V Sokole jsme prožívali šťastné chvíle

Autor: Tomáš Hromádka <noviny(at)sporilov.info>, Téma: Sport, Vydáno dne: 20. 03. 2016

Vladimír Prchlík

22. března oslaví čestný občan Prahy 4, dlouholetý aktivní člen spořilovské sokolské jednoty a člen redakčního kruhu Spořilovských novin Ing. Vladimír Prchlík, CSc. neuvěřitelné 87. narozeniny. Ve svém věku nejen že chodí pravidelně cvičit do sokolovny, ale také hraje na housle, je statutárním zástupcem Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova, aktivně používá počítač, hledá informace na internetu, používá elektronickou poštu a zajímá se o veřejné dění. Byl součástí týmu, který v uplynulém roce připravil k vydání publikaci Po stopách spořilovských legionářů. Při všech těchto činnostech nezapomíná na své sokolské kořeny, a právě o nich jsme spolu při příležitosti jeho životního jubilea rozmlouvali (Rozhovor jsme pro jeho rozsáhlost rozdělili do dvou pokračování, druhý díl si budete moci přečíst na začátku května.)



Kdy a proč jsi se stal členem Sokola?
Do Sokola mne přivedla moje maminka, členka Sokola v mých šesti letech v roce 1935, kdy si Tělocvičná jednota Sokol Praha-Spořilov, Roztyly postavila vlastní novou zděnou sokolovnu. V té době byl již členem můj o pět let starší bratr Jiří, takže jsme byli celkem již tři Sokolové v domě! Tehdy bylo samozřejmé, že nejméně polovina kluků a dívek v mých letech navštěvovala sokolovnu, aby tam tužili své zdraví a pěstovali svého ducha. V Sokole jsme prožívali šťastné chvíle při cvičení na nářadí v tělocvičně, při sportovních hrách na letním hřišti i při loutkových představeních v divadelním sále sokolovny. Zvláště oblíbené u spořilovské veřejnosti bylo promítání kina SOKOL o sobotách a nedělích, které přinášelo naší tělocvičné jednotě slušný zisk.

Co pro tebe znamená Sokol?
Členství v Sokole začíná přihláškou dítka jeho rodiči v dětských letech a platí po celý život. Členové slibují věrnost sokolským zásadám vzájemného bratrství mezi členy a ideálům lásky k vlasti. Zakladatel a první náčelník Sokola bratr Miroslav Tyrš prohlásil, že „Sokol je organizací pro národ veškerý, má sloužiti k tělesnému a duševnímu rozvoji jedince, ke sjednocení národa bez rozdílu politického názoru, vzdělání, náboženského přesvědčení a sociálního postavení k horlivému vlastenectví a družnosti bratří. Základem činnosti Sokola je tělesná a mravní výchova členů. Památnými hesly, které zakladatelé Sokola vyhlásili a jimiž se řídili, jsou: „Ve zdravém těle zdravý duch“ a „Ni zisk, ni slávu!“ Sokol národ spojuje, od dob svého založení je organizací nepolitickou.
Její členové se oslovují podle návrhu zakladatele a starosty bratra Jindřicha Fügnera „Bratře, sestro“ a zdraví se pozdravem, který navrhl bratr Josef Baráka „NAZDAR!“, který se stal po založení Československé republiky tradičně úředním, vzájemným pozdravem příslušníků Československé armády.
Jinak Sokol je organizací celosvětovou, vícekrát jsem se setkal se členy Sokola v zahraničí a vždy jsem pocítil snahu pomoci v nesnázích a morální sílu myšlenky sokolského bratrství.
Za Velké první světové války vstupovali Sokolové zajatí v zahraničí dobrovolně do československých legií a tvořili základ bojových jednotek první armády dosud neuznaného státu - Československé republiky v zahraničí. Sokolové byli také první vojensky organizovanou silou, která po vzniku Československa v roce 1918 okamžitě nastoupila na Slovensko, aby čelila násilnému přepadení a obsazení jejího jižního pohraničí vojenskými silami Maďarska. Bylo to právě v době, kdy se ještě všichni naši legionáři z Ruska nevrátili do vlasti. Proto tehdy Sokolové vytvořili jednotky národní obrany, které se zbraní v ruce uhájily náš mladý stát proti vnějšímu nepříteli.