Není smog jako smog

Zimní smog je charakterizován směsí kouře, oxidů síry a dalších plynných zplodin spalování uhlí při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a je obvykle doprovázen hustou mlhou. Vyskytuje se během roku v typicky zimních podmínkách s výraznými přízemními inverzemi teploty vzduchu. Vysoká škodlivost se zde stupňuje přítomností popílku, který umožňuje snadný transport plynných složek smogu až do nejhlubšího nitra plic. Zimnímu smogu se říká též londýnský.

Londýnský smog je nechvalně znám už od římských dob. V roce 1306 Edvard I. zakázal spalovat uhlí, ale tento krok neměl dlouhého trvání. Situace se postupně zhoršovala až do padesátých let 20. století, kdy nastalo v Londýně několik katastrofických smogových situací, při nichž zahynuly tisíce lidí (např. velký smog roku 1952). V roce 1956 Parlament zavedl v hlavním městě tzv. bezkouřové zóny. Díky nim se snížily emise oxidů síry a londýnský smog se stal minulostí. Dnes jsou v Londýně hlavním problémem automobilové emise. Londýn dal jevu i pojmenování, které vzniklo ze slov smoke (kouř) a fog (mlha).

Smog londýnského typu ještě stále sužuje, i když takřka bez odloučeného oxidu siřičitého, české průmyslové oblasti, zejména severní Čechy a Ostravsko. Oxidem siřičitým však oblažují sousedy v malých obcích lidé domácími topeništi. Zimní alias londýnský smog je v Česku, na rozdíl od Londýna, stále velkým problémem.

Jeden jako druhý smog jsou prokletím civilizaceZatímco londýnský smog trápí Evropany od středověku, „moderní“ fotochemický smog je znám od čtyřicátých let let minulého století, kdy začal sužovat slunné Los Angeles. I jemu se podle místa původu říká losangeleský nebo kalifornský, podle podstaty fotochemický či oxidační a podle období letní.

Jak se chovat o zimním smogu, jsme se už museli naučit. A jak při letním? Doktor Šuta doporučuje omezit fyzicky náročné pracovní aktivity nebo sporty. Případně je přesunout na brzké ráno či pozdní večer. Množství ozónu v ovzduší se totiž během dne rychle mění v závislosti na intenzitě ultrafialového záření. Děti nebo nemocní by měli zůstat doma nebo v jiném interiéru, kde jsou koncentrace ozónu až o polovinu nižší.

Jeden jako druhý smog jsou prokletím civilizace. Ale jak jsme se do čtyřicátých let (a v česku ještě mnohem později) dokázali bez letního smogu obejít? Že by skromnějším životním stylem?