„Krátkodobý vliv vysokých koncentrací NOx způsobuje dýchací potíže, dlouhodobá expozice NOx je spojena se zvýšením celkové, kardiovaskulární a respirační úmrtnosti a prohlubuje astmatické potíže. Vliv benzenu, arsenu, niklu a kadmia spočívá v toxických, mutagenních a karcinogenních vlastnostech a ve schopnosti akumulace v organismech,“ píše MŽP.

Výše popsané jedovaté částice přispěly podle odhadu SZÚ, na které se MŽP odvolává, v období 2006–2015 k předčasné úmrtnosti populace v rozsahu od jednotek procent po deset procent v průmyslově zatížené oblasti Ostravska-Karvinska.

Doktor Miroslav Dostál z ÚEM s odkazem na studii nemocnosti předškolních dětí žijících ve východní části Ostravy v Radvanicích, analyzující poznatky deseti zdravotnických středisek, už před dvěma lety v parlamentu zdůraznil, že v prvním roce života se záněty horních cest dýchacích u dětí ve východní Ostravě vyskytovaly více než dvakrát častěji.

Častěji se zde vyskytují zápal plic, zánět průdušek, angína, virózy a střevní infekční onemocnění než u dětí žijících v jiných částech Ostravy. Děti rovněž trpěly nejvyšším výskytem alergické rýmy, atopického ekzému a záchvatovitého zúžení průdušek. Podle mínění vědců je příčinou vysoké nemocnosti dětí v oblasti právě znečištěné ovzduší, uvedla Akademie věd ve svém bulletinu.

Zdroje: kamna, doprava, železárny

Hlavním zdrojem znečištění je nedokonalé spalování fosilních paliv, tedy emise pocházející z lokálních topenišť, z dopravy, z provozu technologií na výrobu koksu a železa, ale také z otěrů pneumatik, nebo částice zvířené dopravou, uvádí MŽP.

Aerosolové, tedy ty nejmenší částice podle lékařů dráždí sliznici dýchacích cest natolik, že mohou způsobit změnu struktury i funkce řasinkové tkáně, zvýšit produkci hlenu a snížit samočisticí schopnosti dýchacího ústrojí.

Jednou z obranných funkcí dýchacích cest je pohlcování vdechnutých částic specializovanými buňkami, tzv. makrofágy. Přitom dochází k uvolňování látek, které navozují zánětlivou reakci v plicní tkáni a mohou přestupovat do krevního oběhu.

Dopad na novorozence


„Uvolňované regulační molekuly imunitního systému podporují tvorbu agresivních volných radikálů v bílých krvinkách, a tím přispívají k tzv. oxidačnímu stresu. Ten ovlivňuje metabolismus tuků, vede k poškození stěn v tepnách a přispívá k rozvoji aterosklerózy,“ vysvětluje zpráva SZÚ k ovzduší.

„Zvýšené koncentrace ovlivňují výsledky těhotenství, tedy zvýšený počet novorozenců s nízkou porodní hmotností, indukce poškození DNA, plodnost mužů, zvyšují respirační nemocnost u dětí i výskyt kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a nádorových onemocnění,“ konstatoval na jednom z odborných seminářů doktor Šrám.

Připomněl čipovou analýzu genů u novorozenců z Prahy a Českých Budějovic, při níž vědci pozorovali vliv zvýšené koncentrace znečišťujících látek na oslabení genů ovlivňujících imunitu.

Rozkopaná ulice dusila lidi i psy


V praxi je patrné, že zdrojem nejmenších částic není jen dopr