Jak jsme zakládali Občanské fórum na Spořilově? (1)

Velmi dobře si pamatuji na události okolo 17. listopadu 1989, který se stal rozhodujícím počátkem dějinného obratu společenských poměrů v naší vlasti. V ten den panovala nejenom v hlavním městě Praze, avšak po celé zemi napjatá, přitom radostná nálada plná naděje a očekávání. Tato velkolepá dějinná událost, označovaná tradičně za sametovou nebo něžnou revoluci, se započala v souvislosti se svoláním pietního shromáždění studentů Karlovy univerzity u vysokoškolských kolejí na pražském Albertově k uctění památky oběti nacistického běsnění v roce 1939 studenta - hrdiny Jana Opletala.
Za uplynulých pětadvacet let prodělala naše země dříve nepředstavitelné změny ve všech oblastech našeho veřejného i soukromého života. Po roce 1989 díky tehdejším vůdčím osobnostem a studentům u nás opět po dlouhých čtyřiceti letech zvítězila svoboda a demokracie. Rád bych se zmínil o počátcích Občanského fóra na Spořilově (zpracováno podle autentického zvukového záznamu).



„Sešli jsme se poprvé 18.prosince 1989, tedy jeden měsíc a jeden den po sametové revoluci, abychom našim občanům, kteří projevovali velkou aktivitu, pomohli v úsilí zlepšit věcí veřejné. Ustavili jsme první malou skupinu těch, kteří se začali zabývat plněním úkolů, které na nás občané požadovali
• Ve spořilovské základní škole jsme měli určité problémy s postoji ředitelky, která po dobu jednoho měsíce nechtěla umožnit ani pedagogům ani žákům zorganizovat školní sběr odpadových surovin a jeho výtěžek věnovat na podporu studentům.
• Byly problémy s výměnou stávajících zástupců Spořilova na Národním výboru Prahy 4 a v občanských výborech. Na veřejných schůzích se občané samozřejmě dotazovali, jak se „jejich“ poslanci chovají a jak si chtějí počínat dál. Byli sice zvoleni, ale nebyly vidět žádné výsledky jejich činnosti. Navrhli jsme několik kandidátů z řad občanů, kteří byli s podporou OF poté zvoleni do orgánů městské části Prahy 4 a do Národního výboru hlavního města Prahy
• Spořilov jako samostatná uzavřená obec, vilová čtvrť na okraji Prahy, letos slaví svoji bohatou šedesátiletou historii. Měla by v budoucnu mít svoji samosprávu. Její občané jsou toho názoru, že by měli mít svoji samostatnost a právo rozhodovat sami o sobě a o věcech veřejných. Požadují obnovení služeb, které byly zrušeny. Ustavily proto občanské komise výstavby, životního prostředí a obchodu a služeb
• Vyzvali jsme občany Spořilova, aby svými náměty byli nápomocni stanovit obchody a služby, které nejvíce postrádají. Jsou to zejména obchody s potravinami jako mlékárna, řeznictví a pekařství a pošta - ty všechny byly postupně na náměstí zrušeny a převedeny na Nový Spořilov
• Požádali jsme Národní výbor, aby nepřiděloval nebytové prostory a fond obchodů a služeb na Starém Spořilově zájemcům mimo Spořilov
• Družstvo VČELA má na Spořilově pavilon, který postupně chátrá, po inventuře tam často mění vedoucího. OF má zájem, aby Včela jako jediný obchod na Starém Spořilově dále fungovala, zejména pro nákupy starších občanů, a to i v sobotu
• Schody do katolického kostela blahoslavené Anežky České jsou dlouhou dobu ve zchátralém stavu a ohrožují zdraví příchozích. Patří podniku Sady, lesy, zahradnictví hlavního města Prahy, který opravu dlouho odkládá. OF zjistilo, že na rok 1990 jsou schody v plánu, ale objevila se zpráva, že oprava bude o rok odložena. Letos Praha přivítá papeže, který možná navštíví kostel blahoslavené Anežky a je potřeba opravu ihned provést
• Po dlouhé době nesvobody a zákazu v březnu důstojně oslavíme 140. výročí narozenin prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigue Masaryka, tohoto velikána a zakladatele československé státnosti.“

Místní OF Spořilov společně s Tělocvičnou jednotou SOKOL Praha - Spořilov, Roztyly a se Základní školou Jižní uspořádaly dne 7. března 1990 slavnostní akademii ke 140. výročí narozenin prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigue Masaryka. Stala se velmi významnou celospolečenskou a kulturní událostí Spořilova.
Připomeňme si tento památný večer, uspořádaný ve zcela zaplněné sokolovně, s dnes již historickými jmény předních umělců - členů Národního divadla v Praze, kteří nezištně přispěli k vysoké úrovni večera. V pořadu vystoupil jako host mistr Karel Berman, který za vlastního klavírního doprovodu zapěl Dvořákovy Biblické písně. Účinkovala celá řada spořilovských umělců: mluveným slovem přispěl mistr Boris Rösner ukázkami z Čapkovy knihy „Hovory s TGM“. Šanzoniérka Alena Havlíčková za klavírního doprovodu Milana Jíry zazpívala vlastenecké písně Karla Hašlera, Lukáš Dobrodinský přednesl na harfu Smetanovu symfonickou báseň „Vltava“. S národními písněmi vystoupil dětský pěvecký sbor Základní školy Jižní pod vedením učitelky Vlasty Slavíčkové - zazpíval Masarykovy oblíbené národní písně „Ach synku, synku“ a „Teče voda,. teče“, Smetanovy skladby přednesli členové Spořilovského sokolského kvarteta - profesorka Marie| Purgerová, Václav Cimr, Vladimír Prchlík a Jiří Valášek. Pořadem provázel a ukázky z děl TGM četl Vladimír Fišer - spořilovský redaktor Československého rozhlasu, známý hlášením tragických událostí napadení Československa vojsky Varšavské smlouvy z historické noci dne 21.srpna 1968.
Slavnostní večer konaný krátce po obnovení činnosti Sokola vyzněl jako společné, nadšené vyjádření díků všech přítomných za nově získanou svobodu a demokracii a jako živá vzpomínka na muže, který se zasloužil celoživotním dílem o demokratický a svobodný stát.