Pamětní deska Janu Milíčovi Zelenkovi (Akce Sokol 1941)

Autor: Jan Vlasák <aaton(at)volny.cz>, Téma: Nezapomínáme, Vydáno dne: 23. 10. 2020

Jan Milíč ZelenkaSbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova, 54. ZO Spořilov - Českého svazu bojovníků za svobodu a Obec baráčníků Roztyly - mladému sokolskému odbojáři Janu Milíčovi Zelenkovi umístili pamětní desku v Husově háji ve Slatinském lesíku v Praze 10 - Záběhlice.
Lem kamenné desky zdobí převzatý vzor výšivky v národním dekorativismu ze sokolské sletové halenky jeho maminky. Na hrdiny se nezapomíná! Po zklidnění virových nákaz výše uvedené organizace uspořádají důstojné odhalení památníku.



7. října 1941 byla rozpoutána Akce Sokol. Byli zatýkáni činovníci ve vedení obcí, žup, starostové i náčelníci sokolských jednot. Důvodem byla zjevná nespolupráce s vládními protektorátními nařízeními a úřady. Zajištěno bylo 1500 osob. Nacisté z tohoto počtu popravili 1 212 sokolských bratrů a sester. Následně zemřelo 2 176 sokolů v koncentračních táborech.
Jan Milíč ZelenkaSokolové se převážně starali - za odplatu - o vojenské výsadky z Velké Británie. Jednalo se o ubytování, jídlo, které bylo na lístky, i jiné potřeby. Na následky bojového činu zemřel Reinhard Heydrich a byl vyhlášen civilní výjimečný stav, včetně stanného práva. Parašutisté nalezli úkryt v katedrálním chrámu České pravoslavné církve v Reslově ulici. Skrýš v pohřební kryptě vyzradil gestapu rotný Karel Čurda z paravýsadku Out Distance (za zradu popraven 29.4.1947).
Odplata za atentát na Heydricha zmařila život 1 585 občanů (včetně vyvraždění obyvatel obcí Lidice a Ležáky). Zadaný úkol by nemohli parašutisté splnit bez pomoci českých vlastenců.

Jan Radovan Milíč Zelenka - zemřel dobrovolnou smrtí v Husově háji v Záběhlicích. Jeho otec Jan Zelenka-Hajský byl předválečným starostou Krušnohorské sokolské župy. Po odsunu z pohraničí se usídlil v Praze. Byl řídícím učitelem V. obecné chlapecké školy v Praze-Vršovicích. Jako sokolský činovník a protifašistický odbojář se zapojil do odbojových ilegálních skupin Říjen a Jindra. Dobrovolně zemřel 17.6.1942 v bytě při zatýkání gestapem, skousnutím ampulky cyankáli.
Jeho maminka Františka Zelenková byla německým stanným soudem v nepřítomnosti odsouzena 29.9.1942 k trestu smrti a zastřelena 24.101942 v koncentračním táboře Mauthausen.
Syn Jan s domácím jménem Milič (* 12.8.1923 v Praze - Břevnově) byl studentem VII.C. reálného gymnázia v Praze - Libni. Jako mladý sokolský odbojář dělal kurýrní spojku mezi vojáky paravýsadků, kteří se ubytovávali po různých bytech v Praze. Měnil německé marky za protektorátní koruny a obstarával a nosil jídlo do chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Reslově ulici.
Ve škole mu spolužák Jiří Růta (*21.3.1923 + 24.10.1942 zastřelen v Mauthausenu) pověděl o domovní prohlídce gestapa jejich a aby nešel domů a vyhnul se zatčení. Milič se domu nevrátil a autobusem linky A přijel do zastávky Husův háj. Slatinský lesík u této zastávky znal z dřívějších výletů. Poté podobně jako jeho tatínek u cesty rozkousl ampuli s kyanidem draselným. Svojí sebevraždou se vyhnul krutým výslechům a neohrozil životy dalších obětavých sokolů. Zemřel ve stejný den jako jeho tatínek 17.6.1942. Jeho tělo nalezli náhodní chodci. K získání totožnosti byl převezen do Resslovy ulice k mrtvým bojovníkům z chrámu (na rohu Resslovy ulice umístěna pamětní deska). Pohřben je v hromadném hrobě v Ďáblicích. Jan Zelenka dostal pamětní medaili In Memoriam od Českého svazu bojovníků za svobodu.