Návštěva v první jazykové základní škole Horáčkova

Autor: Zasláno do redakce <noviny(at)sporilov.info>, Téma: Kolem Spořilova, Vydáno dne: 25. 06. 2015

Ve středu 20.května na pozvání paní učitelky Evy Krutilkové navštívil Základní školu Horáčkova Sokol, bratr Vladimír Prchlík (*1929), čestný občan Prahy 4. Přišel pobesedovat se žáky druhé třídy na téma založení Sokola, vzniku československých legií a zásluh profesora T. G. Masaryka o založení samostatné Československé republiky.

Krátce před polednem se děti 2.B vrátily z hodiny plavání z pražské Axy a se zvědavostí a překvapením z návštěvy se seskupily do kruhu okolo hosta, který přišel v sokolském stejnokroji.Vyprávění začalo vzpomínkou na dětství, kdy v září 1935 maminka přivedla malého Vladimíra v šesti letech k zápisu do mladšího žactva do nově postavené zděné sokolovny na Spořilově. Od té doby je dodnes členem Sokola, zúčastnil se všech všesokolských sletů od X. v roce 1938 až do posledního XV. v roce 2012, v současné době chodí do cvičení jako člen Věrné gardy.
Žáci s velkým zájmem vyslechli hostův výklad a ptali se na nejrůznější podrobnosti, např. „Jak vypadalo tehdy cvičení v Sokole“?
Bylo nás asi kolem čtyřiceti kluků. Nový žák začínal v posledním družstvu a podle jeho nadání a šikovnosti postupoval do vyšších družstev. Bývalo jich až osm, já jsem býval členem 5. družstva. Cvičení vždy vedli a záchranu cvičencům dávali zkušení sokolští cvičitelé a pomahatelé. Žáci se rozdělili do družstev, která cvičila na různých nářadích, přeskoky před stůl nebo na žíněnce. Poslední čtvrthodina patřila míčovým hrám a končila vždy pochodovou či sokolskou písní. Od jara jsme cvičili na letním cvičišti, hráli míčové nebo závodivé hry. Téměř každý sokolský žák prošel plaveckým kurzem, což mělo velký význam nejenom pro jeho zdraví, ale i pro tělesnou zdatnost žáků.
Zakladateli Sokola byli před 153 lety bratři Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, kteří spolu s dalšími českými vlastenci založili dne 16. února 1862 Tělocvičný spolek S0K0L, který plní nejenom tělocvičné poslání jako je posilování tělesné zdatnosti jednotlivce, ale má též své další cíle v růstu vzdělanosti a kultury celého národa.Vyvrcholením činnosti Sokola jsou všesokolské slety, pořádané po šesti letech v Praze. Na prvním sletě v roce 1882 na Střeleckém ostrově cvičilo 720 cvičenců pod vedením náčelníka Sokola dr.Miroslava Tyrše.
Zvídaví posluchači si poté prohlédli snímky ze sletového průvodu a z hromadných vystoupení na Velkém sletovém stadionu na Strahově z památného X. všesokolského sletu v roce 1938, na němž náš host cvičil jako mladší žák Sokola Spořilov. To byl vrchol rozkvětu Sokola, kdy na sletišti cvičilo celkem 350 000 účastníků a v hledišti jim přihlíželo celkem přes 2 miliony nadšených diváků z domova i ze zahraničí.
Po vypuknutí 1. světové války v roce 1914 vyzval profesor Tomáš Garrigue Masaryk (64) naše krajany a zajatce, aby zakládali vojenské jednotky, československé legie v Rusku, Francii a Itálii. Hostův tatínek, podobně jako tisíce Čechů, Moravanů a Slováků, zajatý na ruské frontě se dobrovolně přihlásil do legií, kde strávil šest let až do roku 1920.
Velkou pozornost u žáků vzbudil zejména sokolský historický stejnokroj sestry Evy Krutilkové, zvaný „Libuše“ podle oblečení kněžny Libuše, který si ušila vlastnoručně podle dobových vzorů. Dětem se oba sokolské stejnokroje líbily a na památku se všichni vyfotografovali.
Beseda ukázala, jak velký zájem mají dnešní školní děti o naši minulost. Nejenom, že chtějí vědět více podrobností, avšak samotní žáci se živě hlásili k těmto tradicím. Asi třetina žáků celé 2.B třídy (22) věděla něco o Sokole a chodí do cvičení. Řada dětí říkala, že jejich maminka cvičí nebo že babička také chodila do Sokola.
Radostné úsměvy spokojených žáků po téměř jeden a půlhodinové besedě byly největší odměnou našemu hostovi za jeho obětavou návštěvu. Podobné besedy jsou vždy velmi poučné a přínosné, kdy starší generace pamětníků předává své celoživotní poznatky a zkušenosti školní mládeži. V tom spočívá i jejich životní poslání. Cílem besedování bylo zdůraznit význam lásky dětí k rodičům, k jejich domovu a k vlasti. Odměnou za vyprávění pozorným žákům byly jejich úsměvy a pocit uspokojení z odpovědí na zvídavé otázky, které dovedou položit jedině děti s čistým srdcem a s dobrými úmysly.

Eva Krutilková, Vladimír Prchlík
Tělocvičná jednota SOKOL Praha - Spořilov, Roztyly