Podle Asociace topenářské techniky se tak výměna může do roku 2022 týkat asi 330.000 domácností a neobejde se bez dotací od státu
Česku začíná platit novela zákona o ochraně ovzduší, která má přispět ke snížení množství vypouštěných škodlivých emisí, a tím i zdravotních rizik. Stovky tisíc domácností tak podle expertů čekají v nejbližších letech výdaje za nové a ekologičtější kotle na tuhá paliva. Firmám se zas budou do roku 2021 zvyšovat poplatky za znečišťování ovzduší.
Podle ministerstva životního prostředí má Česko s kvalitou ovzduší vážné problémy. Zhruba dvě pětiny celkových emisí prachu a dvě třetiny polycyklických aromatických uhlovodíků se do vzduchu dostávají právě při spalování dřeva a uhlí ve starých kotlích v domácnostech.
Do roku 2022 budou muset kotle na pevná paliva o tepelném příkonu do 300 kW splňovat přísnější parametry. Podle Asociace topenářské techniky se tak výměna může do roku 2022 týkat asi 330.000 domácností a neobejde se bez dotací od státu. Ministerstvo uvedlo, že vyměnit celý kotel nemusí být vždy nutné. Stačit by mohlo jeho dovybavení třeba automatickým podavačem paliva či zvláštním automatickým hořákem. Od roku 2014 už se také nebudou prodávat kotle první a druhé třídy. Ty nyní představují asi tři čtvrtiny prodávaných zařízení na českém trhu.
Novela zavádí povinné revize kotlů na tuhá paliva každé dva roky. První kontrolu bude nutné podstoupit nejpozději do roku 2016, jinak hrozí pokuta až 20.000 korun. Zákon také umožní obcím vymezit nízkoemisní zóny a zakázat do nich vjezd zastaralým automobilům. Týkat se to má hlavně velkých měst, lázní nebo míst v chráněných územích.
Firmám se budou do roku 2021 zvyšovat za znečišťování ovzduší poplatky. Velcí znečišťovatelé mají za emise prachu platit od příštího roku 4200 korun za tunu do roku 2016, poté by měla částka růst až do roku 2021 na výsledných 14.700 korun. Mírněji se mají zvedat poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a za emise těkavých organických látek.
Od placení budou ale osvobozeny podniky, pokud by měly hradit méně než 50.000 korun. Platit tak přestane zhruba 90 procent hlavně malých nebo středně velkých firem. Podle kritiků se od poplatků díky omezování byrokratické zátěže osvobodí nejen drobné provozovny, ale také uhelná elektrárna Prunéřov nebo zařízení ocelářské společnosti Arcelor Mittal.