Spořilov a hoši od Zborova

Před několika týdny jsem připomínal pro internetovou Místní kulturu výročí československých legionářů, a to zhruba šest desítek legionářů okresu Praha západ, kteří se dostali do ruského zajetí, ale zásluhou T. G. Masaryka z nich bylo vytvořeno tisícové uskupení. To se stalo základem armády v Československu po roce 1918. Netušil jsem, že je dokončována kniha s názvem Po stopách spořilovských legionářů, která se mi dostala do rukou.



Historické okolnosti
Citace ze Všeobecné encyklopedie: Zborov – obec na Ukrajině severovýchodně od Tarnopolu, místo prvního samostatného boje Československých legií v 1. světové válce. V rámci ruské ofenzivy zaútočila československá střelecká brigáda dne 7. července 1917 na postavení rakouské armády. Sedm praporů brigády proniklo 5,5 km do nepřátelských linií. Padlo 190 čs. vojáků. Den bitvy se po vzniku ČSR slavil jako armádní svátek.
Československá obec legionářská - sdružení bývalých příslušníků čs. legií za 1. světové války vznikla v roce 1921. Od roku 1924 začala vydávat deník Národní osvobození. Redakce byla v roce 1939 rozpuštěna a v r. 1945 obnovena. Československá obec legionářská byla o tři roky, tedy po r. 1948 začleněna do Svazu protifašistických bojovníků. Až v r. 1991 konstituována jako součást Českého svazu bojovníků za svobodu.

Z publikace Po stopách spořilovských legionářů, str. 17:
… „Dobře skončil i poslední boj o Mogilu, mohutně opevněné návrší 86. maďarského pluku, kde našim pomohla nejen brigádní záloha, ale i 328. ruský pluk. Byla rozehnána i říšsko-německá baterie, úderná a kulometné roty. U vsi Koršilov … bylo ukořistěno 22 velkých kanonů, zajato přes 3000 zajatců … Brigáda zaujaula nové rozmístění v průlomu přes 12,2 km širokém a 5,5 km hlubokém“ …

Bitva u Zborova, stejně jako následná bitva u Tarnopole, byla T. G. Masarykem bezprostředně sledována. Ještě před bitvou obdržel Masaryk v Petrohradu od našeho velitele plk. K. Mantonova děkovný telegram …
První osobní setkání T. G. M. se uskutečnilo 27. července 1917, kde mu velitel místní posádky prokazoval úctu oslovením „Gospodin president“ a čestnou stráží i před domem, ve kterém T. G. M. bydlel. Dále odjel do Kyjeva, kde navštívil nemocnici – lazaret, v němž byly ošetřovány stovky raněných od Zborova …
Legionáři bojovali spolu s dohodovými armádami proti centrálním mocnostem (Rakušanům, Němcům a později také proti bolševikům. Jejich počet vzrostl téměř na 100 000. Protože byli příkladně stateční, získali u francouzské, anglické i americké vlády velmi dobrou pověst a po válce se stali základem Československé armády. Měli moderní zbraně – např. letouny s kulomety … Za války se užívalo označení v Rusku jako Česká družina, ve Francii Rota Nazdar. Vžilo se oslovení BRATŘI.

Několik citací z Úvodních slov k publikaci
Městská část Praha 4 – Úvodní slovo starosty Mgr. P. Štěpánka, CSc: … "v historii našeho národa jsou události, na které v někdy v návalu každodenních problémů a v záplavě informací zapomínáme … Takovou událostí je nesporně mise československých legionářů v Rusku a ve Francii … Jsem velmi rád, že tato publikace oživuje vzpomínky … a přeji mnoho pozorných čtenářů.“

Plk. v. z. MUDr. P. Budinský, PhDr., předseda Československé obce legionářské: …“Legionáři se výrazně podíleli i na budování Československé republiky v jejím meziválečném období. … jsem rád, že publikace vychází i s podporou Československé obce legionářské."

Z deníčku olomouckého J. Spáčila (1893-1985) zajatého v březnu 1915 v Karpatech: „Začal výslech a došlo i na mne. Nezapíral jsem, že jsem byl žádat v kanceláři o zlepšení podmínek pro zajatce.“ Tak ty jsi buntoval ke vzpouře? Tak vystoupit z řady!“ A kozák bil – zepředu, zezadu. Nakonec únavou přestal …“ - I. Ritschelová (roz. Spáčilová) t .č. předsedkyně Českého statistického úřadu.

Názvy některých kapitol
Z poselství Aloise Jiráska sibiřským legiím – 65 let od zničení pomníku na Spořilově – Socha „Zborováka“ z r. 1937 je na letáku ilustrační a vyjadřuje kontinuitu s minulostí – Sbírka úspěšně skončila – Pocta hrdinovi u příležitosti 70. výročí popravy generála Aloise Eliáše 19. června 1942 – Legionářský pomník Hrdinům od Zborova se vrací na Spořilov – Spořilovské noviny …

Celkově o knize
Zhruba 150 stran textu je psáno reportážním stylem a přehledně členěno do krátkých kapitol, jejichž obsah přitahuje srozumitelností, čtivostí, ale také dosud málo publikovaným obsahem. (např. o generálu Eliášovi.) Text je doplněn barevnými fotografiemi z událostí týkajících se jednak samotného pomníku (návrhy, hledání a začlenění do míst nejpůsobivějších), dobově originálního – např. v souvislosti s postavou K. Prchlíka - ruská polní pošta, potvrzení o službě v ruských legiích či doklad o udělení medaile. Možná milým překvapením je fotografie J. Kůstkové v uniformě ruské legionářky. A možná nikoliv překvapení na závěr – editorem a vydavatelem knihy ve vlastním vydavatelství Regionplus se stal celostátně známý obecní kronikář Mgr. Tomáš Hromádka. Ten nejen přednáší na seminářích, ale také vydává občasník s názvem Kroniky a kronikáři. Civilním povoláním je učitel zeměpisu a dějepisu na jedné pražské škole.

Jaromír Košťák
předseda Sdružení kronikářů Čech, Moravy a Slezska