Úspěch českých vědců. Zjistili, jak snížit riziko vzniku rakoviny z benzo(a)pyrenu

26. 8. 2015 16:02 – Aktuality autor: roj

Čeští vědci katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přišli na to, jak snížit účinky karcinogenního benzo(a)pyrenu, který je přítomný v uhelném dehtu a automobilových plynech znečišťujících ovzduší. Pomocí posílení "kladných" enzymů v těle lze podle nich zvýšit detoxikace organizmu a snížit tak působení jedovaté látky.

Protože Česko patří mezi nejpostiženější země v Evropě a překročení hodnoty benzo(a)pyrenu ovlivňuje až 55 procent jeho populace, je nový objev přelomový.

Působení této jedovaté látky na zdraví člověka zkoumají laboratoře po celém světě a není stále zcela odhaleno. Čeští vědci tak přispěli k dalšímu vysvětlení jejích účinků. Klíč výzkumu vede k lidským enzymům a schopnosti organizmu se této jedovaté látky, která je v uhelném dehtu nebo automobilových výfukových plynech, zbavit.

Z krve se totiž dá podle vědců zjistit, zda je člověk ke vzniku onemocnění náchylný. "Našli jsme úplně nový směr metabolismu benzo(a)pyrenu (látkové přeměny uvnitř lidského těla). Je to skutečně průlomová věc," řekla profesorka Marie Stiborová z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty.

Někdo je ke vzniku onemocnění náchylnější

Lékaři by se podle ní mohli u rizikových skupin zaměřit na poměr "kladných a záporných" enzymů v těle, které vedou k detoxikaci organizmu nebo naopak vyvolají vznik nádoru.

"Někteří lidé jsou totiž vnímavější a vhodným podáním specifických látek a vhodných 'vitaminů' by se mohlo působení benzo(a)pyrenu významně potlačit," vysvětlila. Výsledky výzkumu také podle ní poslouží k vývoji nových léků.

Do těla se benzo(a)pyren dostává vdechováním znečištěného vzduchu nebo prostřednictvím jemných částic polétavého prachu, které člověk vstřebává. Kromě toho, že je karcinogenní, dráždí oči, nos, krk a průdušky. Negativně ovlivňuje i těhotenství, chromozomy i kvalitu spermií a rodí se kvůli němu více dětí s nízkou porodní váhou a funkční nedostatečností.

Nejhůř je na tom Ostravsko a Karvinsko

Česko patří v Evropě k nejpostiženějším oblastem. Nejvyšší koncentrace jsou v Ostravě - Radvanicích a Karviné, kde roční průměr benzo(a)pyrenu dosahuje deseti nanogramů. Limit je přitom jeden nanogram na metr krychlový. Kvůli nadměrné dopravě je postižený i třeba pražský Spořilov.

S výsledky výzkumu Stiborová a její kolegové seznámili účastníky evropského kongresu o vlivu životního prostředí na nádorová onemocnění. Od neděle se pořádá v pražském hotelu Clarion Congress a končí dnes.

O samostatném ohlašování karcinogenního benzo(a)pyrenu v Integrovaném registru znečišťování životního prostředí (IRZ) uvažuje ministerstvo životního prostředí. V současnosti posuzuje odbornou studii.