100 let Spořilova

Blíží se významné výročí naší čtvrti. Vlastníte zajímavé dokumenty, fotografie, výstřižky z historie Spořilova? Napište nám na noviny@sporilov.info. Rádi si materiály okopírujeme, naskenujeme a vrátíme zpět. Budeme rádi i za jakékoliv písemné, zvukové či obrazové vzpomínky k událostem z let 1925 - 2025, které hýbaly Spořilovem, uvítáme i zmínky o významných osobnostech, které na Spořilově žily či působily.
Nabízí se celá řada možností, jak si výročí naší čtvrti připomenout... a doplnit tak informace, které v minulých letech byly publikovány v knihách Převleky mého města, Spořilov - Největší zahradní město Velké Prahy, Spořilov - komunita a její osobnosti, Po stopách spořilovských legionářů, Vzpomínky na spořilovské sokolské divadlo a Toulky minulostí starého Spořilova.

Chodovec je fakticky na starém Spořilově

Vydáno dne 01. 02. 2022 (1171 přečtení)

Chodovec je územní enkláva v prostoru Spořilova, katastrálně sice patřící pod obec Chodov, fakticky je však součást starého Spořilova.
Chodovec stál daleko dříve než Spořilov. Osada na severním cípu katastru Chodova vyrůstala už od konce 18. století. Její vznik souvisel s pokusem o těžbu kamence. V roce 1787 totiž požádala majitelka Chodovského panství, hraběnka Marie Josefa z Goltze (dcera hraběte Jana Arnošta Václava z Goltze pána na Kunraticích a na Chodově) o povolení otevřít lom na kamenec v rokli sv. Jana Boromejského, tedy v místech pozdějšího Chodovce. Od roku 1795 zde zahájila kutací práce ("perkverk").

Jednalo se o kamenec draselný, což je chemicky síran hlinito-draselný Al2(SO4)3 . K2SO4. 24H2O, obsažený ve zdejších břidlicích. Kamenec se používal k řadě účelů, především však v jirchářství k vydělávání kůží a barvířství.
Dlouhá léta se také vědělo, že tento kámen má svíravý účinek. Působí velmi účinně proti pocení, při spálení sluncem, podráždění kůže, říznutí, při popálení teplem, po holení a depilaci.

Těžba nebyla nijak úspěšná. Když ale práce na těžbě vrchnost zastavila, našli se tací, kterým se lokalita stále zdála vhodnou. Ještě v roce 1817 na stejném místě se pokoušeli o těžbu kamence Jan Václav Tuskany, Šalomon Luka a Julie Hirschmannová. Dokonce ještě v roce 1863 dostal Antonín Schuster povolení dolovat na blízké parcele č. 45. Nicméně k těžbě ve větším rozsahu už nedošlo a havířské domky se staly základem nové osady, kterou lid nazýval Chodovcem, úřední řeč pak "Důl či Doly". Postupně došlo k přestavbě dřevěných chatrčí na zděné domy a tento rozmach pokračoval zejména v době výstavby Spořilova, tj. na počátku 30. let 20. století.

Za zmínku také stojí, že Goltzové nezůstali jen u kamence, ale lámali zelenavěšedou serpentinovou břidlici v kunratickém lese jakožto výborný materiál na brousky a zlatnická leštidla, kterých tu ročně vyrobili přes 10.000 kusů. Rozváželi je pak až do daleké ciziny, ba i za moře.
V dnešním Chodovci by už nikdo hornickou osadu nepoznal.

Celý článek | Autor: František Rejl | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |