard Kč. 80% těchto nákladů souvisí s výfukovými plyny. U osobních vozidel byly externality vyčísleny také na zhruba šedesát miliard korun, osmdesát procent nákladů jde ale na vrub dopravním nehodám. Přitom přílišné používání aut má za následek růst obezity, zvýšení stressové zátěže, zvýšení výskytu srdečních chorob a některých druhů rakoviny.

Přes všechny tyto poznatky je smrtící vliv imisí na lidské zdraví v ČR bagatelizován. Přitom Praha patří mezi prachem nejznečištěnější evropská města. Pražský magistrát uvádí, že vážnější zdravotní chronické obtíže mohou kvůli polétavému prachu postihnout více než 400 000 Pražanů. Pokud jde o rakovinotvorné exhalace (PAU) je situace v české metropoli dokonce čtyřikrát horší než v New Yorku nebo v Londýně Přitom jsou imisemi významně ohroženi lidé do vzdálenosti až 1 km od silnice. Je dokonce známo, že řidiči MHD v naší metropoli mají poškozenou DNA. Jak asi dopadnou potomci této generace?

Za ovzduší v Praze a za životy Pražanů je odpovědný magistrát. Tvrzení, že každý má právo svobodně jezdit autem je nesprávné, protože tím je prokazatelně poškozováno zdraví ostatních. Je zde paralela s plánovaným zákazem kouření v restauracích, kdy ministr zdravotnictví zdůvodňuje tento zákaz ohrožením personálu. Škodliviny z výfukových plynů mají dokonce obdobné složení jako cigaretový kouř. Budování nákladných opatření je neekonomické a neúčinné, protože hluk se sice částečně omezí, ale imise se nikam neztratí a zabíjejí dále. Správným řešením je regulace extrémního dopravního zatížení komunikací podstatným omezením a ekologizace dopravy v metropoli. Zákaz těžké tranzitní dopravy v Praze je tedy naprosto nezbytný první krok na který musí navázat další opatření.