Sbohem příteli, milý bratře (poděkování a vzpomínka)

Krátce před Vánocemi dne 21.prosince 2012 odešel náhle na věčnost přítel a bratr Arnošt Kopal.
Dožil se požehnaných osmdesáti osmi let plodného života naplněného činorodou prací technika – vynálezce, s nejrůznějšími zájmy, s láskou k dětem a rodině i s přátelským vztahem ke svému okolí



Od svých studentských let se věnoval hudbě. Založil spolu se spořilovskými studenty středních škol rytmickou skupinu s názvem „HARLEM JAZZ“, v němž hrál na jazzové housle a zpíval spolu se svými vrstevníky jako Slávou Kulhánkem (saxofon a klarinet), Liborem Fárou (bicí) a s Luďkem Hulanem (kontrabas). Vedoucím se stal bratr novináře a básníka Jaromíra Hořce Miroslav Halbhuber (piano), který upravoval skladby, určoval repertoár a příležitostně také skládal. Arnošt Kopal obstarával a financoval potřebné rekvizity souboru a nahrávání ve studiu. První veřejné vystoupení studentského klubu se konalo ve spořilovské sokolovně při cyklistických závodech na válcích dne 2.2.1942. První nahrávání hudebního programu na gramofonové desky se konalo dne 28.3. 1942 v nenahrávacím studiu Schweizer Thorenz v obchodním domě Bílá Labuť. Společně s ostatními členy souboru - hudebními nadšenci tehdy Arnošt žil v nadějném očekávání nově nabyté svobody po druhé světové válce.
Bratr Kopal byl úspěšným a mnohostranným sportovcem, zejména rád cvičil v Sokole a závodil na spořilovském sokolském letním cvičišti. Po vystudování technického oboru chlazení nastoupil do Výzkumného ústavu chladící techniky na Smíchově. Věnoval se jako konstruktér s velkým nasazením objevům a vynálezům. Navrhoval nová zařízení, např.je autorem patentu mobilní chladící jednotky na převoz krevní banky nebo na uchovávání lidských orgánů před transplantací, jež umožnila další rozvoj chladírenské techniky ve zdravotnictví. Za svoji dlouholetou praxi ve vývoji a výzkumu získal několik technických patentů, které se uplatnily u nás i v zahraničí.
Po pětatřiceti letech práce v jednom zaměstnání odešel Arnošt do důchodu a mohl se opět věnovat svým nejmilejším zájmům. Rád pobýval s rodinou na venkovské chatě, radoval se ze svých vnoučat a s milým pejskem je pravidelně vodíval okolo kostela do školky. S nadšením sledoval v televizi v červenci loňského roku sletový průvod Prahou a obě krásná hromadná vystoupení Sokolů na jubilejním XV. Všesokolském sletu k 150. výročí založení. S velkou oblibou obdivoval nádherné úspěchy českého tenisu v mezinárodních soutěžích a turnajích jako Davis Cup a Fed Cup. Až do posledních dnů sledoval se zájmem televizní přenosy z tenisových soutěží, ze zápasů hokeje a kopané ve světě. Při mých návštěvách u Kopalů jsme mnohokrát probírali zajímavé otázky ze života Spořilova z minulosti i současnosti a vzpomínali na své společné přátele a známé. Naše setkávání bylo vždy radostné a potěšující. Arnošt statečně nesl svoje zdravotní potíže a díky své obětavé manželce a celé rodině prožíval své poslední dny v pohodě.
Arnošt Kopal byl mj. posledním žijícím svědkem tragické události z června roku 1940. Té noci za nacistické okupace byl na příkaz náměstka primátora hlavního města Prahy dr. Josefa Pfitznera náhle odstraněn a odvezen pomník legionáře Hrdinům od Zborova, který stál na Roztylském náměstí na Spořilově. Bratr Kopal přesně znal smutnou příhodu, kterou pozoroval z okna jejich domku na okraji Roztylského náměstí a Hlavní třídy. S pohnutím mi vyprávěl průběh tohoto zločinu německé zvůle a nenávisti k českému národu, kdy byl pomník připomínající slavnou minulost založení svobodného Československa rozebrán za tmy a do rána zmizel z očí Spořilovských občanů. Arnošt Kopal proto také plně podporoval dlouholeté úsilí o obnovu pomníku a přál Sboru pro obnovu na Spořilově, aby se dílo obnovy co nejdříve podařilo.
Poslední rozloučení s drahým zesnulým se konalo v pátek dne 4. ledna 2013 v chrámu Svaté Anežky České na Spořilově za hojné účasti přátel a známých. Na závěr hudebního doprovodu zádušní mše zazněla Bachova píseň „AIR“ v podání smyčců členů spořilovské rodiny mistra Jiřího Pěrušky.
V tichém loučení s drahým Arnoštem a po slovech útěchy a posily jeho truchlící manželce a celé rodině Kopalových se účastníci posledního rozloučení v chrámu Svaté Anežky České pomalu rozcházeli do svých domovů…
Drahý Arnošte, příteli a milý bratře! Věčný mír a klid nechť Tě provází do nebeských výšin!
Tvoji světlou památku si zachováme navždy ve svých myslích a srdcích.