PRAHA Pět let sepisovali obyvatelé obcí u Pražského okruhu stížnosti proti nadměrnému hluku. Nosili je na ministerstva, krajské úřady i k soudům. Nikde neuspěli. V prosinci se však do sporu vložila Evropská unie, která pohrozila, že Česku nepošle peníze z fondů. Záhy se věci daly do pohybu: úřady na obchvatu okamžitě nechaly snížit rychlosti a slíbily urychlenou výstavbu protihlukových stěn.

Když se v roce 2010 s velkou slávou otevíral Pražský okruh, neslavili zdaleka všichni. Dopravě v centru metropole se sice ulevilo, tisíce aut však nově začaly jezdit jen pár stovek metrů od Jesenice, Dobřejovic i dalších obcí na periferii hlavního města.
Hluk limity nepřekročí, slibují pochybné posudky. Obyvatelé se pak jen diví

Žádné protihlukové stěny ani jiné ochranné prostředky ale kolem pražského obchvatu nevyrostly. A rámus tamější obyvatele začal brzy obtěžovat. A vadil jim více než pět let. „Situace byla katastrofální. Vždyť jsme v noci nemohli ani otevřít okna,“ popsala serveru Lidovky.cz Renata Vokálová z uskupení Zelená pro Jesenici, které proti nadměrnému hluku v okolí Pražského okruhu bojovalo.

Regionální politici i iniciativy organizovali petice, pořádali protesty a sepsali řadu stížností a připomínek, které opakovaně adresovali na nejrůznější úřady. Tuzemské instituce jim ale příliš vstříc nevyšly.
Čí je to kompetence?

Jejich potíže tak neřešily nebo si jej přehazovaly jako horký brambor. „Opravdu jsme v minulosti obdrželi celou řadu stížností od obcí, které se nacházejí v okolí obchvatu Prahy. Silnice se ale nachází na území Středočeského kraje, proto jsme jim nemohli pomoci,“ uvedl například mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Ani úředníci ze středních Čech se ale tisícovek lidí zatížených rámusem nezastali.
Věštění z křišťálové koule

Před zahájením provozu na Pražském okruhu sice nechali projektanti vypracovat hlukové posudky, které analyzovaly, jak hlasitá v budoucnu auta budou. Studie se však ukázaly jako velmi nepřesné.

„Plánování protihlukových opatření je věštěním z křišťálové koule. Modely totiž zpravidla nedokáží přesně popsat, jak hlučná auta ve skutečnosti budou,“ řekl mluvčí Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Podle Renaty Volákové ale byly posudky odfláknuté. „Počítalo se v nich s rychlostí 90 km/h, ne 130 km/h, počítalo se asfaltovým povrchem, ne s betonovým, počítalo se s menším počtem aut a tak dále,“ popsala zástupkyně iniciativy Zelená pro Jesenici.

„Ochrana před hlukem nespadá do naší kompetence. Problémy s nadměrným hlukem řeší Ministerstvo dopravy,“ slyšeli protestující zase na Ministerstvu zdravotnictví. Správci tuzemských silnic sice před třemi lety slíbili, že vybudují protihlukové zábrany alespoň někde, zahájení jejich výstavby se ale ještě před dvěma měsíci zdálo být v nedohlednu. „Příprava ochranných opatření je administrativně náročná – je třeba provést územní řízení, výkupy pozemků či žádat o stavební povolení,“ vysvětlil průtahy serv