Výsledky kontroly Hygienické stanice hl.m. Prahy ohledně dodržování hlukových limitů na Spořilovské spojce v květnu 2011

Kontrola hladiny hluku Hygienickou stanicí hl.m. Prahy proběhla na 4 místech Spořilovské ulice v květnu 2011 a zjištěné hodnoty se pohybovaly mezi 70-75 dB ve dne a 67-70 dB v noci. V noční době bylo pokázáno překročení hladiny hluku ze silniční dopravy povolené rozhodnutím Hygienické stanice hl.m. Praha ze dne 23.1.2009 v chráněném venkovním prostoru stavby v jednom případě a ve třech případech nebyl limit dodržen. Denní limit nebyl dodržen v jednom případě. Nebyl tedy prokázán stav v souladu s platnou legislativou. Problém se netýká jen Spořilovské, ale i dalších ulic v sídlišti. Na Hlavní ulici v těsné blízkosti Spořilovské byly při kontrole hladiny hluku Hygienickou stanicí v listopadu 2010 hlukové limity dokonce překročeny o téměř 11 dB v noci a o 5 dB ve dne. Zde neplatí stará hluková zátěž, ale nekorigované limity (den/noc - 60/50 dB). Přitom hodnoty den/noc - 74/67 dB, které byly povoleny na Spořilovské pro provoz kamiónů (dokonce ještě nad starou hlukovou zátěž - 70/60 dB), lze považovat za naprosto neúnosné vzhledem k vážnému ohrožení zdraví obyvatel. Např. doporučení WHO pro noční hlukový limit v chráněném venkovním prostoru je 40 dB a již při expozici této hlučnosti prokazují naše přední instituce řadu vážných zdravotních rizik. Přitom hlukové limity byly překračovány na většině míst Spořilovské spojky již dříve (Resumé hlukové studie zátěže obyvatelstva ze silniční dopravy, Timberland 2005). Zahájení výstavby silničního okruhu kolem Prahy (úsek mezi dálnicemi D1 a D11) se posunulo až do roku 2016, tedy o 4 roky (Superstrategie Ministerstva dopravy) s nejasným výhledem dokončení (po roce 2020?). To znamená, že dočasná objízdná trasa pro kamióny přes Spořilov se stává dlouhodobou a měly by být proto vyžadovány hlukové limity nekorigované (60/50), tak jak se uvádí ve stanoviscích ombudsmana Motejla k hlukové zátěži. To znamená, že de facto dochází ke kritickému překročení limitů hluku na Spořilovské ve všech případech měření. Tyto nekorigované limity by měly být odpovědnými institucemi striktně vyžadovány. Tuto záležitost může urychleně legislativně řešit Ministerstvo zdravotnictví.
A ještě poznámka k imisím - k navedení dopravy došlo i přesto, že již v roce 2003 byl úsek Vídeňská-5.května-Spořilovská společně s Barrandovským mostem (zde ale není téměř žádná zástavba) nejznečištěnějším místem Prahy pokud jde o prašnost (PM10), jak vyplývá z modelového hodnocení kvality ovzduší na území hlavního města Prahy (Projekt ATEM). K překročení PM10 došlo i v současnosti, stejně jako i oxidů dusíku (web radnice P4). Vzhledem k nadměrné kumulaci dopravy v oblasti Spořilova je pravděpodobné překračování i dalších limitů škodlivin v ovzduší. Odbor ochrany ovzduší MHMP vyjádřil v současnosti v této věci Spořilovu podporu a potvrdil, že negativní dopad nového dopravního uspořádání na ovzduší v okolí Spořilovské je opravdu podstatný a tato situace by měla být co nejdříve řešena (podrobné znění dopisu - web sdružení sos-sporilov.cz).
Nikdo nedokáže přesně určit jak významný může být kumulativní vliv nadlimitních koncentrací škodlivin v ovzduší a nadměrného hluku na lidské zdraví. Spořilov, který je jednou z největších čtvrtí na Praze 4, je obklíčen ze tří stran dálnicemi, kde projíždí denně několik set tisíc lehkých i těžkých vozidel. Každý den se zde vytvářejí kolony. Bez ohledu na tuto kritickou dopravní situaci byla veškerá kamiónová doprava z Jižní spojky navedena na podzim minulého roku do centra Spořilova a zatížení Spořilovské ulice těžkou dopravou tak stouplo o 220%. Kumulace dopravy je v současnosti v této oblasti život ohrožující. Vážné zdravotní problémy občanů byly doloženy dotazníkovým šetřením u více než 250 obyvatel. V každém případě to není v souladu s platnou legislativou, jsou porušeny zákony na ochranu veřejného zdraví, na ochranu životního prostředí a vlastnická práva občanů.
Problém je doposud ze strany magistrátu a TSK řešen zcela neadekvátně. Občanské sdružení SOS Spořilov trvá na odvedení kamiónů, které původně jezdily po Jižní spojce mimo Spořilov a dále na zastřešení Spořilovské. Podporuje tak stanovisko radnice Prahy 4. Výstavba protihlukových stěn by pomohla proti hluku do 10% populace, jak vyplývá z hlukové studie Timberland (2005) a vůbec ne proti imisím. Případné zpomalení dopravy by přispělo pouze k tvorbě kolon a mnohonásobnému zvýšení imisní zátěže. To vše je tedy v přímém rozporu se stanoviskem výše uvedeného Odboru pro ochranu přírody MHMP k imisím. Ve Zdravotnické ročence 2009 se uvádí, že nejvyšší výskyt novotvarů v roce 2007 byl v obvodech Praha 4 a Praha 10. Hlavní město vykazuje v porovnání s republikou nadprůměrné počty hlášení onemocněními novotvary. Také se v Praze dlouhodobě zvyšuje počet nemocných diabetem. Nejčastější hospitalizace probíhají z důvodu nemocí oběhové soustavy a výskytu novotvarů. Praktičtí lékaři uvádějí u dětí a mladistvých nejčastěji nemoci dýchací soustavy a také v případech pracovní neschopnosti dospělých převažují nemoci tohoto ústrojí. Je třeba se zamyslet nad životním prostředím v Praze, kde nadměrná doprava je jistě jedním z významných faktorů, které nemocnost populace ovlivňují.

RNDr. Jana Růžičková, CSc.