Trojmezí z hlediska ochrany přírody

Přinášíme vám pohled na Trojmezí z hlediska odborného názoru na ochranu krajiny a přírody. Některé názory však mohou být v rozporu se zájmy obyvatel Spořilova, zejména pak názor na dopravní spojení v lokalitě.

Trojmezí

1) Centrální ("zelená") část Trojmezí musí být zachována a dotvořena jako výsek krajiny pro potěšení i poučení lidí i jako domov tvorů, kteří mají na tento prostor stejná práva jako my.

2) Prostor tzv. Trojmezí (o ploše cca 2,5 km2) představuje přírodně cenné území, ve kterém jsou podle zákona 460/2004 Sb. vyhlášeny přírodní památka "Meandry Botiče" a přírodní park "Hostivař-Záběhlice". Veškeré urbanistické plány pro dořešení tohoto území musí z této skutečnosti vycházet.

3) Celkové zatížení Trojmezí by nemělo přesáhnout rozumnou míru počtu obyvatel a hlavním smyslem urbanistického řešení by mělo být zachování plošně významného kvalitního životního prostředí pro odpočinek obyvatel okolních částí Prahy a zachování přírodních kvalit území.

4) V žádné části Trojmezí nedoporučujeme povolit výstavbu průmyslových podniků, skladů, dílen, velkých obchodních center (hypermarketů) a pod., které by zatěžovaly území nadměrnou dopravní obslužností.

5) V plochách Trojmezí mimo přírodní památku a přírodní park je možno naplánovat vybudování sídelních městských ploch s těmito omezeními: Plochy přiléhající k přírodnímu parku "Hostivař-Záběhlice" by měly být vyděleny pro nízkou zástavbu rodinných domků s velkým podílem zahrad, příp. pro větší sportovní areály. Teprve v pásech za touto nízkou zástavbou je možno stavět výškově neomezená sídliště.

6) Účelové stavby související s dílčím rekreačním využitím území umísťovat zásadně na jeho okraji a pohledově je řešit tradičním způsobem (hmota, krytina, přírodní materiály,...).

7) Využití pro sport v "zeleném centru", které sebou přináší výraznější urbanizační zásahy, je třeba vždy brát s největší opatrností a ohleduplností k dotčenému území.

8) Přírodní park "Záběhlice-Hostivař" (včetně přírodní památky "Meandry Botiče") musí být respektován prostorově i funkčně tak, aby byla naplněna citace zákona (460/2004 Sb.) a neporušeny zásady vyhlášky, mj. z důvodů precedenčních.

9) Přírodní památka "Meandry Botiče" je dána úzkým pásem pobřežních porostů podél toku Botiče, do které by nemělo být zasahováno vůbec, resp. pouze ve smyslu údržby břehových porostů, sloužících jako hnízdiště ptactva a biokoridor daný tokem potoka.

10) Přírodní park "Hostivař-Záběhlice" (včetně do něj zahrnuté tzv. "Višňovky" pod sídlištěm Košík) by bylo vhodné přeměnit na parkovou plochu typu anglického parku. Pás o šířce cca 50-100 m přiléhající k PP "Meandry Botiče" doporučujeme osadit především keři, aby se rozšířila hnízdní možnosti pro ptactvo.

11) Současný stav sadu "Višňovka" je špatný, ovšem celá jeho plocha by měla trvale zůstat zalesněna (osázena stromy). V delším výhledu je možno uvažovat o postupném zmlazování porostu, náhradě ovocných dřevin jinými vhodnými dřevinami (viz dále).

12) Podle předběžných zjištění jsou v sadech zastoupeny též historické odrůdy ovocných dřevin (součást genofondu). Nutno ověřit odbornou studií a z té dále vycházet!

13) Vybudování anglického parku v prostoru PP "Hostivař-Záběhlice" a zmlazování dřevin ve "Višňovce" je třeba provádět domácími dřevinami, nikoli nevhodnými exoty. Jako vhodné dřeviny se nám jeví duby, buky, habry, jasany, javory, topoly, lípy, olše, břízy, a pod. Skladbu dřevin před osázením doporučujeme konzultovat s odborníky-dendrology.

14) Využití části území přírodního parku pro pohyb koní je možný za předpokladu jasně stanovených pravidel a po samostatných stezkách.

15) Na okraj parku je možno umístit rozumný počet dětských hřišť, větší sportovní areály nedoporučujeme.

16) Prostor mezi Hamerským rybníkem a Hostivaří (Toulcovým dvorem) musí být průchodný nejméně jednou pěší komunikací, která povede esteticky působivým a přírodně kvalitním prostředím.

17) Podél přírodní památky "Meandry Botiče" doporučujeme vést nezpevněnou stezku pro pěší, nová přemostění nedoporučujeme.

18) V přírodním parku "Hostivař-Záběhlice" lze vést pěší cesty i cyklotrasy, veškeré komunikace v "zeleném" centru by měly být řešeny jako nezpevněné.

19) Doprava: každé jiné nové řešení dopravy v oblasti je lepší než to, které přetíná údolí Botiče od severu k jihu.

20) Dopravní obsluhu doporučujeme řešit prodloužením ulice Klapálkovy (tj. od sídliště Chodovec) s návazností na ulici Doupovská podél sídliště Košík. A právě v tomto ohledu se názory ochránců přírody a obyvatelů Spořilova, respektive oblasti Na Košíku rozcházejí.

21) V žádném případě nedoporučujeme vybudování odbočky, silniční nebo tramvajové, od ulice Švehlova přes PP "Meandry Botiče" (ani pomocí přemostění) s návazností na ulici Doupovskou nebo jinde v prostoru mezi Košíkem a Chodovcem.

22) Toulcův dvůr je přirozeným centrem zeleného srdce Trojmezí. K němu by měly být vztaženy turistické a oddychové aktivity a přírodní využití území.

23) Jako přírodně velmi cenné území v Trojmezí se nám jeví malý mokřad pod Toulcovým dvorem při levém břehu Botiče. Toto území je třeba zvláště chránit před jakýmikoliv urbanizačními zásahy.

Zdroj: Toulcův dvůr, ochránci přírody a obyvatelka Spořilova paní Š.W.