Anketa k výročím roku 2017: Jiří Filip

1) Bitvou u Zborova se naplno otevřela možnost vstupu Čechů a Slováků ze zajateckých táborů do československých jednotek v Rusku. Před tímto brilantním vojenským vystoupením byli ruští představitelé stále ostražití z obavy, že by někdejší zajatci na frontě přebíhali zpět do rakouských pozic. Během několika málo následujících měsíců tak mohly být sestaveny další československé pluky. Byl dán základ významné vojenské síle, která ve víru dalších události získala své pevné místo nejen v boji za samostatný stát, ale také v moderních dějinách Ruska a de facto i v dějinách světových. Zborov byl ale důležitým signálem i pro zbytek tehdejšího světa. Byl důležitým argumentem pro další jednání naší zahraniční diplomatické akce s představiteli dohodových států, posiloval Čechy a Slováky ve Francii a také snahy zajatců o vytvoření československých jednotek v Itálii. Těžko na několika řádcích vylíčit pestrou a hlubokou škálu vlivů a důsledků, kterým byla bitva u Zborova příčinou. V prvé řadě však patří náš obdiv těm, kteří tohoto vítězství dosáhli a naše úcta k životům těch, kteří jej v této bitvě obětovali.

2) Málokterý úkol je tak těžký, neboť vystavovat dnešním pořádkům zrcadlo odkazem Masarykovým jde nutně až na samu dřeň. Možná i proto, že málo kdo může dnes říci, že má o tomto velkém odkazu jasnou představu. Sám to nemohu tvrdit. Snad i to je dnes pramenem všeobecného tápání. Odkazem stále aktuálním je apel morální. Zvláště pak Masarykův vztah k pravdě. Ale nejen pravdě psané či řečené slovem, ale i životu v pravdě. Žít život, pracovat pravdivě – opravdově. V upřímné snaze přispět společnosti, svému nejbližšímu okolí, tvořit a být jednoduše platným. Mnozí z nás dnes neví co s životem, protéká jim mezi prsty. Upínáme mnoho ze svého času k nepodstatným věcem a ty podstatné a přínosné nutně skomírají. Každý jeden na to ale musí přijít sám, aby se věci pohnuly z místa.

Jiří Filip, tajemník Československé obce legionářské