Venkovská zemědělská osada Dolní Roztyly v té době zapomenutá periferie Prahy dala jméno druhému největšímu náměstí Hlavního města Prahy. Roztylské náměstí rozložené na parcelách Záběhlic se zvedá na mírném návrší se sklonem k severu až sadu Horních Roztyl. Náměstí budovaného zahradního města Spořilova už žilo rušným životem. V koloniálu pana Votrubce se sehnalo všechno. Prodávala se tu hrubá mouka skladovaná v bílých pytlích, okurky v dřevěných kádích a také maznička s olejem na kola kočárků maminek vozících první narozené spořilovské holčičky a chlapečky. Řeznictví pana Kůhna vonělo ručně vázanými špekáčky, koláčky a pan Kopal připravil látku na zakrytí kamene.
Ten den byla neděle. Československo slavilo výročí samostatnosti. Pro JUDr. Františka Noska, františkánského terciáře, ministra pošt a telegrafů, pro provinciála Jana Evangelisty Urbana OFM, z kláštera Panny Marie Sněžné a pro spořilovské občany, byl 28.říjen 1934 vyvrcholením snachy o postavení vlastního kostela sv. Anežky. V nejkrásnějším místě Spořilova, v horní polovině Roztylského náměstí před březovím hájem stál hranol se základním kamenem. Kněží, ministranti a slavnostně oblečení lidé očekávali příjezd arcibiskupa, pozdějšího kardinála Karla Kašpara. Pražský arcibiskup byl uvítán panem Jechentálem a květinami malou družičkou, žákyní Jarmilou Sochrovou. Za účasti velkého počtu věřících byl posvěcen arcibiskupem Karlem Kašparem základní kámen kostela dne 28. října 1934. Poklepové kladívko zhotovil pan Dlask. Jeho syn Antonín ministroval. K spořilovskému lidu promluvil otec Jan Ev. Urban.
Myslím na hlubokou víru spořilovských farníků, kteří postavil kostel z cihel a betonu. Myslím také na nás, kteří jsme zdědili Boží chrám, aby sloužil všem.
Pavel Roček