Dopravní zatížení na Hlavní je celých 10,5 tis. vozidel denně, autobusy jezdí lidem téměř obývákem a měření ověřilo, že mnozí řidiči se v noci řítí na třicítce i stokilometrovou rychlostí. Na Hlavní však lidé před domy pomalu nemohou legálně či bezpečně vyložit ani nákup. Nacházíme se tak ve stavu zcela asymetrickém.
V roce 2006 na veřejnost pronikla dokumentace rekonstruované podoby Hlavní a vypuklo pozdvižení. Ukázalo se, že projekt řeší zcela jiné věci, než jaké Spořilováky především z Hlavní trápí.
Podoba Hlavní měla být v brutalizované podobě na dekády „zabetonována“ úpravami ve stylu dopravního inženýrství 80. let a stavebně měla být ulici vnucena podoba poplatná rigidnímu výkladu momentálních norem. Projekt také zahrnoval nepochopitelné přechody na všech připojeních bočních uliček a proběhla by instalace desítek metrů pověstného červenobílého zábradlí, jenž chrání automobilisty před chodci (ano, automobily před chodci). Přitom situace je taková, že si stále nemůžeme být jisti, zda se s Hlavní potichu neuvažuje jako s kapacitním přivaděčem pro Trojmezí.
Na přelomu roku 2006 a 2007 běh věcí vyústil v petici Za zklidnění dopravy na celém Spořilově a za zachování ulice Hlavní jako obytné třídy (celé znění petice je dostupné
zde). Podepsalo ji 1658 občanů, vesměs obyvatel starého Spořilova, včetně mnoha významných osobností. Souhlas s peticí tak vyjádřilo více než 75 % aktivních voličů vztaženo na oblast starého Spořilova a na 30 % aktivních voličů celého Spořilova. Petice nakonec našla podpory u tehdejší reprezentace radnice a projekt v původním rozsahu spadl pod stůl.
Ačkoliv bylo tehdy slíbeno pokračovat v projektu i rekonstrukci sítí, v dalších letech se mnoho neudálo. V roce 2010 byla díky místostarostovi Jiřímu Bodenlosovi (ČSSD) dokončena alespoň studie, která řešila většinu našich problémů.
Ve studii je navrženo pět metrů širokou vozovku svádějící k rychlé jízdě zúžit (dálniční pruh má 3,75 m). Když by se totiž ubralo tři čtvrtě metru z chodníku, v získaném prostoru by mohl být zadlážděn parkovací pruh. Plochy některých důležitějších křižovatek by měly být vyvýšeny, čímž by vznikly zpomalovací prvky. I o tichém asfaltu by se dozajista dalo jednat. Nadějná studie bohužel nebyla nikdy veřejně představena nebo projednána, natož aby se v projektu pokračovalo.
Uplynulo 13 let, během kterých byla Hlavní i s celým Spořilovem (možná za trest) na okraji zájmu. Vodovod praská každou chvíli a s platným zákazem vjezdu vozidel nad 6 tun si na Spořilově nikdo hlavu nedělá. Periodicky se také vrací různé ataky do veřejného prostoru. Vždy když je třeba utratit peníze, vynoří se chaotické a nekoncepční pokusy budovat někde přechody nebo třeba měnit stožáry osvětlení, aniž by se řešilo jestli mají vhodné parametry a jsou vhodně umístěny.
Když se v létě začalo hovořit o opravě Hlavní, někdo se možná zaradoval, ale pro znalce zdejších poměrů to byla zpráva znepokojivá. Jakýkoliv stavební zásah totiž znamená zaplombování stavu na mnoho dalších let. Část Hlavní koncem léta opravdu prošla rozsáhlou rekonstrukcí, kdy byl především položen nový asfalt. Je půvabné, že se někteří zdejší politici, kteří znají naši anabázi a mají na starém Spořilově paradoxně voličskou baštou, se o něm vyjadřují jako o „rychlém asfaltu“. Je to skvělá ilustrace vnímavosti městské části Praha 4 k našimi potřebám. Jako by byly přednější zájmy zkratkařů nebo investorů právě budovaných bytových projektů.
Jistě, různé problémy se s pomocí městské části podařilo, byť s výhradami, dotáhnout nebo posunout – zastřešení Spořilovské, protihlukové stěny, máme hotovou třetinu rekonstrukce Roztylského náměstí. Ovšem s čerstvě rekonstruovaným úsekem Hlavní je dvacáté výročí přešlapování o její budoucnosti na spadnutí. Nabízí se myšlenka, zda není kalkul nechat nás zapomenout. Po čase a po kouscích byt tak mohly být naplněny původní plány, proti kterým jsme bojovali. Pokud se nechají občané v mezičase vydusit rozbitou silnicí, možná někteří i zatleskají. Bitva o podobu Hlavní plíživě pokračuje…
Tomáš Ledvina
Spolek Spořilov