Miroslav Sígl: Pohled z pražského Spořilova

Génius loci nedříme, ale žije v pražské čtvrti Spořilov, o níž nám kdysi mnoho vyprávěl Adolf Branald (1910–2008), zdejší občan, spisovatel, jehož díla byla většinou zfilmována (Dědeček automobil, Vizita, Sestřičky...). Na jeho spisovatelském kontě je těch románů více než třicet a v té dnešní souvislosti mám na mysli autobiografický román Převleky mého města z roku 2002.
Báječné tiché městečko či pražská čtvrť bez řinčení tramvají, pouze autobusy tu jezdí tou Hlavní třídou, ale v ostatních se má čert vyznat: Jihovýchodní I – IV, Jihozápadní l – VI, Severní dokonce I – IX, Severovýchodní I - VI, Severozápadní I – VI , ale korunu tomu nasazují ulice s označením Jižní I – XVII! Kromě nich jsou zde také Čtyřdílná, Vestavěná, Zapomenutá, ale pozor - rovněž Žilinská, Kremnická, Trenčínská, Trnavská... Pak tu najdete Východní (Roztylské) náměstí, Roztylské sady.
Uf! To jste, vážení spořilovští starousedlíci, tenkrát nedomysleli! A kde mám vystoupit z autobusu, když hned čtyři stanice se jmenují Spořilov!?
Ale jinak tu měli kdysi opravdu všechno: sportovce tělem i duší, proto Sokolovnu, ochotnický soubor, zpěváky, také možnost bruslení v zimě a pro lyžaře běžecké tratě, stejně jako pro cyklisty.



Anebo kolik jen osobností zde žilo, kolik nových se jich zde narodilo, kolik se jich sem přistěhovalo! Vyjmenovat je všechny – to je nadlidský úkol, dokonce sám spořilovský patriot Adolf Branald se omlouvá těm, na které zapomněl. Ani se mu nedivím – jeho jmenný rejstřík má celkem 21 sloupců po 40 jménech! Račte si to, vážení, spočítat!
Málokterá novodobá pražská čtvrť má tak bohatou historii, jako Spořilov. Jsou zde příslušníci domácího i zahraničního odboje z obou světových válek, vymírají pomalu legionáři, Sokolové se tu jakž takž udržují v kondici a připravují se dokonce i na letošní Všesokolský slet, který nebude na Strahově, ale v pražských Vršovicích na stadiónu Slávie.
Konečně došlo i po mém úvodu k té spořilovské pohlednici! Která čtvrť se může takovou pochlubit! Reprodukuji ji zde věrně, ale musím k ní přičinit několik poznámek. Vydal ji Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova, který zde stával až do roku 1940, kdy ho nacističtí okupanti odstranili. Byl postaven – jak jinak – na paměť slavné a vítězné bitvy našich vlastenců a legionářů u městečka Zborov dne 2. července 1917.
Při návštěvě po této světodějné události tehdejší pan profesor T. G. Masaryk, budoucí prezident, který v zahraničí usiloval o naši samostatnost, prohlásil doslova: „Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československo!“
Dalším zájmem Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova je pomník plukovníka Jiřího Švece na Pohořelci, národního hrdiny, Sokola, legionáře (1883–1918), o jehož tragickém skonu vědělo za první republiky každé malé děcko. Na ten film o něm se chodilo hned vícekrát, takovým byl silným zážitkem osud jedné z největších postav našich bojů. Jeho spořilovský pomník byl rovněž odstraněn a obnova je v jednání.
Na pohlednici jsou uvedena zejména dvě významná data – letošní, připomínající 150. výročí založení Sokola, a letopočet 1914–2014, k němuž se upíná veškeré usilování Spořilovských, protože v onom roce 2014 by měly oba pomníky stát znovu na svých místech a oslava 100. výročí založení čs. legií potom vyzní par exellance.
Pohlednici vydali zdejší občané v čele s Vladimírem Prchlíkem (*1929), o němž jsme na stránkách Pozitivních novin psali nedávno (12. listopadu 2011), kteří získali podporu u Magistrátu hl.m. Prahy, setkali se s přízní České obce sokolské i Čs. obce legionářské. Inu – jsou to vytrvalí sportovci, Sokolové, kteří se jen tak snadno nevzdávají. Třasořitky mezi nimi nenajdete.
Kéž by našli i v dalších místech po celé naší zemi své následovníky. Napíšete-li mi o nich, budu rád.

Poprvé publikováno v Pozitivních novinách 13. 04. 2012