Jo, ten maník je moje žena :-) a právě se vracíme z kavárny, kam jsme si zaběhli na běžkách. Je to v Seattle, ale jsem moc rád, že si to pletete se Spořilovem. Obě čtvrti mají spolu hodně společného. Jen Krčský les na dohled by nám Amici mohli závidět.
Ten zvyk, že zahradní čtvrť s domky je rekreační zóna, ten bychom naopak mohli od nich převzít my. Je běžné, že před domy u chodníku jsou koše na basket a děti si na něj odpoledne házejí. Nebo tatík se synkem na ulici před domem trénuje házení a chytání softbalového míče. Rychlost aut je tam omezena tuším na 20 mil = 30 km, auto přibrzdí, hráči se přesunou na kraj cesty, auto projede a hra pokračuje. O jízdě na kole a bruslích ani nemluvím.
I Spořilov by mohl být místo, v němž lidé opravdu žijí, nejen přespávají nebo sedí na své zahrádce.
I taková automobilová civilizace jako USA má pravidlo, že člověk je nadřazený autu. Zvlášť v rezidenčních čtvrtích.