Přibližně 55 procent obyvatel musí dýchat ovzduší s vysokými koncentracemi rakovinotvorných látek. Vyplývá to z právě zveřejněné ročenky Českého hydrometeorologického ústavu.

S nastupující smogovou sezónou vydal hydrometeorologický ústav každoroční zprávu o stavu ovzduší v uplynulém roce. Ačkoli se jeho kvalita zlepšuje, stále většina Čechů dýchá vzduch, kde jsou překročené limity škodlivých látek. Největším problémem jsou částice polétavého prachu a rakovinotvorný benzo(a)pyren.

"Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pokrývaly v roce 2013 zhruba 17,5 procent území České republiky s přibližně 54,6 procenty obyvatel. V naprosté většině byly oblasti vymezeny z důvodu překročení imisních limitů suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu. V menší míře byla některá území do těchto oblastí zařazena i kvůli překročení imisního limitu pro oxid dusičitý, kadmium a arsen," konstatoval ústav ve zprávě, kterou má TÝDEN.cz k dispozici.

Třetina území má špatný vzduch

Pokud se započte i přízemní ozon, oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozroste na zhruba 37 procent území, na němž žije asi 60 procent obyvatel.

Rakovinotvorný benzo(a)pyren vzniká nedokonalým spalováním fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích, ale třeba i při výrobě koksu nebo železa. Podle měření hydrometeorologického ústavu dýchá ovzduší s nadměrnými koncentracemi této látky každoročně více než polovina Čechů a pravděpodobně tomu tak bude i letos. V roce 2011 to bylo podle expertního odhadu 60,2 procent, v roce 2012 dokonce 66,3 procent a vloni 54,5 procent.

Životní prostředí se v ČR oproti od roku 1989 změnilo k lepšímu
2. 11. 2014 15:25

Životní prostředí v České republice se za posledních 25 let zásadně změnilo, zlepšila se kvalita vzduchu, vody i třeba lesů. Od roku 1989 vzrostly podle údajů Českého statistického úřadu investice do ekologie více než sedmapůlkrát. Zatímco v roce 1990 činily 6,05 miliardy korun, loni to bylo 27,07 miliardy. I přesto je podle oslovených odborníků v ochraně životního prostředí ještě co zlepšovat, například v kvalitě ovzduší.
V 80. letech vydával stát peníze hlavně na ochranu vody. Počátkem 90. let se změnou státní politiky životního prostředí putovaly peníze do ochrany ovzduší. Objemy investic se od roku 2000 do současnosti ustálily s výjimkou roku 2002 na zhruba 20 miliardách Kč. Až 60 procent veškerých investic (217 miliard Kč) šlo v letech 1994 až 2007 z podniků.
Po vstupu Česka do Evropské unie začaly do ekologie výrazně přispívat také evropské fondy

"Po 25 letech by se mělo u různých opatření, která se kvůli ekologii zavedla v průmyslu, ověřit, jak jsou efektivní. Mělo by se také ekonomicky zhodnotit, jaké jsou důsledky poškození zdraví a co znamenají v nákladech na léčbu. To se tady ještě nepodařilo udělat," řekl ČTK vědec Radim Šrám.

Po vstupu Česka do Evropské unie začaly do ekologie výrazně přispívat také evropské fondy. "Z pohledu ministerstva životního prostředí (MŽP) bylo doposud čerpáno zhruba 120 miliard Kč. O první finanční prostředky přišlo Česko v roce 2013, kdy nebylo splněno pravidlo čerpání v Operačního programu Životní prostředí 2007-2013. Jedná se zhruba o 7,5 miliardy Kč," řekla ČTK mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Pro letošek resort usiluje o to, aby ztráta nebyla vyšší než pět miliard.

Ale ne na Spořilově!!!!