Výročí Inky Bernáškové

Před 80 lety byla popravena gilotinou naše spoluobčanka, paní Irena (Inka) Bernášková. Bydlela na Spořilově a žili zde i její příbuzní se svými rodinami. Byla ženou v domácnosti, která se postupně stala vůdčí osobností místního protifašistického odboje. Vydávala ilegálně časopis V boj, kterým podporovala českou národní hrdost. Usilovala o obnovení ČSR. Malíř a grafik Vojtěch Preissig, otec paní Inky, časopis ilustroval kresbami s protifašistickou a vlasteneckou tématikou.



Inka Bernášková byla časem zatčena a dva roky vězněna. Vyslýchána nevyzradila žádné jméno svých příbuzných a spolupracovníků. Zachránila tak nejspíš Spořilov před osudem Lidic a Ležáků. Lidovým soudem v Berlíně byla odsouzena k trestu smrti, který byl vykonán dne 28. srpna 1942 v Plötzensee u Berlína. Její muž, Eduard Bernášek, zemřel v koncentračním táboře v Buchenwaldu, její otec, Vojtěch Preissig, 11. června 1944 v koncentračním táboře Dachau.
V době Protektorátu Čechy a Morava se státní aparát postaral všemi dostupnými prostředky o rozšíření zprávy o popravě. Přestože se před dětmi v rodinách o této události vůbec nehovořilo, atmosféru strachu a hrůzy podvědomě pocítily. V prvních poválečných letech panovala všeobecně silná euforie radosti ze vzniku ČSR. Po únoru 1948 ale socialistický stát preferoval příslušníky odboje napojeného na Moskvu. Odbojáři spolupracující za okupace s exilovou vládou prezidenta Edvarda Beneše v Londýně nebyli v socialistickém státě důstojně oceněni. Dekretem prezidenta Václava Havla byla tak až v roce 1998 paní Ince Bernáškové udělena medaile Za hrdinství in memoriam. V zahraničí se o statečných ženách točí filmy, u nás však bohužel dosud nenese jméno první Češky popravené nacisty žádné veřejné místo.
Vzpomínky na paní Inku byly oživeny a upřesněny v knize Arnošta Polavského V boj. Vydání z roku 1946 obsahuje samostatnou kapitolu o spořilovském odboji. V roce 2017 vyšla o osobnosti Inky Bernáškové kniha Jany Vrzalové Zasnoubena se smrtí.

Lída Nohejlová, Spořilov