Z historie osady Roztyly

Nejstarší dějiny Spořilova jsou spojeny s osadou Roztyly. Ta se historicky dělila na Horní Roztyly, které jsou dosud zachovány v názvu sídliště na území Prahy 11 a Dolní Roztyly, které se nacházely na místě starého Spořilova a dnes je mj. připomínají místní názvy Roztylské náměstí či Roztylské sady.

První písemná zmínka o Roztylech se uvádí k roku 1185, kdy osada náležela k Vyšehradské kapitule. V roce 1321 kapitula vyměnila zdejší dvůr s malostranskými johanity za mlýn na Botiči pod Vyšehradem, aby za nějaký čas získala dvůr zpátky za jiný majetek. V roce 1333 je doložen majitelem roztylského dvora bývalý staroměstský rychtář Frenclin Jakubův. V té době došlo o uvedený dvůr ke sporu mezi kapitulou a pražským proboštstvím. Pražští měšťané měli tehdy roztylský dvůr od kapituly postoupen, proto také na konci 14. století je doložen dalším majitelem pražský měšťan Klement – postřihač z Loun. V roce 1396 jej postoupil své manželce Dorotě se 3 kopami stálého ročního úroku na svých pražských domech. V roce 1414 prodal ves Mikeska z Roztyl Mikulášovi Konipasovi z Mezimostí.
V 15. století je majitelem doložen Mikuláš Bílý. Z dalšího období nejsou o Roztylech zprávy, až v roce 1495 nebo 1496 je doloženo vlastnictví Pavla Vrny z Braníka, který ves prodal jakémusi Kačerovi. Dalšími majiteli byli Václav Hesolt, Alžběta z Jablonného a Jan Žatecký z Vejkersdorfu, kterému po požáru Pražského hradu potvrdil král Ferdinand I. v roce 1546 dva dvory v Dejvicích a dvůr v Roztylech. Dědictvím se dostaly Roztyly v roce 1560 do rukou Tomášovi z Proseče, který byl úředníkem podkomořího při zemských deskách a ten o pět let později prodal Roztyly Janovi Rychnovskému z Rychnova. Ten však brzy zemřel a zanechal nezletilého syna Václava. Jeho opatrovníci v roce 1570 roztylský dvůr prodali Václavovi Vodičkovi za 800 kop gr. č. (součástí dvora vedle hospodářských stavení byla také výměra polností, luk, chmelnic a rybník). Tomáš z Proseče byl ale nadále vlastníkem vsi, kterou prodal v roce 1571 učitelům Karlovy univerzity za 250 kop míš. Dalšími majiteli dvora byli postupně Václav Vodička, Lorenz Storek ze Storkenfeldu, Jan z Popovic (1581), Anna z Popovic, Jan Šúk z Lukonos. Tento majitel postavil nový dvůr, který obehnal zdí a v roce 1616 jej prodal za 700 kop gr. míš. svobodnému pánu Petrovi z Liebenthalu. Jeho manželka Anna Dorotha Liebenthalová Roztyly prodala novoměstskému měšťanu Zikmundu Kolesovi a ten dva roky na to už za 15 000 kop gr. míš. Anně z Ottopachu. Po její smrti byli majiteli statku její dva nezletilí synové. Protože zuřila Třicetiletá válka, byl dvůr pustý. Navíc hospodaření dvora vykazovalo problémy. A tak dvůr ustanovení správci v roce 1636 prodali pod cenou jezuitům.
Po zrušení jezuitského řádu Roztyly, kde je doloženo 7 domů, koupil v roce 1786 zemský advokát Jakub Nagel z Königshofenu. V té době byla obec přifařena k sousední Michli (od r. 1702). V roce 1813 se Roztyly staly součástí statku Záběhlice, majitelem byl tehdy Jakub Wimmer. V té době je třeba hledat vznik současného katastru Záběhlice, jehož je Spořilov součástí. V roce 1843, kdy Roztyly a Záběhlice vlastnil Karel Korb z Weidenheimu, měla obec 11 domů a 77 obyvatel. Po vzniku samosprávy se Roztyly (stejně jako osada Práče) staly součástí politické obce Záběhlice. Děti z Roztyl docházely do školy v Hostivaři, do Záběhlic začaly chodit až v roce 1891. V roce 1922 v souvislosti se zákonem o Velké Praze byly Roztyly připojeny k hlavnímu městu jako součást obvodu Praha XIII a historie zvláště Dolních Roztyl se zvolna začala uzavírat, protože začal vznikat projekt nové zahradní čtvrti – Spořilova.