„Žádáme, aby magistrát zachoval zeleň v novém územním plánu a zpracoval její inventarizaci, která se provedla naposledy v roce 1995 (5). Díky tomu jasně uvidíme, co se s pražskou zelení za poslední roky stalo. Ke kácení stromů by měli mít vždy možnost se vyjádřit obyvatelé postižené lokality. Kácet by se měly pouze nemocné stromy. Nezbytné je přitom vždy nařídit odpovídající náhradní výsadbu,“ vysvětlil požadavky petice Ing. Jakub Esterka z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Parky a stromořadí jsou plícemi města. Mají zásadní význam pro kvalitu života i zdraví obyvatel,“ dodal Esterka.

Lékaři dávají Arnice zapravdu. „Můžeme hovořit o časované bombě. V důsledku znečištění ovzduší budeme za pár desítek let svědky zdravotních problémů velké části populace. Dnešní novorozenci mohou mít ve středním věku například zvýšený výskyt nemocí kardiovaskulárního systému, znečištění ovzduší se bude projevovat zvýšenou nemocností dýchacích cest a narušením imunity u dětí,“ říká MUDr. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Doktor Šrám sledoval vliv znečištěného ovzduší na zdraví policistů a řidičů autobusů v Praze. „Mimo jiné jsme prokázali genetická poškození. Neřešení současných problémů může do budoucna znamenat významné ekonomické náklady na nemocnost,“ varuje lékař.

Předpoklad, že znečištění ovzduší může do určité míry kompenzovat zeleň, dokládá řada odborných studií. Na začátku října se k věci vyjádřila také Komise životního prostředí Akademie věd ČR. „Funkce zeleně pro zdravotní stav populace, především dětí, a kvalitu prostředí je v městských aglomeracích velmi významná. Představa o využití každé volné plochy k bytové a další výstavbě je zásadně chybná a nepřijatelná,“ píše se v prohlášení.