Historické symboly Sokola Spořilov

V předsletovém roce 2011 jsme dali restaurovat naše oba sokolské prapory: Prapor členstva a prapor věnovaný Věrnou gardou dorostu Sokola. Jejich stav za dlouhá léta neodborného – často utajeného uložení ve vlhkých sklepích spořilovských domečků, velmi utrpěl. Jenom zázrakem jsme o ně nepřišli. Byly zachráněny díky velké odvaze až hrdinství členy Sokola v době Protektorátu Čechy a Morava i za komunistické nadvlády. Vždyť naše prapory – jako němí svědkové národního vzepjetí a vlastenectví českého národa, které představoval Sokol, měly být podle příkazu okupantů již dávno odevzdány k likvidaci úřadů.



Umělecká restaurátorka paní Mgr. Barbora Štěpničková, profesorka Vyšší odborné školy textilních řemesel v Praze, věnovala velkou péči oživení a obnově našich původních historických praporů. Uchováváme je v úctě podle odborného návodu v archivu Jednoty.

Pro připamatování památné události s odevzdáním praporu členstva uvádíme doslovný text dění v naší tělocvičné jednotě na Spořilově ze dne 22. května 1932 - velkého nadšení a sokolského ruchu v období spojeném s přípravou před slavným IX. všesokolským sletem, jemuž na Strahově přihlížel prezident Osvoboditel bratr Tomáš Garrigue Masaryk. Slet se stal oslavou stého výročí narození zakladatele Sokola bratra dr. Miroslava Tyrše, sletová scéna měla název „Tyršův sen“. Cvičenců přijelo tehdy do Prahy téměř 190 tisíc a diváků shlédlo slet na Strahově přes milión.

(Výpis z Kroniky Tělocvičné jednoty SOKOL PRAHA - SPOŘILOV, ROZTYLY, str. 60, 1932):
„Veřejné zahajovací předsletové cvičení po dvouměsíční pečlivé přípravě na značným nákladem upraveném TYRŠOVĚ CVIČIŠTI (bývalé letní cvičiště Sokola – dnes zastavěné vědeckými ústavy České akademie věd) bylo stanoveno na den 22. května 1932; mělo býti účinnou propagací pro Spořilov a okolí. Sraz členstva byl u stanice elektrické dráhy, odkud se šlo pochodem za hudebního doprovodu trubačského vyšehradského sboru na prostřední část Roztylského náměstí.
Při vzletném koncertu vybraly vybraly dorostenky za cihly na stavbu nové sokolovny více než 300,- Kč. Když po koncertě se členstvo seřadilo, odevzdala po případném proslovu náčelnice sestry Švejdové bratru starostovi prapor, na který sestry z vlastních sbírek a z výtěžku svých podniků věnovaly více než 1 000,- Kč.
Bratr starosta projevil sestře náčelnici a sestrám upřímný dík a odevzdal jej náčelníkovi bratru Francovi. Ten sestrám vřele poděkoval a slíbil, že členstvo bude vždy za praporem kráčeti a že se přičiní, aby Jednota nejen v činnosti tělesné, ale i v ohledu kulturním vynikala, a odevzdal prapor zvoleným praporečníkům, bratrům Distlovi a Pickovi.“

Kéž bychom i my vždy plnili odkaz a slib bratra náčelníka France z památného sletového roku 1932 !