Po skončení Velké první světové války a vzniku samostatné Československé republiky se jako výraz vděku a úcty k obětem - Bojovníkům, kteří položili své životy na všech bojištích světa, se po roce 1920 ve městech i menších obcích po celé Republice zřizují na důstojných a historicky památných místech „Hroby neznámého vojína“.
V roce 1922 se na Zborovské bojiště vydala vojenská komise Ministerstva národní obrany, která z hromadného hrobu exhumovala tělo jednoho padlého. Do Prahy byla převezena ve zvláštním vagonu s čestnou stráží. Rakev byla vystavena jeden den v Pantheonu Národního muzea. Dne 1.7.1922 byla rakev převezena na dělostřelecké lafetě a v 15 hodin uložena do radniční kaple na Staroměstské radnici. Za Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1941 zde čeští vlastenci pietně pokládali květiny, což nacisty provokovalo. Vzpomínky na vojenskou tradici českého národa by narušovaly tehdejší spojenectví s Německem. Dne 20.11.1941 státní tajemník Karl Hermann Frank dal Gestapu příkaz, aby v noci byla rakev převezena a uložena ve sklepení Petschkova paláce. V revolučních dnech roku 1945 při likvidaci služebny Gestapa byly ostatky neznámého vojína odvezeny a zpopelněny v Terezíně. Po válce hrob neznámého vojína nemohl být obnoven z důvodu sovětské strany, která na legionáře pohlížela nepřátelsky.
U příležitosti pietního shromáždění ke stému výročí bitvy byla dne 2.července 2017 u Zborovské mohyly odebrána prsť - zemina, uložena do skleněné nádobky a převezena do Prahy. Poté byla vložena do kovové schrány společně s dobovými tiskovinami a s cennými dokumenty ze současnosti.
Pietní shromáždění v kapli Panny Marie na Staroměstské radnici zahájil radní hlavního města Prahy Jan Wolf. Uvedl historické události, které po staletí provázely památnou budovu Staroměstské radnice. Vyvrcholením dlouholeté náročné rekonstrukce je nově odhalený oltář kaple svaté Panny Marie,. jejíž oltář posvětil kardinál Dominik Duka. Akt odhalení provázely tóny historické trubky za doprovodu varhan. Předseda Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova na Spořilově bratr Ing. Vladimír Prchlík, CSc. promluvil o osudu hrobu neznámého vojína na Staroměstské radnici a o pořízení prsti ke stému výročí památné bitvy u Zborovské mohyly 2. července 2017. Spolu se členy historické čestné stráže ve stejnokrojích ruského, francouzského a italského legionáře předal schránu s prstí za Československou obec legionářskou jako čestný dar městu Praze. Za církev Československou-husitskou se shromáždění zúčastnil bratr patriarcha ThDr. Tomáš Butta. Mezi čestnými hosty slavnostního aktu byl přítomen stotříletý vlastenec a skautský historik bratr Eduard Marek ze Spořilova, čestný občan Prahy 4 a 7. Jako symbolický projev úcty a vděku legionářům položil místopředseda Masarykova demokratického hnutí bratr doc. Ing. Vratislav Preclík, CSc. rudou růži na oltář ke schráně s prstí ze Zborovského bojiště. Na závěr pietní slavnosti zapěli přítomní českou státní hymnu.
Slavnostním uložením schrány do podstavce oltářního stolu v kapli Panny Marie na Staroměstské radnici dne 18.9.2018 se podařilo po 77. letech naplnit živý odkaz našich předků pro nás i budoucí.
Vladimír Prchlík
Staroměstská radnice, 18.9.2018