Praha – Otevřít si před spaním okno je pro mnohé lidi nepředstavitelné. Ne že by jim byla v noci zima, ale vůbec by se nevyspali kvůli dopravě, která v okolních ulicích stále hlučí. Nejhůře jsou na tom lidé v plzeňské aglomeraci, kdy je v nadlimitním hluku přes den okolo desetiny obyvatelstva a 13 procent v noci, nepříznivá situace je i v Praze 
a v Brně, jak se píše v aktuální zprávě o stavu životního prostředí.


Poslanci nyní propustili do závěrečného sněmovního čtení novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která kromě problematického řešení očkování má v sobě i změny 
v oblasti ochrany před hlukem. „Výbor pro zdravotnictví chce, aby provozovatelé nadměrného zdroje hluku nemuseli trvale dodržovat hlukové limity v chráněném venkovním prostoru staveb," tvrdí právnička Petra Humlíčková, podle které se tak nově budou měřit pouze zvuky uvnitř obydlí.

„Dotčení obyvatelé by tak byli trvale zasaženi nadměrným hlukem při užívání zahrady nebo spánku při otevřeném okně bez možnosti ochrany," upozorňuje Humlíčková, podle níž se změna dotkne až 350 tisíc lidí.

Podle zpravodaje novely Davida Kasala (ANO) se ale prakticky nic nezmění. „Jediná věc, na kterou by se toto mohlo vztahovat, jsou výjimečné přechodné situace, kdy se například staví dům v městě a není možné hluk snížit," řekl včera poslanec Deníku. Výbor se ale podle něj bude ještě novelou před finálním hlasováním zabývat a případné sporné části dopiluje. Podle člena výboru a bývalého ministra Leoše Hegera (TOP 09) není situace kritická. Jde 
o opatření právě pro velká města, která by se jinak podle něj musela celá přestavět, aby současným limitům vyhovovala, jako příklad dal domy 
v okolí pražské magistrály.

V oblasti hluku ale vidí problém jinde, v nové developerské výstavbě. „Ve stávajícím stavu jsou víceméně chráněny všechny prostory, kde se lidé pohybují," vysvětloval Deníku, podle Hegera developerské firmy často postaví domky u dálnice, kde je pak levně prodají.

Lidé se do nich následně nastěhují a chtějí protihlukové stěny od státu, který dálnici nechal postavit. „Takovým absurdním příkladem je například silnice I/27 a obchvat okolo Třemošné, kde se převedlo vysoké dopravní zatížení, a tedy i hluková zátěž stovek lidí mimo obec na obchvatovou komunikaci," přidává se ve svém pozměňovacím návrhu poslanec Martin Kolovratník (ANO). Přeložka silnice v platné územně plánovací dokumentaci byla podle něj již od 90. let minulého století a rozhodnutí o umístění stavby bylo vydáno o rok dříve než na výstavbu dvojdomků, které jsou ve vzdálenosti cca 100 m od komunikace. „V současné době obyvatelé požadují po státu vybudování protihlukové clony, a to i přes objektivní průkaz splnění limitních hodnot," argumentuje poslanec, jehož pozměňovací návrh stanoví, aby se protihlukové stěny řešily již při stavbě nových domů.

Co dělá rámus se zdravím

* Prokázané jsou nepříznivé účinky na samotný sluchový aparát. Extrémní hladiny hluku, které