Spořilov se dostal díky rozloučení s Libuší Šafránkovou do hledáčku světových médií

Autor: Redakce <noviny(at)sporilov.info>, Téma: Zajímavosti, Vydáno dne: 03. 07. 2021

I přes nepříznivé počasí mířily 25. června dopoledne do kostela sv. Anežky České zástupy lidí, aby se rozloučily s herečkou Libuší Šafránkovou (7. 6. 1953 - 9. 6. 2021). Před kostelem bylo připraveno pietní místo s fotografií, kam pokládali obdivovatelé květiny a zapalovali svíčky. Pod stříškou byl stolek s kondolenční knihou. Do kostela se mohlo vstupovat v rouškách po malých skupinkách. V kostele byla vystavena rakev, na které byl postaven růžový střevíček připomínající roli Popelky. Pořádek v okolí i v kostele zajišťovala bezpečnostní služba.
Rodina a nejbližší přátelé se rozloučili odpoledne. Smuteční mši sloužil kněz Jakub Sadílek. Veřejnost sledovala průběh mše na velkoplošných obrazovkách, které byly instalovány před kostelem, a také v přímém přenosu České televize. Záběry byly vysílány i na Slovensku, v Německu i v dalších zemích, kde byla Libuše Šafránková v roli Popelky značné populární.


Mezi účastníky mše byla nejbližší rodina v čele s manželem Josefem Abrhámem, mezi účastníky mše byli dále např. Laczo Déczi, Naďa Konvalinková, Dagmar Havlová, Eva Hrušková, Eliška Balzerová, Tomáš Töpfer, Bára Kodetová, Jan Jiráň, či Jan Kačer nebo Jiří Bartoška. Rakev obklopovaly věnce a kytice, na rakvi samotné byl věnec vnoučat Libuše Šafránkové. Ještě před obřadem zahrála skupina MIG 21 na rozloučeno písničku Snadné je žít. "Loučíme se dnes s Popelkou, pro níž přijel na bílém koni největší z princů, Ježíš," uvedl Sadílek, který dále pokračoval nejdůležitější okamžiky života slavné herečky. Svou vzpomínku zakončil modlitbou sv. Františka s Assisi nazývanou Píseň bratra Slunce. Píseň Hospodin je můj pastýř a modlitbu Jenůfy Zdrávas královno z Janáčkovy opery Její pastorkyňa zazpívala živě Gabriela Beňačková. Závěr obřadu obstarali zajímavými vzpomínkami herečtí kolegové - Jan Hrušinský připomněl natáčení Babičky v roce 1991, Dagmar Havlová přispěla rozjasnila pochmurnou atmosféru vyprávěním o společných studentských létech a citovala verše ze Seifertovy Písně o Viktorce. "Jakoby probouzela lepší část každého z nás," uvedl Ondřej Vetchý. Nakonec zazněl hlas samotné Libuše Šafránkové v písničce z nahrávky pohádky O zvědavém štěnátku. Rakev s Libuší Šafránkovou byla následně vynesena špalírem přihlížejících z kostela za zvuků trubky Lacza Décziho a posledního potlesku.