Zahradní město Spořilov je mimořádný cenný obytný soubor. Svým rozsahem, východisky i velkorysostí založení je nejenom v Praze, ale i v Evropě ojedinělý, ve srovnání s koncepty dnešních satelitů zcela nepřekonaný. Takové čtvrti jsou v Evropském kontextu chráněny a rozvíjeny v duchu jejich hodnot. Je k nim přistupováno individuálně a hlavně komplexně.
Zřízení modrých zón a zón placeného stání, (také ZPS) - se všemi jejich dopady - je zásadní vpád jak do veřejného prostoru, tak i práv obyvatel s dopady na způsob, náročnost a komplikovanost života i ekonomických dopadů.
V důsledku takového rozhodnutí se bude měnit vzhled, ale i další vývoj celé čtvrti zahradního města Spořilova. Vedlejším, následným a nevyhnutelným dopadem takového rozhodnutí pak bude i degradace hodnot urbanismu a samotného zahradního města Spořilova.

Je třeba uznat, že například na Jižním náměstí a Jihozápadní IV. se přes den vyskytují přespolní parkující. Zároveň je třeba si položit otázku, zda pochybné řešení tohoto lokálního problému stojí za možný rozvrat celé čtvrti. Následujících pět stručných bodů si klade za cíl otevřít debatu, zda zóny placeného stání (ZPS) jsou opravdu vhodným řešením. Zda vůbec máme přistoupit na výzvu připomínkovat tento návrh a mnohé jeho pochybné detaily, nebo ho raději odmítnout jako celek?